Provodínské kameny
Provodínské kameny z hradu Jestřebí
Nejvyšší bod	419 m n. m. (Spící panna)
Nadřazená jednotka	Provodínská pahorkatina
Sousední jednotky	Hradčanská pahorkatina Zahrádecká pahorkatina Jestřebská kotlina Českolipská kotlina[1]
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Horniny	čedič, znělec, pískovec
Povodí	Ploučnice
Souřadnice	50°37′49″ s. š., 14°36′32″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Provodínské kameny (německy Mikenhahner Steine) je geomorfologický podokrsek a souhrnný název pro skupinu sedmi neovulkanických vrcholů nalézajících se severně od obce Provodín v okrese Česká Lípa. Jednotlivé vrcholy vystupují výrazně nad okolní terén.

Jednotlivé vrcholy tvořené čedičem a znělcem jsou od severozápadu:

• Kraví hora (378 m)
• Puchavec (340 m)
• Michlův vrch (387 m)
• Spící panna (419 m)
• Štrausův vrch (376 m)
• Dlouhý vrch (405 m)
• Pitrův vrch (333 m)

Nejvyšší z kopců, Spící panna (dříve Lysá skála), je zároveň chráněn jako přírodní památka Provodínské kameny.^[2] Kraví hora se do Provodínských kamenů počítá jen někdy,^[3] ačkoli geomorfologicky do ní patří jednoznačně.

Provodínské kameny jako geomorfologický podokrsek tvoří centrální část okrsku Provodínská pahorkatina (dle Jaromíra Demka VIA–1A–4), který je částí Dokeské pahorkatiny.^[4]

Výchozími body pro návštěvu Provodínských kamenů je obec Provodín a jeho místní část Srní u České Lípy. Automobilem i vlakem (Trať 080 Česká Lípa – Bakov n.J.) se dá dopravit do obou sídel. Provodín a Srní spojuje modrá turistická stezka (Česká Lípa – Staré Splavy), v Horním Provodíně na ní navazuje zelená stezka (směr Hradčany) s odbočkou na Spící pannu, u Srní na ní navazuje žlutá stezka (směr Zahrádky). Územím též vede cyklostezka č. 3045.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Provodínské kameny na Wikimedia Commons