Rameno Štítu–Kentaura, také známé jako Rameno Štítu-Jižního kříže je dlouhé difúzní zakřivení tvořené hvězdami, plynem a prachem, které se spirálně zakřivuje směrem ven z konce centrální příčky Mléčné dráhy. Od 50. let se předpokládalo se, že Mléčná dráha má čtyři spirální ramena, i když důkazy pro toto nebyly nikdy silné.[1] V roce 2008 pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu neprokázalo očekávanou hustotu skupin rudých obrů ve směru ramen Střelce a Pravítka.[2] V lednu 2014 byly publikovány výsledky studie distribuce a životnosti masivní hvězd[3] a studie rozdělení maserů a otevřených hvězdokup.[4] Obě našly důkazy pro čtyři spirální ramena.
Rameno Štítu-Kentaura leží mezi menším ramenem Lodního kýlu-Střelce a hlavním rameneme Persea. Rameno Štítu-Kentaura začíná u Galaktického jádra jako Rameno Štítu, pak se postupně mění v Rameno Kentaura.[5]
V regionu, kde se Rameno Štítu–Kentaura připojuje k centrální příčce Galaxie se nachází oblasti bohaté na vznikající hvězdy. V roce 2006 byl objeven velký shluk hvězd, obsahující 14 červených veleobrů, pojmenován byl RSGC1. V roce 2007 byl objeven shluk přibližně 50 000 nově vytvořených hvězd pojmenovaný RSGC2 nacházející se jen několik set světelných let od RSGC1. Je starý méně než 20 milionů let a obsahuje 26 červených veleobrů, což je největší známé seskupení těchto hvězd.[6] Další shluky v tomto regionu jsou RSGC3 a Alicante 8.[7]
↑CHURCHWELL, E.; BABLER, B. L.; MEADE, M. R.; WHITNEY, B. A.; BENJAMIN, R.; INDEBETOUW, R.; CYGANOWSKI, C. The Spitzer/GLIMPSE surveys: a new view of the Milky Way. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 2009, s. 213. DOI10.1086/597811. Bibcode2009PASP..121..213C.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑URQUHART, J. S.; FIGURA, C. C.; MOORE, T. J. T.; HOARE, M. G.; LUMSDEN, S. L.; MOTTRAM, J. C.; THOMPSON, M. A. The RMS survey: Galactic distribution of massive star formation. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2013, s. 1791. DOI10.1093/mnras/stt2006. Bibcode2014MNRAS.437.1791U. arXiv1310.4758.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BOBYLEV, V. V.; BAJKOVA, A. T. The Milky Way spiral structure parameters from data on masers and selected open clusters. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2013, s. 1549. DOI10.1093/mnras/stt1987. Bibcode2014MNRAS.437.1549B. arXiv1310.3974.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CHURCHWELL, Ed; BABLER, BRIAN L.; MEADE, MARLIN A. The Spitzer/GLIMPSE Surveys: A New View of the Milky Way. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 2009, s. 213–230. Dostupné online. DOI10.1086/597811. Bibcode2009PASP..121..213C.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑>DAVIES, B.; FIGER, D. F.; KUDRITZKI, R. P.; MACKENTY, J.; NAJARRO, F.; HERRERO, A. A Massive Cluster of Red Supergiants at the Base of the Scutum‐Crux Arm. The Astrophysical Journal. 2007, s. 781. DOI10.1086/522224. Bibcode2007ApJ...671..781D. arXiv0708.0821.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NEGUERUELA, I.; GONZÁLEZ-FERNÁNDEZ, C.; MARCO, A.; CLARK, J. S.; MARTÍNEZ-NÚÑEZ, S. Another cluster of red supergiants close to RSGC1. Astronomy and Astrophysics. 2010, s. A74. DOI10.1051/0004-6361/200913373. Bibcode2010A&A...513A..74N. arXiv1002.1823.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.