Podle Ottova slovníku existoval neformálně už dříve a někdy se nazýval podle místa, odkud byl spravován. Ve 12. století šlo o Tetínsko, pak jen Podbrdsko a od konce 13. století vedle toho i Berounsko, protože centrem Podbrdska se stalo královské město Beroun. Přesto během 16. století převážilo znovu označení Podbrdsko, když v 15. století bylo připojeno k Rakovnickému kraji a pak se zase kraj osamostatnil.
Reformou krajů v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového Berounského kraje se sídlem v městě Berouně.[1] Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Podbrdském kraji 23 623 křesťanů a 124 židů, dohromady tedy 23 747 obyvatel nad 10 let.
↑SLÁMA, Jiří. Historie obce Vrančice [online]. Obec Vrnčice [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
↑Na hradě Pražském. 1588, 1. května [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
↑Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pičín – tvrz, s. 254–255.
↑Rozrod Ottů z Losu 1 [online]. Otta z Losu [cit. 2016-05-17]. Dostupné online.
↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
↑ abJahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]
Literatura
FRYŠ, Josef. 120 osobností Podbrdska. Plzeň: Starý most, 2017. 160 s. ISBN978-80-87338-70-4.