Provincie má rozlohu 14 809 km². Počet obyvatel je přibližně 135 tisíc[1], z nichž asi čtvrtina žije v hlavním městě Teruel; a hustotu populace má 9 obyvatel na km². Tvoří ji 236 obcí, z nichž více než polovina jsou vesnice s méně než 200 obyvateli. Hlavním jazykem provincie je španělština, ačkoli v comarce Matarranya se hojně používá katalánština.
Většina provincie Teruel prožila v polovině 20. století masivní vylidňování. Stejná je situaci i v jiných oblastech iberských hor ve Španělsku (zvláště ve většině provincie Soria, Guadalajara a Cuenca) a jinde v Aragonii.
Úprk z horských venkovských oblastí Teruelu vzrostl za Frankova stabilizačního plánu po roce 1959. Došlo k prudkému poklesu populace, která se stěhovala do průmyslových oblastí a větších měst, a vesnice se vylidňovaly. Některé jsou dnes zcela opuštěné.
Mnoho městeček v provincii Teruel má jenom zbytky osídlení a poněkud ožívá jen v létě, když zde pár obyvatel měst tráví prázdniny. Jinými důvody pro silnou emigraci je nízká produktivita zdejšího tradičního zemědělství (chov ovcí a koz) a zavírání dolů, jako byl velký důl Sierra Menera nedaleko Ojos Negros, a změny životního stylu venkovského Španělska ve druhé polovině 20. století.
Znak provincie
Znakem provincie je čtvrcený štít, který má v 1. poli znak Aragonie, 2. pole je modré se stříbrným stojícím býkem, nad nímž je hvězda stejného kovu[p 1], 3. pole je stříbrné s Pannou Marií Albarracínskou a 4. pole je stříbrné, na němž leží hrad s branou města Alcañiz, provázený dvěma třtinami. Srdeční štítek je oválný s postavou svatého Jiří na červeném poli, patrona Aragonie, jezdce, který bojuje s drakem. Znak je převýšen královskou korunou a po obou stranách doprovázen palmovou ratolestí a olivovou větví.[2]
Znak byl schválen dekretem z 10. května 1957 na základě usnesení provinčního zastupitelstva z 26. října 1956.