PROFILPELAJAR.COM

Piloun mnohozubý
	Detail hlavy pilouna mnohozubého
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; kriticky ohrožený druh
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	paryby (Chondrichthyes);
Nadřád	rejnoci (Batoidea);
Řád	praví rejnoci (Rajiformes);
Čeleď	pilounovití (Pristidae);
Rod	piloun (Pristis);
Binomické jméno
	Pristis pectinata; Latham, 1794
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piloun mnohozubý (Pristis pectinata Latham, 1794) je druh paryby z čeledi pilounovitých, která dosahuje délky až okolo 7,6 metrů, s typickým protáhlým rostrem posetým vystupujícími zuby. Vzhledem k tomuto protáhlému výběžku jeho hlava zdánlivě připomíná pilu, podle čehož dostal svůj rodový název.^[2]

Piloun mnohozubý je často zaměňován s podobným pilounem senegalským, od kterého se ale liší počtem zubů. Předpokládá se, že do začátku 20. století se jednalo historicky o nejrozšířenějšího pilouna, který obýval Světový oceán. Následkem lidské činnosti bylo až 90 % jeho populace vybito a v současnosti se jedná o kriticky ohrožený druh.

Další názvy

V češtině se lze setkat i s dalšími druhovými pojmenováními:

piloun barmský
piloun drobnozubý
piloun kamerunský
piloun obecný^[3]

Piloun mnohozubý byl popsán i pod následujícími vědeckými názvy:

Pristis acutirostris (Duméril, 1865)
Pristis annandalei (Chaudhuri, 1998)
Pristis antiquorum (non Latham, 1794)
Pristis clavata (non Garman, 1906)
Pristis evermanni (Fischer, 1884)
Pristis granulosa (Bloch & Schneider, 1801)
Pristis leptodon (Duméril, 1865)
Pristis megalodon (Duméril, 1865)
Pristis occa (Duméril, 1865)
Pristis pectinatus (Latham, 1794)
Pristis serra (Bloch & Schneider, 1801)
Pristis zijsron (non Bleeker, 1851)
Pristobatus occa (Duméril, 1865)
Pristis woermanni (Fisher, 1884)^[3]

Popis

Z paleontologických nálezů se předpokládá, že první předchůdci pilounů se objevili na Zemi před 100 miliony let, ale přímí předchůdci pilouna mnohozubého až před 56 miliony let.^[2]

Vnější stavba

Piloun může dosahovat délky až 7,6 m, ale obvykle dorůstá velikosti okolo 5,5 m až 6 m. Dosahuje hmotnosti okolo 350 kg. Někteří jedinci chovaní ve veřejných akváriích se dožili více než 20 let, z čehož se usuzuje, že se by se mohli dožívat i více než 30 let.^[4] Přibližně 25 % z celkové délky jeho těla připadá na protáhlý lebeční výběžek (tzv. rostrum), který vyrůstá z přední části lebky.^[5] Tento výběžek je osazen většinou 25 až 32 páry zubů, které jsou původně ostré a později se otupují. Současně se v nich nachází ústrojí sloužící pro detekci potravy v kalných vodách.^[2] Hlava je zploštělá ve vertikálním směru. Na stranách se nachází oči. Tlama je umístěna na břišní straně těla a obsahuje 88 až 128 zubů v horní čelisti a 84 až 176 zubů ve spodní čelisti.^[5]

Tvarem těla se piloun mnohozubý velmi podobá žralokům, ale má rozšířené trojúhelníkové prsní ploutve, které jsou typickým znakem rejnoků. Na jejich základě bylo zjištěno, že je příbuzný právě s rejnoky a nikoliv se žraloky.^[6] Jeho tělo je zploštělé ve vertikálním směru a je přizpůsobeno přisedlému životu na mořském dně.^[4] Na hřbetě se nachází dvojice hřbetních ploutví, které jsou značně posunuté k ocasu. První vyrůstá na úrovni břišních ploutví a druhá uprostřed masivního ocasu. Za hlavou se nachází párové prsní ploutve.^[4] Na břišní části těla na úrovni prsních ploutví se nachází 5 párů žaberních štěrbin.

Svrchní část těla má převážně nahnědlou, našedlou až namodralou barvu, která přechází na břišní straně do bílé.^[5]

Vnitřní stavba

Piloun má podobně jako žraloci a rejnoci chrupavčitou kostru.^[2]

Chování

Z pozorování v akváriích se zdá, že je piloun agresivní vůči žralokům. Pro člověka není nijak nebezpečný, vyjma případů, kdy je chycen či přímo vyprovokován. V takovém případě je schopen člověka poranit ostrými zuby na rostru.^[5]

V současnosti jsou jedinými přirozenými predátory pilounů žraloci.^[4]

Výskyt

Piloun mnohozubý se historicky vyskytuje v oblasti západního i východního Atlantiku (od pobřeží Severní Karolíny, až po Brazílii), současně obývá Karibské moře a příležitostně je spatřen i v oblasti Bermud, přes Gibraltar až po Namibii. Mimo Atlantský oceán se vyskytuje také v oblasti Indického a Tichého oceánu od pobřeží Jihoafrické republiky až po oblast Rudého moře, pobřeží jihovýchodní Asie, Indonésie a v severní oblasti Austrálie. V současnosti nebyl průkazně dokázán jeho výskyt i v oblasti východního Pacifiku.^[5]

Piloun obývá oblasti s teplotou vody v rozmezí 16 až 30 °C převážně na mělčinách s hloubkou do 10 m. Často je vídán u dna lagun, mělkých zátok či ústí řek, do kterých příležitostně proniká (schopen přežít ve sladké vodě).^[5]^[4] Preferuje mělčiny s maximální hloubkou do 10 m s písčitým či bahnitým dnem, ale jedinci byli pozorování i v hloubce okolo 100 m. Většinou je pozorován do vzdálenosti cca 2 km od pobřeží.^[4] Většinu času tráví na mořském dně, ale je pozorován i při vodní hladině, kam příležitostně vyplouvá.^[7]

Z historických záznamů vyplývá, že v druhé polovině 18. století a začátkem 19. století byl piloun v letních měsících, když teplota vody byla vyšší, loven ve vodách okolo New Yorku a New Jersey. Až do 50. let 20. století se jednalo o běžný druh paryby, která žila v oceánu. Zdá se však, že na přelomu tisíciletí se oblast výskytu těchto paryb zmenšila o 90 %,^[4] přičemž asi 95 %populace bylo vyhubeno.^[2] V současnosti se jedná o kriticky ohrožený druh, kterému hrozí vyhynutí.^[4] V roce 2006 byl zařazen na Červený seznam ohrožených druhů IUCN.^[7]

V oblastech Severního Atlantiku (Středozemní moře, Golfského zálivu a pobřežních vod USA) podobně jako v oblasti jihozápadní Afriky byl druh téměř zcela vyhuben. Na většině původních míst výskytu došlo k poklesu počtů jedinců, takže je zde druh na pokraji vyhynutí, či již zcela vyhuben.^[7] V současnosti v některých zemích probíhají pokusy o jeho záchranu. Lov pilounů je zakázán např. ve státních vodách Floridy a má se za to, že zbytky populace v Mexickém zálivu přežívají hlavně díky rozsáhlým mořským a pobřežním rezervacím.^[7]

Potrava

Piloun je dravá paryba, která se živí drobnými rybami, jako jsou parmice a sledi,^[4] či bezobratlými, kteří žijí na mořském dně.^[5] Malé ryby se snaží ochromit úderem rostra v jejich blízkosti^[4] nebo je s jeho pomocí vyrývá z mořského dna.^[6]

Rozmnožování

Piloun dosahuje pohlavní dospělosti ve věku okolo 10. roku života. V této době dosahuje samec průměrně délky okolo 2,7 m a samice 3,6 m.^[4] Samice je po oplodnění březí přibližně jeden rok a následně rodí živá mláďata v počtu 15 až 20 mladých jedinců skrze kloaku (v oblasti Floridy v zimních měsících^[4]). Mláďata mají malé zoubky na lebečním výrostku pokryty ochrannou epitelovou tkání^[4], což minimalizuje šanci na poranění matky během porodu.

Mláďata dosahují po narození průměrně délky 60 až 80 cm a většinou se zdržují v mělkých vodách do hloubky 30 cm s písčitým či bahnitým dnem. Starší jedinci se postupně přemisťují do hlubších vod poblíž říčních ústí.^[4]

Řadí se mezi vejcoživorodé živočichy.^[5] Z pohledu reprodukční rychlosti druhu se jedná o pomalu se obnovující druh.^[2]

Hospodářský význam

Piloun mnohozubý byl na počátku 20. století hojně loven rekreačními rybáři, a to jak pro maso, údajně znamenité chuti,^[7], tak i pro játra, ze kterých se získává játrový olej používaný pro výrobu léků nebo mýdel. Kůže se používala na výrobu různého koženého zboží. Po vycpání často slouží jako suvenýr.^[5]

Nikdy nebyl cíleně průmyslově loven rybáři, ale stával se častým druhotným úlovkem v sítích.^[4] Jeho současná nízká celosvětová populace masivní rybolov již ani neumožňuje.^[7]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Office of Protected Resources - Smalltooth Sawfish (Pristis pectinata) [online]. NOAA Fisheries [cit. 2008-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Biolib.cz - piloun mnohozubý [online]. biolib.cz [cit. 2008-08-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^o HILL, K. Smithsonian Marine Station at Fort Pierce - Smalltooth Sawfish [online]. 2006-7-25 [cit. 2008-08-05]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ŠEBÍK, Jan. Zivazeme.cz - Piloun mnohozubý [online]. Zivazeme.cz [cit. 2008-08-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Časopis ABC - Dravci z pravěku [online]. ABC [cit. 2008-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-07-21.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Adams, W.F., Fowler, S.L., Charvet-Almeida, P., Faria, V., Soto, J. & Furtado, M. 2006. Pristis pectinata. In: IUCN 2007. 2007 IUCN Red List of Threatened Species. <www.iucnredlist.org>. Citováno 5. srpna 2008.