Pražské nakladatelství V. Poláčka bylo nakladatelství, které založil Václav Poláček v roce 1942 a které se orientovalo na vydávání publikací o dějinách umění a o uměleckých památkách. jednalo se o první nakladatelství, které se specializovalo na vydávání pragensií. Nakladatelství bylo zrušeno na základě komunistického nakladatelského zákona z roku 1949. Nejprve bylo přičleněno k Náborovému podniku hl. m. Prahy jako komunální nakladatelství. Jeho činnost však nepokračovala, po vydání dvou titulů byla utlumena, rozpracované projekty (například Osmero knih o Praze) přerušeny a nakladatelství zlikvidováno.[1]
Václav Poláček (1898-1969), zakladatel nakladatelství (foto 1932)
Poláček se rozhodl založit vlastní nakladatelství na základě koncese z roku 1940. Nejvrve knihy vydával pod svým vlastním jménem. Se souhlasem Milady Topičové navázal na Topičovské edice Umělecké památky a Doby, postavy a díla, kde některá díla vydal v reedici. Pro první řadu Uměleckých památek převzal i původní číslování, takže na 17. svazek původní Topičovy edice navázal 18. svazkem vlastního pokračování.
Založil další edici Škola umění a řemesel. Součástí edice Umělecké památky byl i cyklus Zmizelá Praha.
Začátkem roku 1946 přejmenoval nakladatelstvi na nový název Pražské nakladatelství V. Poláčka.
V březnu 1949 vešel v platnost nový nakladatelský zákon, který prakticky zlikvidoval soukromé podnikání v tomto oboru. Václav Poláček předal své nakladatelství městu Praze. Domníval se, že pod touto institucí bude moci pokračovat ve svém vydavatelském programu. Po několika vydaných knihách bylo ale nakladatelství zlikvidováno. Poláček se pokusil některé tituly uplatnit u jiných nakladatelství, ale většinou neúspěšně.[2][1]
O distribuci produkce nakladatelství se staral Václav Poláček sám. Od roku 1944 vydával informační leták Zprávy Ofininy Babensis, ve kterém informoval o vydaných i plánovaných titulech.[3]
Tato edice navazovala na stejnojmennou edici vydávanou Topičovým nakladatelstvím, kde vyšlo v letech 1916–1924 celkem 17 svazků. Poláček převzal nejen formát svazků (8°, několik stran úvodního textu a 32 stran obrazové přílohy), ale i jejich číslování. Rozsah publikace byl ale pro autory limitující.
Druhá řada edice měla větší formát i rozsah a umožnila tak vydávat obsáhlejší publikace. Hned první svazek této řady měl veliký úspěch a celkem vyšlo 16 titulů. V rámci této edice vyšlo i šest publikací s názvem Zmizelá Praha (1945–1948), z nichž bylo pět svazků vydáno znovu v letech 2002–2003 nakladatelstvím Paseka.
Třetí řada edice Umělecké památky měla být určena pro obsáhlé velkoformátové publikace a monografie. Prvním titulem byla kniha Brno, stavební a umělecký vývoj města. Následovat mělo reprezentativní osmisvazkové dílo kolektivu autorů Osmero knih o Praze, stavebním a uměleckém vývoji města. Z tohoto díla byly vydány pouze dva svazky. Po znárodnění nakladatelství byla práce na tomto díle zastavena.[3]
Brno, stavební a umělecký vývoj města = Strojitel’noje i chudožestvennoje razvitije goroda = Building and artistic development of the town = Édification et développement artistique de la ville
Bohumil Hypšman: Sto let staroměstského rynku a radnice, 1946-1947, 2 svazky. (78 s., [1] l. obr. příl.; 52 s.)
Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, 1948, po likvidaci nakladatelství vyšlo v nakladatelství Odeon.
Václav Mencl, Emanuel Poche: Vzpomínka na Prahu = Na pamjat’ o Prage = Memories of Prague = Souvenir de Prague = Andenken an Prag, fotografie Josef Ehm, 202 s., 1949, druhé vydání: Orbis, 1954
Pohlednice a kalendáře
Z pražských kreseb Vincence Morstadta, soubor 18 pohlednic, 1943,
Tvář našich měst : v rytinách a leptech Cyrila Boudy, soubor 16 pohlednic, úvod Pavel Nauman, 1945?,
Pražský kalendář, 55 fotografií Josefa Sudka s tématem válkou zničených a poškozených architektonických památek v Praze, úvod Zdeněk Wirth, 1946.
↑ abZACH, Aleš. Sborník mezi dvěma totalitami. In: POLÁČEK, Václav; ZACH, Aleš. Kniha a národ 1939-1945 : Rekonstrukce nevydaného pamětního sborníku Svazu českých knihkupců a nakladatelů z roku 1947. Praha a Litomyšl: Paseka, 2004. ISBN80-7185-635-5. S. 337–353.
↑ Pražské nakladatelství V. Poláčka – Slovník českých nakladatelství. www.slovnik-nakladatelstvi.cz [online]. [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.
↑ abcdePOCHE, Emanuel. Václav Poláček a jeho Pražské nakladatelství. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 85, 88–93.
↑ZACH, Aleš. Cíl (Liberec) : Nakladatelství původní beletrie a naučné literatury v Liberci; knihtiskárna, knihkupectví [online]. Slovník českých nakladatelství 1849–1949, rev. 2017-08-04 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online.
Literatura
POCHE, Emanuel: Pražské nakladatelství Václava Poláčka, přednáška proslovená dne 23. května 1967 v knihovně Národního musea v cyklu přednášek z dějin českého nakladatelství, 22 stran,[1]
bn. Za Václavem Poláčkem. Kmen 1. 1969, čís. 4, s. 8.
POCHE, Emanuel. Václav Poláček a jeho Pražské nakladatelství. In: BUŘÍVAL, Zdislav. Staletá Praha IV : sborník Pražského střediska státní památkové péče a ochrany přírody. Praha: Orbis, 1969. S. 85, 88–93.
Polohy srdce : z korespondence Jaromíra Johna. Příprava vydání Marie Krulichová a Milena Vinařová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 404 s. S. 173–220.
ŠRŮTOVÁ, Magdaléna. VÁCLAV POLÁČEK (1898-1969) : Soupis osobního fondu. Praha: Památník národního písemnictví, 1998. (Edice inventářů; sv. 853).
ŠTORCH-MARIEN, Otakar. Sladko je žít : Paměti nakladatele Aventina I.. Praha: Československý spisovatel, 1966. S. 332, 340, 341, 362, 366.
