Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Rumunská menšina v Česku je jednou z etnických menšin v zemi. Podle dat Českého statistického úřadu se během 2. desetiletí 21. století výrazně zvýšil počet rumunských občanů, kteří se v České republice dočasně nebo trvale usadili.^[1]

K 30. červnu 2020 bylo podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí na českých úřadech práce evidováno 43 503 rumunských občanů a 17 313 rumunských občanů mělo podle údajů Ministerstva vnitra povolení k pobytu v České republice.

Rozložení rumunských občanů je v České republice poměrně rovnoměrné, s vyšší koncentrací v okolí Prahy a Brna, zejména kvůli pracovním příležitostem (nadnárodní společnosti).

Součástí rumunské komunity je Sdružení Rumunů v České republice, které bylo založeno v roce 2009.

Rumunské velvyslanectví v Praze

Morzinský palác v Praze, sídlo rumunského velvyslanectví

Pamětní deska na počest Michala Chrabrého na zdi Morzinského paláce

Horské oblasti severovýchodní Moravy, nevhodné pro zemědělství, bývaly řídce obydlené. Ve 13. století byly postupně osídleny nížinné části oblasti, zatímco horské části zůstaly téměř bez osídlení. Teprve v 16. století, v průběhu valašského osídlování, byla na celé severovýchodní Moravě vytvořena hustá síť pasteveckých osad založená na valašském právu. Oblast s jejich největší koncentrací se nazývala Moravské Valašsko.

Národnostní složení obyvatelstva usazeného v Moravském Valašsku je sporné. V současné době se předpokládá, že jej vytvořili především Slované (Rusíni, Poláci a Slováci) a Valaši pouze částečně. Je to důsledek toho, že se Moravské Valašsko formovalo v závěrečné fázi valašského osídlování, kdy vstoupili hluboko do slovanských zemí a přivedli s sebou mnoho Slovanů z podhůří Karpat.

Zpočátku si Valaši uchovávali svou právní a etnickou identitu, ale v poměrně krátké době splynuli s místním moravským obyvatelstvem. Lidová kultura regionu, jeho tradiční profese a specifické nářečí zůstaly stopou odlišnosti.

V letech 1620–1644 se moravští Valaši vzbouřili proti habsburské nadvládě na obranu svých tradičních svobod. Povstání bylo krvavě potlačeno. V 18. století se zde tajně praktikoval protestantismus, proti čemuž se habsburské úřady stavěly.

V Rožnově pod Radhoštěm se nachází Valašské muzeum v přírodě, skanzen prezentující hmotnou lidovou kulturu regionu.

Mnoho Valachů odešlo ze Zakarpatské Ukrajiny do Českých zemí obchodovat s vyřezávanými lžícemi.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Vlna emigrace Rumunů do České republiky nastala po rumunské revoluci v roce 1989, kdy lidé vhledem k pádu komunismu ve střední a východní Evropě získali právo opustit zemi.

• Pémové
• Slováci v Rumunsku
• Česko-rumunské vztahy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Românii din Cehia na rumunské Wikipedii.