Páni z Kravař případně Kravařové (německyHerren von Krawarn) byli starý moravský šlechtický rod s erbem stříbrné zavinuté střely (zvané odřivous) v červeném poli, náležící do rozrodu Benešov(i)ců, s nímž sdíleli tento erb.
Jméno
Přídomek pochází od Kravař na Opavsku. Ke jménu rodu se vypráví příběh, kdy pasák krav zachránil před medvědem dceru hradního pána, který mu ji dal za ženu a povýšil jej na rytíře „z Kravař.“ Jedná se o pána který sídlil na hradě Starý Jičín
Historie
Je možné, ne však zcela prokazatelné, že v jejich žilách asi od poloviny 13. století kolovala krev Přemyslovců. Vok z Benešova a Kravař měl pravděpodobně za manželku dceru Přemysla Otakara II. z levého boku. Páni z Kravař se často ženili a své dcery a sestry vdávali za příslušníky rodu Rožmberků.
Původ rodu
Starší literatura uvádí, že praotcem rodu Kravařů je Drslav z rodu Benešovců, který měl syna Voka. Novodobí autoři historických publikací však píší, že Vok, syn Drslavův a Vok z Benešova a Kravař byly dvě rozdílné osoby. Ve starší literatuře se též mylně slučuje Vok z Benešova a Kravař a Vok I. z Kravař v jednu historickou osobu. Staří i noví autoři se však shodují v tom, že otce Voka I. z Kravař nelze bezpečně historicky doložit, protože rodiče tohoto šlechtice se nikde neuvádějí. Zdá se však že otcem Voka I. z Kravař (1300-1329) byl Vok z Kravař a Benešova (1274-1283) z rodu Benešovců.[1]
Za husitských válek stála část rodu za Zikmundem, další se k husitům přidala. Příslušníci tvorkovské větve působili hlavně jako komorníci, hejtmané a místodržící na Opavsku.
Zánik větví rodu
Obě dvě větve rodu vymřely v 15. století. Posledním mužským potomkem fulnecko-jičínské větve byl Jan Jičínský z Kravař a Fulneka, po jehož smrti byl rodový majetek rozprodán na úhradu dluhů. Jím roku 1466 vymřela linie po meči. Posledním mužským potokem plumlovsko-strážnické větve byl Jiří z Kravař a Strážnice, který rozdělil majetek mezi své čtyři dcery a měl tak pokračovatele v jiných českých a moravských rodech.
Někdy se uvádí, že další linií Kravařů je tvorkovská větev, která sídlila ve slezskémTvorkově, k němuž přikoupila Přerov, Napajedla, Zábřeh a Boletice a která vymřela koncem 18. století. Tvorkovští měli sice s Kravaři stejné předky – Benešovce, ale tvořili zcela samostatný rod. Když roku 1466 zemřel poslední mužský potomek Kravařů, Jiří z Kravař a Strážnice, domáhali se Tvorkovští jejich majetku, avšak zemský soud jejich nároky neuznal, protože nebyli "ti praví Kravařští, z toho rodu pošlí."
Erb
Ve znaku nosili zavinutou střelu (tzv. „odřivous“), ke které se váže příběh o zápasníkovi, jenž svému soupeři vytrhl knír, nabodl jej na střelu a podal jako důkaz vítězství. Podobný erb mělo množství zpřízněných šlechtických rodů a dostal se také do obecních znaků několika obcí, které v minulosti pánové z Kravař nebo jejich příbuzní vlastnili (zejména Kravaře a Bílovec).
↑ abcDOHNALOVÁ, Jitka. Velké Meziříčí za Lacka z Kravař. Bakalářská práce [online]. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická, 2009 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online.
Literatura
BALETKA, Tomáš. Páni z Kravař. Z Moravy až na konec světa. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 488 s. ISBN80-7106-682-6.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN80-901020-3-4. Kapitola z Kravař, s. 82–83.