Rover P5 byl osobní automobil britské automobilky Rover, jenž se nejvíce proslavil díky funkci hlavního britského vládního vozidla, kterou zastával
od roku 1967 až do 80. let. Výroba byla ukončena v roce 1973. Vyrobeno bylo necelých 70 000 exemplářů. Jeho předchůdcem byl model P4, nástupcem model P6.
Díky svému modernímu, avšak důstojnému vzhledu si jej oblíbila většina složek státní moci a ještě šest let po ukončení výroby ho používala premiérka Margaret Thatcherová. Premiér Harold Wilson si dokonce nechal nainstalovat speciální popelník, který odpovídal tvarům jeho dýmky. Jeden exemplář dokonce vlastnila i královna. Říká se, že se stal jedním z nejoblíbenějších vozů, které ve Windsoru řídila. Po řadu let se stal neodmyslitelným pomocníkem při dopravě zpráv do parlamentu a Buckinghamského paláce. Důležitost vozu dokazuje i fakt, že část vyrobených vozů byla uschována k dalšímu použití a tak tyto vozy sloužily až do 80. let pro potřeby vysokých státních úředníků.
Rover P5 nahradil model P4, od kterého převzal 3,5 litrový motor s výkonem 134 koní. Nepříliš rychlý motor se zprvu nezdál jako velký problém, jelikož většina zákazníků počítala pouze s konejšivým pohodlím, ale v polovině 60. let se začaly vyskytovat negativní ohlasy. Proto se od roku 1966 začal montovat vidlicový osmiválec Buick s výkonem 184 koní a maximální rychlostí 175 km/h. Tyto modely s novým motorem se prodávaly pod označením P5B. Vůz se prodával ve variantě sedan nebo coupe. Interiér se vyznačoval přemírou luxusu. Přístrojová deska vyrobená z africké třešně, koberce a kůže téměř na všech ostatních plochách se ideálně hodily pro luxusní automobil, který byl také nazýván Rolls-Royce středních vrstev. Díky přijatelné ceně automobilka sotva stačila uspokojovat
poptávku, která až do konce výroby zůstala velmi vysoká.
Motor: vidlicový osmiválec (od roku 1966)
Výkon: 134 kW/ 184 koní (vidlicový osmiválec)
Max. rychlost: 160-175 km/h
Objem: 3588 cm³
Převodovka: 3stupňová automatická
Počet vyr. vozů: 20 000
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rover P5 na Wikimedia Commons