Kostel svatého Jakuba (Žatec)

Kostel svatého Jakuba většího
Průčelí kostela
Průčelí kostela
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecŽatec
Souřadnice50°19′34,81″ s. š., 13°33′0,93″ v. d.
Základní informace
CírkevPravoslavná církev
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohgotika
Typ stavbyjednolodní stavba
Výstavba14. století
Další informace
Kód památky42793/5-1529 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba je původně farní římskokatolický kostel ve městě Žatci, po roce 1945 byl předán pravoslavné církvi. Je umístěn v bývalém Horním předměstí nazývaném též Pražské. Poprvé je písemně doložený v polovině 14. století, kdy byl farním kostelem. V 16. století byl centrem městské čtvrti s vlastní samosprávou a jeho hřbitov byl hlavním městským pohřebištěm.

Historie

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1359. Na seznamu majetku děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Žatci se Svatý Jakub vyskytuje v místním určení jednoho z pivovarů.[1] Je však pravděpodobné, že je podstatně starší. Roku 1368 totiž prodal šlechtic Jindřich z Bezděkova se sídlem v Deštnici Albrechtovi z Kolovrat své poddané, kteří bydleli v okrsku kostela sv. Jakuba a spadali pod jurisdikci faráře Jodoka. Tito lidé museli robotovat 30 dní v roce na Kolovratově statku v Klučku, listina však výslovně konstatuje, že soudní pravomoc nad nimi zůstává v kompetenci faráře.[2] Kolovratové se jako patroni Svatého Jakuba uvádějí ještě v letech 1397 a 1401.[3]

Není zcela běžné, aby na předměstí královského města žili šlechtičtí poddaní, navíc spadající pod soudní pravomoc faráře. Tato situace zřejmě odráží starší poměry, např. existenci předlokační osady v šlechtickém majetku, která byla po založení Žatce zahrnuta do předměstských hradeb. Určitou autonomii si svatojakubská farnost udržela i v předbělohorském období. V žateckých městských knihách se často objevuje termín "osada svatojakubská" či dokonce "svatojakubské předměstí", osada měla své vlastní hejtmany a dokonce si vedla svou vlastní řadu úředních knih, kam se zapisovaly testamenty.[4] Podobné postavení – ovšem bez písemně doložených samostatných úředních knih – zastávala v 16. století jiná žatecké předměstská osada: Brandejs s kostelem sv. Michala.[5]

Přes toto specifické postavení figuruje ve 14. století kostel sv. Jakuba vždy společně s ostatními předměstskými kostely jako předmět zbožných darů a odkazů žateckých měšťanů. V 16.–18. století byl hřbitov okolo kostela dokonce hlavním městským pohřebištěm. Kromě měšťanů se zde nechávali pohřbívat příslušníci šlechty, např. Sekerkové ze Sedčic.[6] V kostele byla pohřbena i Kateřina Eliščinová, první manželka primátora Maxmiliána Hošťálka. Její epitaf se v interiéru dochoval.[7] Poslední předbělohorskou úpravou kostela bylo zřízení nové makovice na střeše v roce 1606. Nabarvil ji místní malíř Andreas Torner.[8]

Na Willenbergově vedutě Žatce z roku 1611 je Sv. Jakub označen číslem 26
Jižní fasáda kostela se zazděným portálem

Na rozdíl od jiných žateckých předměstských kostelů – zřejmě i s ohledem ke svému významu – třicetiletou válku Svatý Jakub přestál. Ve 2. polovině 17. století byl vybaven novým mobiliářem a zvony. Po roce 1649 byl z nadace Matěje Vodičky založen menší špitál, jehož kostelem se stal Svatý Jakub. Když v roce 1675 přišli do Žatce kapucíni, používali kostel sv. Jakuba do doby, než si o osm let později dostavěli kostel vlastní.[9]

V roce 1752 byla ke kostelu postavena předsíň,[10] v letech 1829 a 1904 prošel rekonstrukcí. U kostela se přestalo pohřbívat v roce 1866.

Po roce 1945 byl – vzhledem k početné komunitě volyňských Čechů – předán pravoslavné církvi. Věřící si z Volyně přivezli ikonostas, který je v kostele umístěný. Kostel je sídlem Církevní obce Žatec, která v něm koná bohoslužby každou neděli a státní svátek od 10,00 hod.

Architektura

Kostel sv. Jakuba je jednolodní stavba s předsíní, trojboce uzavřeným presbytářem bez opěráků a sakristií přiléhající k severní straně. Z presbytáře se do ní vstupuje okoseným lomeným portálem. Sakristie je zaklenutá valenou klenbou. Plochostropá loď je na jižní i severní straně osvětlena dvěma lomenými okny. V jejím severním zdivu vystupuje zazděný, profilovaný gotický portál zakončený lomeným obloukem. V interiéru kostela je několik renesančních náhrobků.

Stavební vývoj dnešní podoby kostela není jasný. Nesporný je pouze barokní původ předsíně. Zdivo lodi, presbytáře a sakristie může pocházet ze 14. století, ale také z pohusitského období.[11]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SCHLESINGER, Ludwig (ed.). Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526. Prag, Leipzig, Wien: Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, 1892. 292 s. S. 26–27.  (dále jen Schlesinger)
  2. ↑ Schlesinger, s. 35. Nutno konstatovat, že Schlesinger odkazuje na Borového edici Libri erectionum I, s. 150. V tomto svazku se však uvedená listina nevyskytuje, kniha má navíc jen 123 stran. Není tedy jasné, odkud Schlesinger listinu přepsal.
  3. ↑ Schlesinger, s. 104, 119
  4. ↑ HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds.). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 201.  (dále jen Holodňák)
  5. ↑ ROEDL, Bohumír. Žatecká rodina Hošťálků z Javořice. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci, 1997. 264 s. ISBN 80-901944-3-5. S. 29.  (dále jen Roedl)
  6. ↑ SEIFERT, Adolf. Geschichte der königl. Stadt Saaz von den ältesten Zeiten bis in die Gegenwart. Žatec: Vlastním nákladem, 1894. 841 s. S. 479.  (dále jen Seifert)
  7. ↑ Roedl, s. 262
  8. ↑ TOŠNEROVÁ, Marie (ed.). Paměti města Žatce (1527–1609). Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec, 1996. 52 s. S. 29. 
  9. ↑ Holodňák, s. 260, 261, 267
  10. ↑ Seifert, s. 548
  11. ↑ Holodňák, s. 196–197; POCHE, Emanuel (ed.). Umělecké památky Čech, sv. 4. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 398. 

Související články

Externí odkazy

Pravoslavné chrámy v Česku
Čechy
Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Aš-Mokřiny) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Beroun) • Chrám Všech svatých země české (České Budějovice) • Chrám sv. kněžny Olgy (Františkovy Lázně) • Chrám sv. Máří Magdaleny (Frýdlant) • Chrám Narození sv. Jana Křtitele (Halže) • Domovní kaple sv. Mikuláše (Hradec Králové) • Chrám sv. Ducha (Chomutov) • Kaple sv. Jiljí (Josefov) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Kadaň) • Chrám sv. Petra a Pavla (Karlovy Vary) • Chrám sv. Jana Křtitele (Kolín) • Chrám Záštity Přesvaté Bohorodice (Kralupy nad Vltavou) • Chrám Proměnění Páně (Liberec) • Chrám sv. Václava (Litoměřice) • Chrám sv. Vladimíra (Mariánské Lázně) • Kaple sv. Ludmily (Mělník) • Chrám sv. velikomučednice Barbory (Mladá Boleslav-Debř) • Chrám sv. Valentina (Most) • Chrám Všech svatých (Mukařov) • Kaple Panny Marie (Náchod) • Chrám sv. Anny (Plzeň) • Dřevěný chrám sv. archanděla Michaela na Petříně (Praha) • Chrám sv. Kateřiny Alexandrijské (Praha) • Chrám sv. Ludmily (Praha) • Chrám sv. Mikuláše (Praha-Bubeneč) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Praha) • Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku (Praha) • Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje s kaplí sv. novomučedníka Gorazda (Praha) • Chrám sv. Prokopa (Příbram-Březové Hory) • Kaple sv. Josefa Snoubence (Roudnice nad Labem) • Chrám Stětí svatého Jana Křtitele (Rumburk) • Chrám sv. Pantelejmona (Stráž pod Ralskem) • Chrám Povýšení sv. Kříže (Tábor) • Chrám Proměnění Páně (Těšov) • Kaple Panny Marie Pomocné (Trutnov) • Chrám sv. Mikuláše (Ústí nad Labem-Všebořice) • Chrám sv. Jakuba (Žatec)
Morava a Slezsko
Katedrální chrám sv. Václava (Brno) • Chrám Panny Marie Těšitelky (Bruntál) • Chrám sv. Barbory (Dolní Kounice) • Kaple Sv. Trojice (Čelechovice na Hané) • Chrám sv. Jošta (Frýdek-Místek) • Kaple sv. Metoděje (Hodonín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Chudobín) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Kroměříž) • Kaple Proměnění Páně a sv. Nektaria Eginského (Lipová-lázně) • Chrám sv. Mikuláše (Mikulov) • Chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Milotice nad Opavou) • Chrám sv. Vladimíra (Mohelnice) • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Olbramovice) • Katedrální chrám sv. Gorazda (Olomouc) • Domovní kaple sv. Petra a Pavla (Opava) • Chrám sv. Mikuláše (Osoblaha) • Chrám Narození přesvaté Bohorodice (Ostrava-Michálkovice) • Chrám Andělů Strážných (Ostrava-Pustkovec) • Chrám sv. Cyrila a Metoděje (Přerov) • Chrám sv. Ludmily (Řimice) • Chrám sv. Václava (Střemeníčko) • Chrám sv. Václava (Sudice) • Chrám sv. Jiří (Svitavy) • Chrám sv. Prokopa Sázavského (Štěpánov) • Katedrální chrám sv. Ducha (Šumperk) • Chrám sv. Václava a sv. Ludmily (Třebíč) • Chrám sv. Jiří (Uherský Brod) • Chrám sv. Vzkříšení (Uničov) • Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Vilémov) • Kaple sv. Ivana Českého (Zlín) • Chrám sv. Rostislava (Znojmo)