Předení je činnost sloužící ke zhotovení příze jako uceleného útvaru z jednotlivých textilních vláken s omezenou délkou.^[1] Jako výrobní činnost znamená předení

• buďto urovnání a zakroucení vrstvy vláken (dopřádání)^[2]
• nebo celý proces výroby příze včetně přípravy materiálu k vlastnímu předení (předpřádání)^[3]

• V jiných jazycích (např. v angličtině (spinning), němčině (Spinnen), portugalštině (fiação)) se pod pojem předení zahrnuje také (české) zvlákňování tj. tvorba vláken s neomezenou délkou z tekuté hmoty.^[4]

• Výrazem předení se označuje v češtině i v jiných jazycích také řada lidských a zvířecích činností, jako vrnění koček,^[5] německým Spinnen: např. blouznění, podivné chování, anglickým Spinning: aerobní cvičení aj

Následující článek se zabývá pouze předením příze.

• Nejstarší doklady o předení pocházejí z období před 20 000 lety.^[6] Podle nálezů z roku 2009 u gruzínské obce Dzudzuana však měly být vyrobeny první lněné příze už asi 32 000 let před n. l.^[7]
• Ze starší doby kamenné pochází nejstarší nástroje k předení – vřeteno s přeslenem^[8]
• Ve druhé polovině 1. tisíciletí byl pravděpodobně v Indii vynalezen kolovrat^[9]
• Výrobní postup např. v bavlnářské manufaktuře v 18. století sestával z: tlučení smotků vláken (potěrání) - škrabání smotků dvěma hřebeny (mykání) - kladení chomáčků z mykaných vláken přes sebe a zaoblování do tvaru pramene (na "švýcarské vráně") - (případně: výroba přástu na kolovratu) - dopřádání na kolovratu nebo na spinning jenny.^[10]
• Za první stroj na výrobu příze je považován waterframe z roku 1769, se kterým začalo v roce 1771 předení průmyslovým způsobem. Koncem 18. století byly vynalezeny pro předpřádání mykací a protahovací stroje.

• Ve 30. letech 19. století byly uvedeny do provozu první selfaktory a prstencové dopřádací stroje. Na začátku 21. století jsou prstencové stroje nejpoužívanější zařízení k dopřádání, na selfaktorech se vyrábí jen nepatrné množství příze.

• Ve 20. století byly vynalezeny technologie předení, z nichž se prakticky používá i v 21. století např. rotorové, frikční, tryskové. Jiné vynálezy se uplatnily jen přechodně nebo se využívají jen v nepatrném rozsahu, jako např. předení samoskaných přízí, nebo odstředivé předení, systém Bobtex, Pavena, Rotofil aj.^[11]

• V 19. století vznikly v některých státech s rozvinutým textilním průmyslem 2-4leté odborné školy, od začátku 20. století také se studijním oborem technologie předení^[12] a později učební obor přadlák/přadlena.^[13]

Na začátku 2. dekády 21. století se ve světě předením zpracovávalo asi 55 % z roční spotřeby cca 90 milionů tun textilních vláken.

Ke zpracování předením se hodí zejména:

Přírodní textilní vlákna o délce cca 15–200 mm, umělá textilní vlákna ve formě stříže a kabelu na konvertorování, výčesky a vlákna z recyklovaných textilií.

Ke spřádání se dají použít téměř všechny polymerní materiály, skleněná textilní vlákna se dají spřádat jen na frikčních nebo odstředivých strojích, kovová vlákna se zpracovávají jen jako příměs v nepatrném množství u určitých speciálních přízí.

Pro keramická textilní vlákna, nanovlákna a whiskery není dosud známý žádný způsob zpracování na staplovou přízi.

Rozsah použití různých způsobů předení ve 2. dekádě 21. století:

Předení je organizované téměř výhradně jako diskontinuální proces, který probíhá 3 až cca 10 pasážemi strojů umístěných ve výrobním provozu přádelny.

K procesu předení patří u každého z uvedených způsobů dopřádání specifická technologie přípravy materiálu (příp. v několika variantách), která sestává např. z rozvolňování, vochlování, potěrání, mykání, posukování, česání, přástování apod.^[11]

• 
  Schéma ručního předení
• 
  Ruční předeno-skaní kokosové příze (Indie 2005)
• 
  Předení na kolovrátku (asi v roce 1910)
• 
  Svislé čechradlo na rozvolňování bavlny (Anglie 1890)
• 
  Třístrojový agregát na mykání vlny (asi z poloviny 20. století)
• 
  Obsluha česacího stroje na bavlnu (USA 1941)
• 
  Předení vlny na muzeálním selfaktoru (Německo 2008)
• 
  Křídlový dopřádací stroj na jutu (NDR 1953)
• 
  Spřádací jednotka rotorového dopřádacího stroje (cca 1980)
• 
  Hlavní části prstencového dopřádacího stroje(1989)
• 
  Výuční list z oboru přadlák bavlny (1953)
• 
  Průmyslová škola textilní v Brně

• Ruční předení
• Příze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu předení na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo předení ve Wikislovníku
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je předení
• Encyklopedie textilu, předení
• Radost z ručního předení – instruktážní video