Podbrdský kraj

Podbrdský kraj
Území
Sídlo krajeBeroun
Historická zeměČechy
Vznik1458
Zánik1714
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podbrdský kraj nebo jen Podbrdsko je malý starý český kraj, jehož pojmenování se odvíjí od vrchoviny Brdy. Vznikl za vlády krále Jiřího z Poděbrad v roce 1458 rozdělením Rakovnického kraje na podíly Rakovnický a Podbrdský.[1][2][3] Zanikl roku 1714 sloučením s Vltavskem do nového Berounského kraje.[1]

Historie

Nejstarší vyobrazení Podbrdského kraje na Aretinově mapě z roku 1619
Podbrdský kraj na Vogtově mapě 1712

Podle Ottova slovníku existoval neformálně už dříve a někdy se nazýval podle místa, odkud byl spravován. Ve 12. století šlo o Tetínsko, pak jen Podbrdsko a od konce 13. století vedle toho i Berounsko, protože centrem Podbrdska se stalo královské město Beroun. Přesto během 16. století převážilo znovu označení Podbrdsko, když v 15. století bylo připojeno k Rakovnickému kraji a pak se zase kraj osamostatnil.

Reformou krajů v roce 1714 byly Pobrdský a Vltavský kraj sloučeny do nového Berounského kraje se sídlem v městě Berouně.[1] Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno v Podbrdském kraji 23 623 křesťanů a 124 židů, dohromady tedy 23 747 obyvatel nad 10 let.

Významní hejtmané

  • okolo roku 1508 Kunata Pešík z Komárova[4][5]
  • okolo roku 1532 Jan Trčka z Vitence[6]
  • okolo roku 1588 Jan z Lobkovic[7]
  • okolo roku 1600 David Bechyně z Lažan[8]
  • okolo roku 1619 Jaroslav Ota z Losu[9]

Sídla v kraji roku 1654

Místa v kraji Podbrdském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města

Jméno města stav obyvatel roku 1702*[10] počet budov roku 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[11]
Beroun královské krajské město 395 (roku 1651) 286 2169 2174
Příbram horní město 389 (roku 1651) 381 3908 3809
Hořovice poddanské, panské město, panství Hořovice 338 326 2265 2323
Žebrák poddanské, komorní město, panství Točník 332 159 1267 1352
Nový Knín horní město 140 179 966 1054

(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let.)

Městečka

Jméno městečka stav počet budov v roce 1830 obyvatelstvo přítomné roku 1830 obyvatelstvo domácí roku 1830[11]
Hostomice poddanské, panské městečko, panství Karlštejn 259 1684 1695
Dobříš poddanské, panské městečko, panství Dobříš 248 1727 1762
Lochovice poddanské, panské městečko, panství Lochovice 214 1234 1276
Mýto poddanské, komorní městečko, panství Zbiroh 187 1195 1234
Zbiroh poddanské, komorní městečko, panství Zbiroh 158 1169 1280
Zbraslav poddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy 123 1000 933
Mníšek poddanské, panské městečko, panství Mníšek 173 981 1016
Cerhovice poddanské, komorní městečko, panství Točník 152 911 963
Milín poddanské, panské městečko, panství Karlštejn 83 562 579
Štěchovice poddanské, duchovní městečko, panství Štěchovice 75 543 549
Davle poddanské, duchovní městečko, panství Davle 67 435 417
Řevnice poddanské, duchovní městečko, panství Zbraslav a Slapy 64 394 377
Budňany poddanské, panské městečko, panství Karlštejn 64 358 397
Zdice poddanské, komorní městečko, panství Točník

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Hledíková Zdeňka, Janák Jan, Dobeš Jan: Dějiny správy v českých zemích. Od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, ISBN 80-7106-709-1, str. 112, 134.
  2. ↑ Politické a správní uspořádání Čech, Moravy a Slezska [online]. Toulky [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  3. ↑ ADAM, Tomáš. Brdy [online]. Brdy [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ Peškův nebo Pešíkův dub ? [online]. Brdolog, 2015-02-07 [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. 
  5. ↑ Panství rodu Pešíků [online]. TJ Sokol Komárov [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ SLÁMA, Jiří. Historie obce Vrančice [online]. Obec Vrnčice [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Na hradě Pražském. 1588, 1. května [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Pičín – tvrz, s. 254–255. 
  9. ↑ Rozrod Ottů z Losu 1 [online]. Otta z Losu [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  11. ↑ a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Literatura

Související články

Externí odkazy