Jedná se vodní rostlinu s jednoletou lodyhou, bez oddenku,[2] přezimuje pomocí turionů. Patří mezi tzv. úzkolisté rdesty. Lodyha je asi 160 cm dlouhá, slabě smáčklá.[3]Listy jsou jednoduché, jen ponořené, přisedlé, střídavé, čepele jsou čárkovité, 4,8–9 cm dlouhé a 2,5–3,5 mm široké, na vrcholu tupé až zaokrouhlené s kratičkým hrotem, jsou trojžilné (vzácně pětižilné), postranní žilky jsou velmi tenké. Listy mají často načervenalý nádech.[3][4]Palisty jsou vyvinuty, na straně odvrácené od listu nejsou srostlé a jsou rozeklané až k bázi, jsou asi 0,8–2,2 mm dlouhé. Jedná se o jednodomou rostlinu s oboupohlavnými květy. Květy jsou v květenstvích, v téměř kulovitých až válcovitých klasech, obsahují jen 3 (vzácně 2 nebo 4) přesleny květů a jsou na vrcholu asi 0,5–2 (vzácně až 2,9) cm dlouhé stopky. Okvětí není rozlišeno na kalich a korunu, skládá se ze 4 okvětních lístků, většinou nenápadných, hnědavých, někteří autoři je však považují za přívěsky tyčinek. Tyčinky jsou 4, srostlé s okvětím. Gyneceum je apokarpní, složené ze 4 (vzácně 3 nebo 5) plodolistů. Semeník je svrchní. Plodem je nažka, na vrcholu s krátkým zobánkem.
V ČR je to poměrně vzácný druh, ale nepatří mezi kriticky ohrožené. Roste v rybnících a mrtvých říčních ramenech od nížin po pahorkatiny. V minulosti byl hojnější, ale ustoupil díky intenzívnímu chovu ryb (kapro-kachní rybníky) a znečištění vod. Větišina lokalit se nachází v Čechách a ve Slezsku (Ostravsko, Opavsko), na Moravě byl i v minulosti velice vzácným druhem.[3]
Reference
↑The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
↑ abcKaplan Z. (2002): Úzkolisté druhy rodu Potamogeton v květeně České republiky III. P. obtusifolius a P. friesii; Preslia, Praha, 74, 267-280, 2002
↑Kaplan Z. (2002): Potamogetonaceae Dum., in: Kubát K. et al. (eds.): Klíč ke květeně České republiky, Academia, Praha, p.: 736-743