prof. PhDr. Radoslav Večerka, DrSc., dr. h. c.
Narození	18. dubna 1928 Brno
Úmrtí	15. prosince 2017 (ve věku 89 let) Brno
Povolání	novinář, vysokoškolský učitel, překladatel, jazykovědec, spisovatel, slavista, bohemista, rusista a filolog
Alma mater	Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Témata	slavistika, staroslověnština, bohemistika, rusistika a lingvistika
Ocenění	Cena města Brna (2003) Zlatá medaile MU (2003) čestný doktor
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Radoslav Večerka (18. dubna 1928 Brno – 15. prosince 2017 Brno) byl český jazykovědec, vysokoškolský pedagog, publicista, editor a literární vědec, který se zabýval slavistikou se zaměřením na paleoslovenistiku, slovanskou jazykovou komparistiku a dějiny slavistiky.

Vystudoval češtinu, rusistiku a slovanskou srovnávací jazykovědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Jeho učiteli byli mj. paleoslovenista Josef Kurz, bohemisté František Trávníček a Adolf Kellner, indoevropeista Václav Machek a zakladatel české školy literární komparatistiky Frank Wollman. Již v období studií zahájil svou pedagogickou činnost jako asistent (1950–1952), po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty (1952–1955 interní vědecký aspirant; 1955–1964 odborný asistent; 1964–1990 docent; 1994–2017 profesor slovanské jazykovědy a literární vědy, později emeritní).^[1] V roce 1952 získal doktorát filozofie, od 1957 kandidát filologických věd (CSc.), 1988 doktor filologických věd (DrSc.). V letech 1967–1968 byl proděkanem FF UJEP v Brně, 1990–1991 vedoucím Katedry českého jazyka na FF MU, 1990–1997 člen vědecké rady FF MU. Jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Erlangenu, Münsteru, Regensburgu, Heidelbergu, Freiburgu im Breisgau (Německo), dále v Sofii, Veliko Tarnovo (Bulharsko), Budapešti, Szegedu (Maďarsko) a ve Vídni (Rakousko).^[1]

Jeho celoživotní vědecké zaměření je oborově orientováno především na paleoslovenistiku (se zvláštním zřetelem na syntax a lexikografii), dále zpracovává problematiku staroslověnštiny v širokých souvislostech kulturně historických a literárních, významné jsou také práce z oblasti slovanské komparatistiky, etymologie a dějin oboru.

Kromě své rozsáhlé pedagogické, badatelské, publikační, redakční a editorské činnosti patří k dlouholetým členům vědecké rady Slovanského ústavu AV ČR v Praze, Československého a později Českého komitétu slavistů i Komise pro staroslověnskou a církevněslovanskou lexikologii a lexikografii při Mezinárodním komitétu slavistů. Byl spoluorganizátorem mezinárodních sympozií o otázkách slovanské syntaxe na FF UJEP v letech 1961–1976, spoluredaktorem Sborníku prací FF brněnské univerzity (řada A jazykovědná), přednášel referáty na většině mezinárodních slavistických kongresů realizovaných po II. světové válce.^[1]

Je autorem a spoluautorem řady knih a nepřeberného množství odborných článků,^[2] vědeckých statí, studií, zpráv, recenzí, nekrologů, učebních textů, biograficko-bibliografických medailonů^[3] i jubilejních materiálů, uveřejňovaných v českých i zahraničních tiskovinách jak periodického, tak neperiodického charakteru. Od roku 1982 se podílí na vzniku Slovníku jazyka staroslověnského = Lexicon linguae paleoslovenicae, od 1990 také Etymologického slovníku jazyka staroslověnského.

• 1995 Badatelská cena (Forschungspreisträger) Humboldtovy nadace v Bonnu
• 1999 Čestný doktorát Univerzity ve Freiburgu im Breisgau
• 2001 Čestný doktorát Univerzity v Sofii
• 2003 Cena města Brna v oboru společenské vědy
• 2004 Zlatá medaile Masarykovy univerzity^[1]

• Postavení ruštiny mezi slovanskými jazyky (1957)
• Syntax aktivních participií v staroslověnštině (1961)
• Slovanské počátky české knižní vzdělanosti (1963)
• Základy slovanské filologie a staroslověnštiny (1966, 1968, 1977, 1980, 1991, 1993, 1996, 1997, 1998, 2001, 2002)
• Magnae Moraviae fontes historici I–IV (ed. L. E. Havlík, s D. Bartoňkovou a kol.; edice církevněslovanských pramenů s jejich překladem do češtiny, s filologickým komentářem a bibliografií : 1966, 1967, 1969, 1971; 2. rev. a rozš. vyd. I–2008, II–2010, III– 2011, IV-2013)
• Čítanka staroslověnských textů se slovníčkem (s J. Kurzem a L. Řeháčkem, 1967, 1970, 1977, 1980)
• Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760 : biograficko-bibliografický slovník (s M. Kudělkou, Z. Šimečkem a kol.; autor medailonů 104 slavistů, 1972)
• Slavica na Universitě J. E. Purkyně v Brně / Filologie, literární věda, historiografie, uměnovědy (s F. Hejlem, M. Kopeckým, A. Lamprechtem, J. Veselým, A. Závodským a I. Dorovským; autor kapitol Slovanská filologie na filosofické fakultě, Paleoslovenistika na filosofické fakultě a 41 medailonů slavistů, 1973)
• Úvod do etymologie pro bohemisty i ostatní lingvisty (s A. Erhartem 1975; 2. vydání pod názvem Úvod do etymologie, 1981)
• Československá slavistika v letech 1918–1939 (s M. Kudělkou, Z. Šimečkem a V. Šťastným, 1977)
• Spisovný jazyk v dějinách české společnosti (1979, 1982)
• Základy slavistiky a rusistiky (s D. Šlosarem 1979, 1980, 1987)
• Čítanka ze slovanské jazykovědy v českých zemích (s D. Šlosarem a J. Nechutovou, 1982)
• Staroslověnština (1984)
• Staroslověnské texty (1987, 1988, 1990, 1993, 1996)
• Altkirchenslavische (altbulgarische) Syntax. Sv. 1–5 (za spolupráce F. Kellera a E. Weihera, 1989–2003, německy)
• Počátky písemnictví v českých zemích do poloviny 13. století. Literatura staroslověnská a latinská (1992)
• Staroslavjanskij slovar‘ po rukopisjam X–XI vekov (spoluredaktor celého díla s E. Bláhovou a R. M. Cejtlinovou; autor 7 kapitol; 2. vydání 1999, rusky)
• Slavica na Masarykově univerzitě v Brně / Literární věda, jazykověda, historiografie, uměnovědy (s I. Dorovským, V. Válkem a M. Čejkou; autor kapitoly Paleoslovenistika na filosofické fakultě a 44 medailonů slavistů, 1993)
• Die Anfänge der slavischen Sprachwissenschaft in den böhmischen Ländern (1996, německy)
• Česká slavistika v prvním období svého vývoje do počátku 60. let 19. století (s M. Kudělkou a Z. Šimečkem, 1995)
• Česká slavistika od počátku 60. let 19. století do roku 1918 (s M. Kudělkou a Z. Šimečkem, 1997)
• Staroslověnská čítanka (se Z. Hauptovou, 1997; 2. dopl. vyd. 2002; dotisk 2. vyd. 2004)
• Počátky slovanského písemného jazyka : studie z dějin staroslověnského písemnictví a jazyka do konce 11. století (1999)
• Encyklopedický slovník češtiny (ed. P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová; autor 36 encyklopedických statí, 2002)
• K pramenům slov. Uvedení do etymologie (s A. Erhardem, E. Havlovou, I. Janýškovou a H. Karlíkovou, 2006)
• Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků (2006)
• Vývoj slovanské jazykovědy v českých zemích (2006)
• Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (ed. s J. Pleskalovou, M. Krčmovou a P. Karlíkem, 2007)
• Jazyky v komparaci 1. : nástin české jazykovědné slavistiky v mezinárodním kontextu (2008)
• Jazyky v komparaci 2 : charakteristiky současných slovanských jazyků v historickém kontextu (2009)
• Staroslověnská etapa českého písemnictví (2010)
• Opera Slavica et Palaeoslovenica Minora (2011)
• Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky (2013)

• ČERNÝ, Jiří; HOLEŠ, Jan. Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 739 s. ISBN 978-80-7277-369-5. S. 684–687. 
• Česká slavistika : osoby a instituce / zpracovaly Zdeňka Rachůnková a Michaela Řeháková. Praha : Národní knihovna ČR, Slovanská knihovna, 1999. 374 s. ISBN 80-7050-332-7. S. 328.
• Československé práce o jazyce, dějinách a kultuře slovanských národů od roku 1760 : biograficko-bibliografický slovník / Milan Kudělka, Zdeněk Šimeček, Radoslav Večerka a kol. Praha : Academia, 1972. S. 497–498.
• Ezikoveskata bălgaristika v Čechoslovakija / Săstavitel, avtor na uvodnate studija Jan Pătar. Sofija : Nauka i izkustvo, 1985. 366 s. S. 328.
• International Who's Who of intellectuals. Tenth edition 1993/94. Cambridge : International Biographical Center, 1993. S. 483–484.
• Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 1060–1061. 
• Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 713. 
• Kirilo-metodievska enciklopedija. T. 1. Sofija : Izdat. na Bălgar. akad. na naukite, 1985. S. 376–377.
• Rozhovory s českými lingvisty I / k vydání připravili a předmluvu napsali Jan Chromý a Eva Lehečková. Praha : Dauphin, 2007. 379 s. ISBN 978-80-7272-107-8. S. 332–369.
• Slavica na Masarykově univerzitě v Brně : Literární věda, jazykověda, historiografie, uměnovědy / Red. Ivan Dorovský a kol. Brno: Masarykova univerzita, 1993. 255 s. ISBN 80-210-0589-0. S. 231–232.
• Soupis prací Radoslava Večerky / Redakční a ediční činnost Radoslava Večerky / Práce o Radoslavu Večerkovi. In Varia Slavica : sborník příspěvků k 80. narozeninám Radoslava Večerky / editorky Ilona Janyšková, Helena Karlíková. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 273 s. ISBN 978-80-7106-943-0. S. 241–273.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 438–439. 
• TOMEŠ, Josef, a kol. Československý biografický slovník. Praha: Academia, 1992. 837 s. ISBN 80-200-0443-2. S. 774–775. 
• VEČERKA, Radoslav. Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 341 s. ISBN 978-80-210-6265-8. S. 301–302. 

• Počátky české literatury
• Staroslověnština
• Starší česká literatura

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Radoslav Večerka
• Radoslav Večerka v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Radoslav Večerka v souborném katalogu Masarykovy univerzity v Brně
• Radoslav Večerka na portálu Kdo je kdo v české slavistice
• Radoslav Večerka ve Slovníku osobností jazykovědné bohemistiky Archivováno 15. 9. 2013 na Wayback Machine.
• Radoslav Večerka: Biografickobibliografické medailonky českých lingvistů: bohemistů a slavistů, s. 175