Pons Aelius byla pevnost a římské město na původním východním konci Hadriánova valu, na místě, kde ve městě Newcastle upon Tyne stojí hrad. Latinský název pevnosti znamená Aeliův most a je z doby, kdy císařHadrián, který pocházel z rodu Aeliů, v roce 122 navštívil Británii a jako první usoudil, že bude nutné na hranici postavit val[1] a most[2].
Popis pevnosti
Pevnost se pravděpodobně rozkládala na ploše 6 200 metrů čtverečních, byla tedy na římské poměry malá. Protože Pons Aelius byla pevnost na valu, s velkou pravděpodobností od ní vedla vojenská silnice, která pevnosti valu a mílové hrady (milecastles) spojovala.[3]
Most a pevnost byly postaveny na severním konci tzv. Cadeovy silnice, která pravděpodobně vedla z Brough (East Riding of Yorkshire), do Eboraca (York) a pevnosti Concangis (Chester-le-Street). Ačkoli pevnost měla původně tvořit východní konec valu, zanedlouho byl prodloužen až po pevnost Segedunum (Wallsend). Existují důkazy o tom, že pevnost později postavili z kamene, pravděpodobně za panování císaře Septimia Severa (vládl 193–211).[4]
O pevnosti se nachází zmínka v Notitia Dignitatum ve 4. a 5. století; jde přitom o jediný známý literární odkaz.
Most nazvaný po římském císaři
Most v této lokalitě je jediný mimo Řím, o němž se ví, že byl pojmenován po římském císaři. Most stejného jména postavili přibližně v roce 134 na příkaz císaře Hadriána v Římě; jeho název v moderní době zní Andělský most.
Pro pevnost zvolili toto místo, aby střežila přechod přes řeku. Další tábor, ten, který leží nejblíž, se jmenuje Condercum (je v Benwellu). Strategická pozice pevnosti Pons Aelius umožňovala výhled do okolí a usnadňovala obranu severního předmostí.[5]
Navzdory mostu Pons Aelius nepatřil na severu k důležitým římským osadám či městům. K nejvýznamnějším se řadila ta na silniciDere Street, která vedla z Eboraca (Yorku) přes Hadriánův val na území od valu na sever. I Corstopitum (Corbridge), velké vojenské a zásobovací centrum, bylo mnohem větší a lidnatější než Pons Aelius.[6] Počet obyvatel tehdejšího města se odhaduje na zhruba 2 000.
Pevnost po odchodu Římanů
Pevnost byla opuštěna přibližně v roce 400 a později se na tom místě usadili Anglosasové. Při vykopávkách v 70. až 90. letech 20. století bylo objeveno více než 600 anglosaských hrobů.[7] Na anglosaský hřbitov se pohřbívalo od 8. do poloviny 12. století.[8]
Archeologické nálezy
Pod hradem
Značná část pevnosti leží pod středověkým hradem. Vykopávky zatím téměř neprobíhaly a pozůstatky ze starověku není vidět, protože na území pevnosti stojí hrad a budovy v centru města. Praetorium, principia a dvě sýpky se však nacházely v blízkosti hradu a jejich obrysy jsou vyznačeny kameny. Pozůstatky původního mílového hradu se našly za Uměleckým centrem, hned u silnice A186 Westgate. Kudy přesně Hadriánův val v blízkosti pevnosti vedl, zatím není známo, ani to, zda byly zdi pevnosti s valem přímo spojeny.[9]
V řece Tyne
Vykopávky kolem hradu a v řečišti Tyne přinesly nálezy typické pro římské tábory. Patří k nim střepy nádob, rytiny, sedm oltářních kamenů, jedenáct nápisů na zdech budov (jeden pravděpodobně zaznamenává obnovu lázní, které ležely mimo pevnost) a později byl objeven kámen z roku 213 zasvěcený římské císařovněJulii Domně.[10] Tuto sbírku vystavuje muzeum Great North Museum: Hancock.[11]
Kameny oltáře a nápisy ukazují, že tam uctívali mimo jiné Jupitera (dva oltářní kameny) a Silvana. Byly nalezeny také oltáře bohů spojených s vodou (Neptun a Okeanos), nejspíš kvůli poloze pevnosti v blízkosti řeky.[1]
Most
Část mostu byla zřejmě objevena v roce 1872 během stavby mostu Swing Bridge přes řeku Tyne. Šlo o dva podpěrné pilíře a pouze o dvě přístaviště. Délka římského mostu od břehu k břehu se odhaduje na 234 metry[1].
Objevené nápisy pravděpodobně zdobily most. Dva oltářní kameny vytažené z říčního bahna se dochovaly v pozoruhodně dobrém stavu, což vedlo některé vědce k názoru, že mohly být při nějakém obřadu slavnostně z mostu shozeny do vody.[12]
Dva vzácné kamenné sarkofágy, které byly odkryty na místě bývalé kaple, patrně patřily členům bohaté a mocné rodiny z pevnosti Pons Aelius. U těla bohatého Římana byla nalezena stříbrná vlásenka.[13]
Posádka
Podle nápisu na oltářních kamenech zde pravděpodobně působila odloučená jednotka legie Legio VI Victrix (Šestá "Vítězná" legie), i když zřejmě zodpovídala pouze za stavbu nebo přestavbu pevnosti z kamene. (Dřevěnou pevnost vystřídala kamenná v roce 211.[14])
Další nápis zaznamenal posílení šesté legie (a dalších dvou britských legií II Augusta a XX Valeria) vojáky z německých provincií. K doplnění stavu vojsk v Británii došlo po ztrátách kolem roku 150, kdy se vzbouřily kmeny na severu.[1]
Nápis zmiňující matku císaře Hadriána, Domitii Paulinu, dokládá přítomnost kohort Ulpia Traiana Cugernorum civium Romanorum v pevnosti Pons Aelius na počátku 3. století.[1]
Notitia Dignitatum zaznamenává Cohors I Cornoviorum v pevnosti na počátku 5. století. Vojáci pocházeli z britského kmene, který obýval pozdější hrabství Cheshire a Shropshire, a byla to jediná domorodá britská jednotka, o níž se ví, že hájila Hadriánův val.[1]
Na jižní straně Hannoverského náměstí v Newcastlu byla nalezena kamenná tabulka s nápisem, že tam pracovala kohorta Cohors I Thracum, ale není pravděpodobné, že by tam tato jednotka sídlila trvale.[1]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pons Aelius na anglické Wikipedii.
↑ abcdefgArchivovaná kopie [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-04.
↑TŮMA, Radek. Římské císařství. rim.me.cz [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné online.
↑ Welcome to the Castle Keep, Newcastle Upon Tyne, UK. The Castle Keep Timeline. museums.ncl.ac.uk [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-23.
↑ Pons Aelius Brief History. www.arcg57.dsl.pipex.com [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-09-12.
↑ Great North Museum: Hancock. greatnorthmuseum.org.uk [online]. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
↑ Welcome to the Castle Keep, Newcastle Upon Tyne, UK. The Castle Keep Timeline. museums.ncl.ac.uk [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-22.
↑ Roman and Anglo-Saxon | Newcastle Castle. www.newcastlecastle.co.uk [online]. [cit. 2019-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-28.
Tyne and Wear Sitelines: http://www.twsitelines.info/SMR/204
D.H. Heslop, 2009, Newcastle and Gateshead before AD 1080, in Diana Newton and AJ Pollard (eds), 2009, Newcastle and Gateshead before 1700, pages 10–11
P. Bidwell and M. Snape, 2002, The History and Setting of the Roman Fort at Newcastle upon Tyne, Archaeologia Aeliana, 5th Series, Vol 31, p 277