Českolipská kotlina je geomorfologický okrsek na jihu a jihozápadě Zákupské pahorkatiny, ležící v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Největším sídlem v okrsku je okresní město Česká Lípa v západní části. Dalšími významnými sídly jsou jediná další města, Mimoň ve východní a Zákupy ve střední části okrsku.
Charakter území
Je to mělká strukturně denudační sníženina při středním toku Ploučnice. Je tvořená převážně coniackými vápnitými jílovci a slínovci, méně turonskými pískovci, s pokryvy kvartérních sedimentů. Je charakterizována plochým povrchem říčních teras, údolních niv, strukturně denudačních plošin, kryopedimentů a ojedinělých neovulkanických suků. Ve střední a jihovýchodní části až převážně, jinde nepatrně až málo zalesněna borovými a smrkovými porosty, dubem a břízou. Jinde převažují travní porosty, pole a zástavba.[2]
Geomorfologické členění
Okrsek Českolipská kotlina (dle Jaromíra Demka VIA-1B-2) náleží do celku Ralská pahorkatina a podcelku Zákupská pahorkatina. Dále se člení na podokrsky Dobranovská kotlina na západě a Mimoňská kotlina na východě. Kotlina sousedí s dalšími okrsky Ralské pahorkatiny (Cvikovská pahorkatina na severu, Kotelská vrchovina na východě, Bezdězská vrchovina a Jestřebská kotlina na jihovýchodě, Provodínská pahorkatina na jihu) a na západě s Českým středohořím.[1]
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Českolipské kotliny je českolipský Špičák (446 m n. m.). Všechny významné vrcholy leží v podřízené Dobranovské kotlině.
Vodopis
Územím protéká od východu tekoucí Ploučnice, ze severu přitékající její přítok Šporka a z jihovýchodu Robečský potok. Je zde řada rybníků, z nichž řada je začleněna do chráněných lokalit, přírodních rezervací a památek: Hradčanské rybníky, Manušické rybníky, Stružnické rybníky, Cihelenské rybníky, Česká Lípa – mokřad v nivě Šporky.
Turistika, cestovní ruch
Centrem kotliny je město Česká Lípa s mnoha kulturními památkami, které je zároveň křižovatkou řady značených turistických tras (včetně mezinárodní evropské trasy E10), cyklostezek silnic a železničních tratí. Na okraji města je vybudováno několik naučných stezek. Ne všechny vrcholů nejvyšších kopců jsou snadno dosažitelné, oplocený je vrchol českolipského Špičáku, zmizely cesty na příkré a zarostlé vrchy, např. Vinný vrch, kde býval nevelký hrad.[3][4]
Fotogalerie kopců
-
Kopec Hůrka nad čtvrtí Svárov v České Lípě
-
Vinný vrch u obce Libchava
-
Holý vrch na okraji České Lípy
Odkazy
Reference
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
Související články
Externí odkazy
