Rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha na vrcholu hory Říp je významná církevní i kulturní památka, jde o románskou rotundu, která patří mezi nejstarší dochované stavby v Česku. Jde o klasický případ románského slohu s malými okny a tlustými zdmi.
Historie
První písemná zmínka o zdejší rotundě je k roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství v bitvě u Chlumce stávající kostelík opravit a rozšířit o západní kruhovou věž. Z této skutečnosti plyne, že k založení stavby došlo již dříve, snad kolem roku 1039, kdy byly do Prahy přeneseny ostatky svatého Vojtěcha, jemuž byla kaple na Řípu zasvěcena. Roku 1138 získal kostelík Strahovský klášter.[1] Roku 1577 se stal součástí panství Roudnice nad Labem.[2] Teprve od 16. století je známo zasvěcení svatému Jiří, patronu Přemyslovců.[3] Po třicetileté válce získali místo Lobkovicové.[4] Kostel se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem.
Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby, která proběhla v letech 1869–1881. Při ní byl nově proražen jižní portál (předtím se do rotundy vstupovalo dnes zazděným vchodem na západní straně), zřízena velká okna v lodi a stavba opatřena hladkou venkovní omítkou. Ta byla za první československé republiky z poloviny otlučena.[5] V šedesátých letech 20. století pak došlo k dalším stavebním úpravám, a to na základě požadavku fasádu romanizovat. Plášť byl od přízemí kompletně přezděn, čímž zaniklo i nejstarší dochované románské zdivo ve druhém podlaží věže. Rotunda tak získala „románský“ vzhled s neomítnutou fasádou. Jižní portál zřízený při předchozí přestavbě byl vybourán a nahrazen novým v neorománském stylu, okenní otvory v lodi byly zmenšeny a vybaveny replikou románského ostění. Ačkoli bylo v průběhu prací opakovaně konstatováno, že historická opuková dlažba je v pořádku, pouze je třeba vyměnit několik prasklých dlaždic, nakonec došlo k jejímu nahrazení pískovcovou dlažbou.[5] Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu historického opukového zdiva v přízemní části fasády, na kterém se negativně podepsalo vystavení neomítnutého zdiva povětrnostním vlivům, byla kolem roku 2009 fasáda omítnuta. Kvůli použité nevhodné technologii však dochází k rychlému chátrání omítky.
Sochařská výzdoba
Od osmdesátých let 19. století se v rotundě nachází dvě vyobrazení souboje sv. Jiří s drakem: reliéf, jehož autorem je Bernard Otto Seeling, a kamenná polychromovaná socha od Eduarda Veselého.
V interiéru rotundy se nachází socha Chlapce s beránkem, symbolizující příchod našich předků, slovanských pastevců, do Čech. Jejím autorem je významný současný sochař Stanislav Hanzík. Od stejného umělce je v apsidě presbytáře rotundy umístěno dílo Ukřižování.
Zvony
V západní věži se nacházejí dva zvony. První je z roku 1491 a druhý z roku 1509. Oba byly patrně ulity stejným zvonařem, mistrem Tomášem z Litoměřic. Zvony nejsou na elektrický pohon, obsluhují se ručně a jejich původní ladění vyžaduje dobrou techniku zkušeného zvoníka – aby zvonění znělo harmonicky. Zvonívá se pravidelně před mší.[6]
Poutě, mše a prohlídky
Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem sv. Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.
Mše probíhají v rotundě každou první neděli v měsíci od 16.30 hod. Nekoná-li se právě mše, je od dubna do října možná prohlídka rotundy s průvodcem. Duben a říjen pouze soboty, neděle, svátky 10–16 hodin. Květen, červen a září denně kromě pondělí (od 10 do 17 hod.). V červenci a srpnu pak denně kromě pondělí (od 10 do 18 hod.). Poslední prohlídka začíná půl hodiny před koncem otevírací doby. [7]
Návštěvnost rotundy[8]
| Rok |
Počet návštěvníků
|
| 2015 |
8 947
|
| 2016 |
7 917
|
| 2017 |
5 580
|
Galerie
Odkazy
Reference
- ↑ ORTH, Jan. Topograficko-statistický slovník Čech: Čili podrobný popis všech měst, městysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležících stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaniklých osad království českého. [s.l.]: Kober 1068 s. Dostupné online.
- ↑ KAREL, Nováček. Říp a jeho kostel. K vývoji a kontextu rotundy. In: GOJDA, Martin. Archeologie krajiny pod Řípem. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2011. ISBN 978-80-7043-988-3. S. 130.
- ↑ Historie [online]. Správa rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha [cit. 2015-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-16.
- ↑ MAUR, Eduard. Paměť hor. Šumava, Říp, Blaník, Hostýn, Radhošť. 1. vyd. Praha: Havran, 2006. 375 s. ISBN 8086515605. S. 226.
- ↑ a b
Proč jsou důležité povrchové úpravy historických staveb. Průčelí rotundy sv. Jiří a sv. Vojtěcha na Řípu – Miloš Solař, Dějiny a současnost 2007
- ↑ LUDVÍK, Bedřich. Praha, město věží. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2009. 349 s. ISBN 978-80-7404-026-9. S. 35.
- ↑ Rotunda na Řípu : otevřeno [online]. Roudnice nad Labem: Římskokatolická farnost Roudnice nad Labem, 2020 [cit. 2022-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.
Související články
Externí odkazy
,_cropped.jpg)
.jpg)
