Bělehrad (srbskyБеоград / Beograd) je hlavním a největším městem Srbska. Mezi lety 1918–1992 byl také hlavním městem Jugoslávie. V roce 2011 zde žilo přes 1 160 000 obyvatel, aglomerace čítá přes 1,65 milionu lidí. Město leží na soutoku řek Dunaj a Sáva.
Celý článek…Nadmořská výška známých budov v Bělehradě.
Bělehrad leží 116,75 m n. m. při soutoku Sávy s Dunajem na souřadnicích 44° 49' 14 s. z. š. a 20° 27' 44 v. z. d. Původní historické jádro města se nachází jižně od dnešní pevnosti Kalemegdan na pravém břehu řeky. Od 19. století bylo město rozšiřováno směrem na východ a jih. Po druhé světové válce bylo vystavěno na levém břehu řeky Sávy nové město v socialistickém stylu, známé jako Nový Bělehrad. S městem jsou spojeny menší komunity Zemun, Krnjača a Ovča, které pod něj administrativně. Samotný Bělehrad má rozlohu 360 km2 , zatímco rozloha s metropolitní oblastí činí 3 223 km2.
Město Bělehrad tvoří z formálního hlediska samostatný celek, který se dělí na několik opštin. Každá z těchto opštin se dělí na separátní sídla (srbskynaselja).
Město má svojí vlastní skupštinu, která sídlí v budově Starého paláce. Město zastupuje na venek primátor.
Bělehrad má jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel dominantní postavení v zemi. Je hospodářským, politickým i kulturním centrem státu.
Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří Národní banka Srbska, Air Serbia, Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další.
Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě, poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. V Surčinu se pak nachází mezinárodní letiště Nikoly Tesly. Metropole má rozsáhlý systém veřejné dopravy. Z města vedou dálnice do Záhřebu, Subotice, Noviho Sadu, Podgorice, Prištiny a do Skopje.
Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké strojírenské závody (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské. V okolí města, nedaleko Smedereva a Pančeva se nachází rozlehlá průmyslová zóna. Do Bělehradu vedou i četné ropovody a plynovody, které se odtud rozbíhají do střední Evropy.
Podle sčítání lidu v roce 2011 žilo ve městě 1 166 763 obyvatel, v aglomeraci 1 659 440 obyvatel.
Největší podíl tvoří Srbové (1 505 448), Romové (27 325), Černohorci (9 902), Jugoslávci (8 061), Chorvaté (7 752) a Makedonci (6 970). Mnoho obyvatel sem přišlo z ekonomických důvodů z menších měst a venkova, stovky tisíc jich sem přišly jako uprchlíci z Chorvatska, Bosna a Hercegoviny následkem jugoslávských válek v 90. letech 20. století a po etnických čistkách a bombardování Kosova. V polovině 90. let se sem začali stěhovat i Číňané, kterých se tu dnes odhaduje mezi 10 000 – 20 000 lidí. Části v Novém Bělehradu, nazvané Block 70, se zde hovorově říká čínská čtvrť. PO studiích v 70. a 80. letech 20. století zde zůstalo žít i mnoho přistěhovalců z Blízkého východu, především Sýrie, Íránu, Jordánska a Iráku. V roce 2007 se v Novém Bělehradu usadilo několik kurdských rodin z Iráku.
1 429 170 obyvatel se hlásí k pravoslaví, dále 16 305 k Římskokatolické církvi, 3 796 k protestantismu a 3 996 je muslimů. Židovská komunita zde měla až 10 000 příslušníků, ovšem během 2. světové války a následné vlně emigrace jich je v současnosti asi 2 200.
Během staletí, kdy se metropole Srbska rozvíjela, byl Bělehrad místem neustálých změn. Město bylo mnohokrát obléháno, bombardováno, ničeno, ale také i rekonstruováno, rozšiřováno a obnovováno. Díky tomu se lze v srbské metropoli setkat se stavbami řady architektonických stylů; od turecké architektury až po brutalismus20. století.
Bělehrad, který se nachází na strategickém soutoku dvou řek, patří k velmi starým městům a místům, kde kontinuální osídlení trvá již několik tisíc let. Jako město si postupně získával strategický význam ať už díky přítomnosti na hranici mezi velmocemi, nebo jako metropole srbského a později jugoslávského státu. Nejstarší osídlení v oblasti dnešního města se datuje do dob několika tisíc let př. n. l. Před příchodem Slovanů obývali oblast dnešního města Keltové a později se zde nacházelo římské město Singidunum.
.gif)
.jpeg)
.gif)
,_Beograd_01.jpg)
