Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Roza Isakovna Otunbajevová (rusky Роза Исаковна Отунбаева; * 23. srpna 1950, Frunze,[1] Kyrgyzská SSR, Sovětský svaz) je kyrgyzská politička. Od dubna 2010 do prosince 2011 byla předsedkyní prozatímní kyrgyzské vlády, když v zemi převzala moc opozice.
Životopis
Narodila se v metropoli tehdejší Kyrgyzské SSR Frunze, v roce 1991 přejmenované na Biškek.[1] Střední školu absolvovala ve městě Oš, v roce 1972 dokončila studia na Filozofické fakultě Moskevské státní univerzity. V příštích šesti letech pak působila na Kyrgyzské státní univerzitě. Je vdaná a má dvě děti.
Její politická kariéra začala v roce 1981 v řadách Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS). V osmdesátých letech působila jako vedoucí sovětské delegace při UNESCO v Paříži a poté jako sovětská velvyslankyně v Malajsii. V roce 1992 si ji prezident již samostatného Kyrgyzstánu Askar Akajev vybral za ministryni zahraničí a místopředsedkyni vlády. Zanedlouho funkce opustila, neboť se stala první velvyslankyní Kyrgyzstánu v USA a v Kanadě. Do funkcí v Kyrgyzstánu se vrátila v roce 1994 a zastávala je tři roky. V letech 1998 až 2001 byla velvyslankyní ve Spojeném království, v letech 2002 až 2004 byla zástupkyní vedoucího mise OSN v Gruzii.
Po návratu do vlasti v roce 2004 se stala politicky aktivní. V prosinci 2004 spoluzakládala politickou stranu Ata-Jurt (Vlast). Ve volbách v roce 2005 však kandidovat nemohla, neboť právní úprava vyžadovala, aby kandidáti před volbami měli pětiletý nepřetržitý pobyt v Kyrgyzstánu, což s ohledem na své působení ve Spojeném království (v roli velvyslankyně) nesplňovala.
V roce 2005 patřila k hlavním vůdcům Tulipánové revoluce, která vedla ke svržení prezidenta Akajeva. Poté několik měsíců zastávala funkci ministryně zahraničí v prozatímní vládě Kurmanbeka Bakijeva. Po zvolení Bakijeva prezidentem a nástupu premiéra Felixe Kulova se jí nepodařilo získat podporu pro své setrvání ve funkci ministryně. V následných doplňovacích volbách nebyla zvolena ani do parlamentu. V listopadu 2006 patřila ke klíčovým postavám demonstrací volajících po nové demokratické ústavě.
V roce 2007 byla zvolena jako kandidátka sociální demokracie do kyrgyzského parlamentu. V říjnu 2009 se stala předsedkyní poslaneckého klubu opoziční sociální demokracie.
Nepokoje 2010
V dubnu roku 2010 vypukly v Kyrgyzstánu masové nepokoje, kterých Otunbajevová využila k získání prezidentské funkce. Není jasné, zda je vhodnější tento čin označit jako státní převrat či revoluci. Po nástupu do funkce pokračovaly boje mezi jejími stoupenci a stoupenci svrženého prezidenta Bakijeva, těchto bojů využily uzbecké a kyrgyzské gangy, které rozpoutaly etnické střety. V těchto bojích zahynuly stovky až tisíce osob. Tyto události zůstávají dodnes nevyšetřeny a nevyjasněny.
V listopadu téhož roku došlo k prvním svobodným parlamentním volbám. O rok později byly uspořádány volby prezidentské, ve kterých Otunbajovová nekandidovala, čímž dodržela svůj slib. Vítězem se stal Almazbek Atambajev.
Vysoká představitelka OSN
Od roku 2022 je Roza Otunbajevová ve funkci vysoké představitelky OSN a stojí v čele mise OSN pro Afghánistán.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roza Otunbayeva na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Роза Исаковна Отунбаева - Президент Кыргызской Республики [online]. Бишкек: Президент Кыргызской Республики, 2010-07-02 [cit. 2024-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-13. (rusky)
- ↑ ČTK. Tálibán zakázal, aby na veřejnosti zněl ženský hlas. Novinky.cz [online]. 2024-08-25 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
