Raflézie Arnoldova (Rafflesia arnoldii)[1] je tropickáparazitická rostlina s největším solitérním květem na světě.[2] Květ s max. hmotností téměř 11 kg mívá průměr 0,6 až jeden metr. Největší dosud zaznamenaný exemplář z Indonésie (oznámený začátkem ledna 2020) měl průměr 111 cm, takže o čtyři centimetry překonal předchozího „rekordmana“, který byl také nalezen v džunglích Západní Sumatry.[3]
Roste v primárních nebo sekundárních tropických deštných lesích v nadmořské výšce 500 až 1000 m, obvykle při stálé teplotě okolo 25 °C a noční vzdušné vlhkosti blížící se ke 100 %. Parazituje na třech druzích liánovitérévovité rostliny Tetrastigma, nejčastěji na druhu Tetrastigma leucostaphylum. Roste rozptýleně a obvykle na těžko dostupných místech.
Raflézie Arnoldova nevytváří stonek, listy ani kořeny. Z drobného semene, které vniklo do poraněného místa v kůře parazitované rostliny, vyroste prokaulom, který se přemění v haustoria, jež prorůstají do těla hostitelské rostliny (kořene nebo stonku). Odtud čerpají vodu i živiny. Od vyrašení k vytvoření květu uplyne 9 až 21 měsíců; po tuto dobu není navenek nic patrného.[4][5][6][8]
Popis
Nejdříve z liány (nejčastěji u země) vyraší kulovité, rezavohnědé poupě kryté šupinovitými listeny, které postupně doroste do velikosti hlávky zelí. Nato se pupen plošně rozvine do kruhového souměrného květu. Nápadné okvětí je tvořeno pěti masitými podlouhlými a hranatými korunními plátky houbovité struktury, které jsou zbarveny masově červeně s bělavými bradavičnatými skvrnami. Plátky jsou u báze srostlé do trubky a ve střední části květu tvoří manžetu. Vespod na středu květu je střední sloupek s terčem, nad ním jsou pachové žlázy rozptylující typický zápach. Pod terčem jsou buď tyčinky (pět a více), nebo spodní semeník s vajíčky v mnoha komůrkách tvořených druhotným přepážkami. Květ zůstává rozvitý nejvýše pět dní.[4][5][6][9]
Opylování
V průběhu kvetení vydává květ odporný zápach připomínající hnijící maso, který přiláká opylovače – hmyz.[10] Nejčetnějšími návštěvníky, a tudíž opylovači bývají mouchy, resp. dvoukřídlý hmyz nebo brouci hledající mršinu k nakladení vajíček. Tu sice nenajdou, ale na samčích rostlinách olizují z tyčinek lepkavý pyl, který po přeletu na samičí rostlinu (při dalším hledání mršiny) ulpí na blizně.
Květ opylovačům neposkytuje nic na oplátku, pouze je přelstí vidinou potravy a možnosti naklást vajíčka do mršiny.[11]
Způsob složitého opylování je důvodem, proč jsou rostliny tak vzácné. Samčí a samičí rostliny musí růst blízko sebe, vykvést ve stejnou dobu, musí je navštívit hmyz, a to ve správném pořadí a dostatečně obalený pylem. Plodem je dužnatá bobule, 12 až 15 cm velká, s několika tisíci velmi malých semen. Bobule požírají drobní savci, kteří trusem roznášejí semena po okolí; případně bobule spadne na zem a stejně jako celý květ se v krátkém čase promění v hustou kaši, která se lepí na nohy procházející zvěři.[4][5][6][9]
Taxonomie
Jakkoliv se raflézie Arnoldova vyskytuje vzácně, byly popsány dvě její variety:
Rafflesia arnoldii atjehensis (Koord.) Meijer – roste na indonéském ostrově Sumatra a liší se tím, že terč ve středu květu je menší.[12]
Využití
Rostlina je využívna v tradiční medicíně domorodých obyvatel jako zdroj léčivých látek. V rostlinách byly objeveny biologicky aktivní fenoly (fenolické kyseliny, flavonoidy, katechiny), alkaloidy (nikotin, kofein), taniny a fenylpropanoidy. Významnou vlastností rostlin rodu Rafflesia je schopnost urychlovat hojení ran, kterou potvrdil i moderní výzkum. Zatím však nebylo zjištěno, díky kterým obsahovým látkám tomu tak je.[8]
Ohrožení
Jakkoliv je raflézie Arnoldova vzácná, je zákonem chráněna pouze v Sabahu, kde je také lokalita (Poring Hot Springs), ve které jsou v době jejího kvetení poutače směřující k rostlinám. Jinak raflézie obvykle rostou na nepřístupných místech a kvetou v neodhadnutelnou dobu, takže je kromě domorodců nikdo nenalezne. Jsou však ohrožovány jednak odlesňováním krajiny, jednak vysekáváním lián v lese kvůli vyšším přírůstkům dřeva z „užitečných“ stromů. Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) není dosud hodnocena.[5][6][9]
Galerie
Květ a nové květní pupeny
Přezrálý květ
Odkazy
Reference
↑Katalog botanických zahrad Florius: Rafflesia arnoldii [online]. Unie botanických zahrad ČR, Praha [cit. 2016-10-06]. Dostupné online.
↑ abcdeŽÁČEK, Zdeněk. O rafléziích. S. 11. Trifid [online]. Darwiniana, Praha, 2006 [cit. 2016-10-06]. Čís. 4, s. 11. Dostupné online.
↑ abcdeRafflesia arnoldii [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-05. (anglicky)
↑HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Rafflesia arnoldii [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
↑ abcROSS, Edward S. Rafflesia: The Super Flower. California Wild [online]. California Academy of Sciences, CA, USA, [Summer 2003] [cit. 30.9.2023]. Dostupné online. (anglicky)
