Chrám svatého archanděla Michaela (Petřín)

Karpatský pravoslavný chrám
svatého archanděla Michala
Pravoslavný kostelík sv. Michala
Pravoslavný kostelík sv. Michala
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťSmíchov
Souřadnice50°4′42,24″ s. š., 14°23′54,24″ v. d.
Map
Základní informace
CírkevČeskoslovenská pravoslavná církev
DiecézeEparchie pražská
UžíváníRumunská pravoslavná církev
Současný majitelPraha
ZasvěceníMichael archanděl
Architektonický popis
Stavební slohlidové baroko
Typ stavbykostel
Výstavba2. polovina 17. století
Specifikace
Stavební materiáldřevo
Další informace
AdresaKinského zahrada
Oficiální webhttp://www.parohiapraga.eu/
Kód památky40347/1-1389 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Letohrádek Kinských)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chrám sv. archanděla Michaela, též karpatský kostelík sv. Michala apod., je celodřevěný pravoslavný, původně řeckokatolický chrám lemkovského typu,[1] postavený v roce 1625 (podle jiných údajů v druhé polovině 17. století) ve vsi Velké Loučky u Mukačeva, v roce 1793 byl prodán a přemístěn do Medvedovců. V roce 1929 byl na Podkarpatské Rusi rozebrán, převezen a znovu postaven v Kinského zahradě na Smíchově v Praze 5.[2] 28. října 2020 kostel vyhořel.[3]

Historie a charakter stavby

Kostel sv. Michala
Vstupní část kostelíka

Kostel byl zbudován v lemkovském stavebním slohu a později obohacen o prvky lidového baroka. Charakteristickým znakem tohoto slohu je členění chrámového půdorysu na tři přibližně čtvercové roubené části, nad nimiž se zvedají štenýřové[4] věže, stanové střechy jsou kryty šindelí. Šindel, roubení i sloupky byly původně všechny zhotoveny z dubového dřeva. Budova kostelíka je přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahovala 17 metrů a zakrývala prostor ve chrámu určený pro ženy, pro nějž se v lidové slovesnosti vžilo označení babinec. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy v lidovém chápání symbolizují základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku.

Chrám sv. Michaela byl kompletně rozebrán, převezen a následně sestaven hned dvakrát. V roce 1793 jej občané Velkých Louček prodali větší a bohatší vesnici Medvedovcům. Právě při tomto přesunu prošel kostel celkovou rekonstrukcí a byl na vrcholcích stanů obohacen o barokní báně. Ke druhému stěhování došlo v roce 1929, když Rusíni kostelík, jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi, prodali za 32 tisíce Kčs Praze, která tehdy byla jejich hlavním městem (Podkarpatská Rus, dnes Zakarpatská oblast Ukrajiny, se po skončení první světové války a rozdělení uherského území stala součástí nově vzniklého Československa). Stavba byla pečlivě rozebrána, jednotlivé části očíslovány a naloženy do čtyř k tomu speciálně upravených železničních vagónů. Náklady spojené s touto operací hradilo Národní muzeum za podpory Ministerstva školství a osvěty Československé republiky. Celkově transfer a nová stavba kostelíka stály 130.617,70 Kčs. Slavnostní předání chrámu obyvatelům Prahy proběhlo 10. září 1929. Ceremoniálu byli přítomni čelní představitelé města Prahy, guvernér Podkarpatské Rusi dr. Anton Beskid a krojovaní občané Medvedovců. Chrám se stal součástí sbírek národopisného oddělení Národního muzea v Praze.[5][6]

21. století

Počátkem roku 2008 získala dřevěný chrám do užívání Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku,[1] resp. Rumunská pravoslavná církev. Každou neděli a každé pondělí se zde konala svatá liturgie.

Chrám byl po předběžné dohodě se správcem přístupný veřejnosti. Duchovním správcem je jerej Andrei Ioan Danciu.

Požár

Stav v listopadu 2020
Lešení na místě kostela, duben 2024

Dne 28. října 2020 odpoledne v tomto kostele vypukl požár. I přes snahu hasičů z šesti různých jednotek byl zničen prakticky celý chrám.[7][3] Stát zůstala převážná část roubené konstrukce a část štenýřové věže nad babincem. Podle předběžných výsledků vyšetřování byla příčinou požáru lidská chyba.[8] Magistrát hlavního města Prahy jako vlastník však připravuje obnovu objektu.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Praha-Malá Strana. drevenekostely.tode.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ http://www.hrady.cz/index.php?OID=1681
  3. ↑ a b Požár poničil v Praze dřevěný kostel sv. Michala ze 17. století. České noviny [online]. 28. 10. 2020 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Slovník spisovného jazyka českého. ssjc.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ Archivovaná kopie. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2009-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-11-30. 
  6. ↑ http://in.ihned.cz/c1-39029620-kostel-na-cestach
  7. ↑ Požár zničil památkově chráněný dřevěný kostel v zahradě Kinských v Praze. Příčina zatím není známa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 28. 10. 2020 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. Za požárem kostela je lidská chyba, může souviset s bezdomovci. České noviny [online]. ČTK, 29. 10. 2020 [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ ČTK. Radní Prahy odsouhlasili vznik sbírky na obnovu zničeného kostela. České noviny [online]. ČTK, 29. 10. 2020 [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pravoslavné chrámy v Česku
Čechy
Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)
Morava a Slezsko
Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)