PROFILPELAJAR.COM

Přástevník kostivalový
	Přástevník kostivalový
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	motýli (Lepidoptera);
Podřád	Glossata;
Čeleď	přástevníkovití (Arctiidae);
Podčeleď	přástevníci (Arctiinae);
Rod	přástevník (Euplagia);
Binomické jméno
	Euplagia quadripunctaria; (Poda, 1761)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) je motýl z čeledi přástevníkovitých s výrazným krémovým pruhováním na křídlech o rozpětí až 6 cm, aktivní ve dne i v noci^[1]. Se svou velikostí patří mezi přástevníky střední velikosti.^[2] Tento druh je rozšířen převážně v oblasti západní Evropy, ale vyskytuje se i na území jižní a střední Evropy, nicméně jeho areál dosahuje až k pohoří Ural. Na území Česka se jedná o hojný druh, který se vyskytuje převážně místně.^[3]

V případě přástevníka kostivalového přezimuje housenka, která se následně v květnu či červnu zakuklí, aby se v létě vylíhnul dospělec. Housenka je polyfágní, tedy požírá řadu rostlin a není vázána na jediný druh. Dospělci následně sají nektar.

Synonyma

Callimorpha quadripunctaria (Poda, 1761)
Euplagia hera (Linnaeus, 1767)
Panaxia quadripunctaria (Poda, 1761)
Phalaena quadripunctaria (Poda, 1761)^[4]

Poddruhy

Euplagia quadripunctaria quadripunctaria (Poda, 1761)
Euplagia quadripunctaria fulgida (Oberthür, 1896)
Euplagia quadripunctaria rhodosensis (Daniel, 1953)
Euplagia quadripunctaria ingridae (de Freina, 1999)

Popis

Vajíčko

Po oplodnění kladou samice svá vajíčka na živné rostliny různých druhů jednotlivě.^[5]^[4] Je to dáno skutečností, že vylíhnuté housenky jsou polyfágní, takže nevyžadují specifický druh rostliny k potravě.^[4] Vajíčka jsou kulovitého tvaru žlutozelené barvy.^[2]

Housenka

Housenka přástevníka kostivalového je tmavě hnědá s oranžovými a krémovými pruhy na svém těle, které je pokryto krátkými chloupky.^[3] Boční pruh je obvykle přerušovaný a má bílou či žlutou barvu.^[2] Vyskytuje se od června do září,^[3] načež přezimují do května, kdy pokračují v pojídání rostlin^[4] a následně se kuklí.^[5] V období od června do září ožírají housenky hlavně hluchavky, kopřivy, jitrocel, janovec a vrbovku.^[2] Na jaře se pak zaměřují na listy křovin či stromů.^[2]

Kukla

Housenka se kuklí v květnu (jiný zdroj uvádí koncem června^[2]) při povrchu země v jemně šedavém zámotku.^[5]^[4] Zadeček kokonu je tmavohnědý a na jemně chlupatý.^[2]

Dospělec

Dospělec přástevníka má rozpětí křídel dosahující 42 – 60 mm. Jeho křídla jsou pokryty třemi běložlutými pruhy probíhajícími napříč křídly^[2] střídající se s tmavě hnědými až černými pruhy.^[6] Vyjma těchto dlouhých pruhů se na předních křídlech nachází taktéž krátké běložluté proužky, kdy jeden z nich vybíhá od kořene křídla a další dva z okraje křídla.^[2] Zadní pár křídel je jasně oranžový (jiný zdroj uvádí rumělkovou barvu^[2]) se dvěma černými skvrnami v lemu a jednou skvrnou ve střední části křídla.^[6] Nicméně kresba a zbarvení je v rámci druhu značně variabilní.^[2] Hruď má černou barvu se žlutavou čárovou kresbou. Oproti tomu zadeček motýla má červenou barvu s černými skvrnami na článcích zadečku.^[2] Z hlavy vychází dvojice dlouhých nitkovitých tykadel, která jsou jemně obarvená a vlastní pro samce i samici.^[2]

Dospělec přástevníka se vyskytuje v podmínkách Česka v červenci až do začátku září v jedné generaci s vrcholem letu v poslední části července a první polovině srpna.^[3]^[5] Řadí se tak mezi motýly vyskytující se v době nejteplejšího léta.^[2]

Potrava

Housenky se živí na listech hluchavky (Lamium), kopřivy (Urtica), vrbovky, lísky (Corylus avellana), starčcích (Senecio), šalvějích (Salvia), pomněnkách (Myosotis) a ostružiníku maliníků (Rubus idaeus).^[3] Na jaře pak ožírá listy lísky, zimolezu, maliníku a ostružiníku.^[2]

Dospělci přástevníka kostivalového se živí nektarem a to převážně z rostliny sadce konopáče (Eupatorium cannabinum) a různých miříkovitých (Apiaceae) rostlin.^[4]

Výskyt

Přástevník kostivalový se vyskytuje převážně v Evropě, jedná se o druh s tzv. západopalearktický typem rozšíření. Obývá tak vhodné oblasti od Pyrenejského poloostrova, přes jižní Anglii až po západní Rusko k jižní části pohoří Ural. Nicméně na jižní části svého areálu rozšíření zasahuje až do Asie, jelikož se vyskytuje i na území Íránu a jižního Turkmenistánu. Severní hranice jeho areálu prochází Německem a jižním Polskem, dále Pobaltím.^[5] Byl pozorován i ve Finsku, kam zaletuje.^[5] Na území Velké Británie dochází dokonce k expanzi tohoto druhu, dříve se nacházel jen na území Normanských ostrovů a části jižního pobřeží Anglie, ale v současnosti je jeho výskyt zaznamenáván v okolí města Dorset a na ostrově Wight, prospívající populace se vyskytuje taktéž na území Londýna a tato populace neustále sílí.^[6] Nicméně v případě londýnské populace není známo, jestli se jedná o přirozený výskyt motýla či o náhodné zavlečení jeho populace na lokalitu.^[7] V podstatě se tak přástevník kostivalový na území Británie rozšiřuje do severnějších oblastí, což může být zapříčiněno globálním oteplováním.^[6]

Ke svému životu vyhledává stanoviště tvořená kamenitými stráněmi či křovinami s teplejším klimatem,^[3] skalnaté lesostepi, křovinaté stráně s dostatkem slunečního světla, teplomilné doubravy, teplé suťové lesy či prosluněné lesní průseky.^[5]

Česko

Na území Česka se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách, nicméně jeho výskyt postupně klesá. Dříve se jednalo o hojně rozšířený druh, ale v současnosti je hojný již spíše jen lokálně. Z dřívějších lokalit je znám ze západních a východních Čech a Českomoravské vrchoviny. Z těchto lokalit nicméně již vymizel. V současnosti se vyskytuje v oblasti termofytiku. Poměrně bohatý výskyt je v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, Českém středohoří, v Českém krasu, v oblasti Moravského krasu, na Pálavě a na území národního parku Podyjí.^[5]

I přes postupné klesání výskytu druhu v Česku se stále řadí mezi hojně se vyskytující druhy,^[3] který není na území Česka přímo ohrožen.^[5] Nicméně vlivem změny druhu hospodaření dochází na mnoha místech k postupnému zarůstání skalních lesostepí, typických míst jeho výskytu, což postupně ohrožuje jeho četnost.^[5]

Chování

Přástevník kostivalový patří mezi noční motýly, nicméně má jak denní, tak i noční aktivitu. V noci je možné přilákat poletující dospělce na světlo.^[5] Během dne nejčastěji létá za suchého slunného počasí^[6], kdy poletuje prudkým letem.^[2] Jedná se o poměrně plachého motýla.^[2]

Rozmnožování

Dospělci se páří mezi sebou v noci, načež samička po oplodnění začne klást vajíčka na různé rostliny.^[4]

Odkazy

Reference

↑ MACÁK, Jan. Motýli a housenky střední Evropy, Noční motýli I. 1. vyd. Praha: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1521-1. S. 356–357.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o ^p ^q HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů - přástevník kostivalový. Praha: Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 252–253.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g Nature.unas.cz - Přástevník kostivalový [online]. Nature.unas.cz [cit. 2012-01-22]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g TRNKA, Filip. Natura Bohemica - Euplagia quadripunctaria - přástevník kostivalový [online]. naturabohemica.cz [cit. 2012-01-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k Biomonitoring.cz - Přástevník kostivalový [online]. AOPK ČR [cit. 2012-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Jersey Tiger Moth > Euplagia quadripunctaria [online]. Uknature.co.uk [cit. 2012-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-07.
↑ KIMBER, Ian. 2067 Jersey Tiger Euplagia quadripunctaria [online]. UK Months [cit. 2012-01-30]. Dostupné online. (anglicky)