PROFILPELAJAR.COM

Punkva
Základní informace
Délka toku	29 km
Plocha povodí	170 km²
Průměrný průtok	0,96 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	4-15-02-0920
Zdrojnice
	Sloupský potok, Bílá voda; 49°23′8,61″ s. š., 16°44′15,7″ v. d.
Ústí
	do Svitavy v Blansku; 49°20′54″ s. š., 16°39′8″ v. d.; 267 m n. m.
Protéká
	Česko (Jihomoravský kraj - Blansko)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Svitava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Punkva je ponorná řeka v okrese Blansko v Česku. Je dlouhá 29 km a je nejdelším podzemním vodním tokem v České republice. Povodí má rozlohu 170 km². Název Punkva pochází ze staršího Ponikev, které je odvozeno od slovesa „poniknúti“, což byl výraz pro „klesnouti“.^[2]

Průběh toku

Punkva vzniká v podzemí Moravského krasu v nadmořské výšce 350 m n. m. soutokem Sloupského potoka a Bílé vody.^[1] Delší ze zdrojnic je Sloupský potok, jehož hlavní zdrojnice Luha pramení pod nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny – Skalky, stejně jako její nejvýznamnější přítoky na horním toku – Huťský potok a Žďárná. Nad obcí Sloup se do ní vlévá Němčický potok a dále se vodní tok nazývá Sloupský potok. Pod obcí Sloup se Sloupský potok propadá do podzemí, protéká spodními patry Sloupsko-Šošůvských jeskyní a Sloupským koridorem Amatérské jeskyně do propasti Macocha. Po jeho soutoku s potokem Bílá voda, který pramení u Protivanova, se řeka nazývá Punkva. Bílá voda se u Holštejna propadá v Nové Rasovně do podzemí a jím pokračuje její tok do Amatérské jeskyně. Průběh toku v oblasti Amatérské jeskyně je znám pouze z části, nicméně v části jeskyně zvané Bludiště Milana Šlechty se Sloupský potok spojuje s Bílou vodou. Na dně Macochy se Punkva na chvíli objevuje na denním světle a tvoří zde dvě jezírka, hned ale zase mizí zpátky v podzemí. Horní jezírko je hluboké přibližně 13 metrů a je vidět seshora z vyhlídkové terasy. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami a není tudíž shora vidět a jeho hloubka dosahuje 49 metrů (doposud nebylo dosaženo dna). Z Macochy říčka protéká vodními dómy Punkevních jeskyní, kde v rámci prohlídky probíhá plavba podzemím na člunech. Poté, co říčka opustí jeskynní podzemí, do kterého se ještě jednou na několik desítek metrů vrátí, spojuje se s podzemními vodami potoka Lopače a Krasovského potoka a vyvěrá v tzv. Malém výtoku Punkvy. Poté protéká říčka hlubokým Punkevním údolím s několika rybníčky a následně Arnoštovým údolím zastavěným halami strojírny ČKD Blansko. Na okraji Blanska se pak Punkva vlévá v nadmořské výšce 267 m n. m. do řeky Svitavy.

Využití

Přes svoji nevelkou délku je jedním z nejzajímavějších a nejnavštěvovanějších vodních toků v Česku a to díky tomu, že část toku protéká podzemím Moravského krasu. Podzemní Punkva byla v roce 2004 zapsána do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c HYNEK, A. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Vodstvo.
↑ http://kcjl2.upol.cz/krobotova/aktuality.doc

Externí odkazy

Galerie Punkva na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Punkva na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Punkva ve Wikislovníku
Punkevní-jeskyně.cz Archivováno 13. 9. 2008 na Wayback Machine.
virtuální prohlídka Punkevních jeskyní na webu Propast-Macocha.cz
KŘÍŽ, Martin. Expedice do Punkvy, podniknutá 3. srpna 1880 od Martina Kříže. Brno: [s.n.], 1880. Dostupné online.
KŘÍŽ, Martin; KOUDELKA, Florian. Jeskyně Moravského krasu. Brno: Polygrafie, 1940. Dostupné online.
KŘÍŽ, Martin. Průvodčí do moravských jeskyň. Ždánice: [s.n.], 1883. Dostupné online.
KŘÍŽ, Martin. Punkva-Macocha a Sloup na Moravě. Brno: [s.n.], 1890. Dostupné online.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.