PROFILPELAJAR.COM

Piazza Armerina
	Piazza Armerina – panorama města.
	; znak
Poloha
Souřadnice	37°23′ s. š., 14°22′ v. d.
Nadmořská výška	697 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
	Piazza Armerina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	304,5 km²
Počet obyvatel	20 642 (2023)
Hustota zalidnění	67,8 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.piazzaarmerina.en.it
Telefonní předvolba	0935
PSČ	94015
Označení vozidel	EN
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Piazza Armerina je italské město, součást volného sdružení obcí Enna v autonomní oblasti Sicílie. V roce 2019 zde žilo 21 439 obyvatel

Situace

Piazza Armerina leží 32 km jižně od Enny ve vulkanickém pásmu. Obyvatelé pracují hlavně v zemědělství (pěstování oliv, vinařství), v oděvním a stavebním odvětví průmyslu a v cestovním ruchu.

Do okresu Piazza Armerina patří obce Monte s Colle Mira, Floristella, Grottacalda, Polleri, Santa Croce, Ileano, Azzolina, Farrugio a Serrafina. Sousedními obcemi jsou Aidone, Assoro, Barrafranca, Caltagirone (CT), Enna, Mazzarino (CL), Mineo (CT), Mirabella Imbaccari (CT), Pietraperzia, Raddusa (CT), San Cono (CT), San Michele di Ganzaria ( CT) a Valguarnera Caropepe.

Dějiny

Oblast byla osídlena lidmi od prehistorických dob. V obci byly nalezeny archeologické pozůstatky pravěké osady, na vrchu byla nekropole osady Hybla Geleatis z 8. století před naším letopočtem, podle arabského nápisu 'Iblâtasah obsazená Araby. Římané se zde usadili v době helénské, jak dosvědčuje blízká Villa Romana del Casale.

Roku 1076 obec dobyli Normané pod vedením Rogera I. a osvobodili ji od Arabů. V roce 1161 se na hoře usadili Langobardi, kteří za vlády Viléma I. a Viléma II. sídlo přestavěli na svou sicilskou metropoli, pochvalně označovanou nobilissimum Lombardorum oppidum. Během 13. až 14. století, po získání městských práv a opevnění hradební zdí se město rychle rozrůstalo, že brzy nemohlo pojmout všechny nově obydlené lokality a rozrostlo se na okolní kopce a svahy. V roce 1296 se zde sešel sicilský parlament. Za vlády Bourbonů se město od roku 1817 stalo sídlem biskupství.

Po zrušení zdejších minerálních lázní byly v letech 1969–1971 zrušeny také železniční tratě a od té doby se do města lze dostat pouze po silnici, odbočkou z dálnice Katánie-Palermo. Veřejná autobusová doprava funguje omezeně, pouze pro dopravu místních obyvatel do práce.

Památky

katedrála Panny Marie Vítězné (Maria Santissima delle Vittorie), trojlodní bazilika s kupolí v křížení, dominanta panoramatu města, sídlo biskupství diecéze Piazza Armerina; byla vystavěna na středověkých základech od roku 1604; pozdně gotická je jižní věž; uvnitř cenná sikulo-byzantská poutní ikona ve stříbrném barokním oltáři.
Museo Diocesano – sídlí při katedrále, vystavují se zde sakrální obrazy, sochy, preciosa a paramenta.
Palazzo Trigona – na náměstí u katedrály, stavba z 18. století, obrazárna
Palazzo di Citta – radnice z roku 1612, v sále freska
Palazzo Senatoro – na náměstí Piazza Garibaldi
Kostel sv. Ondřeje (Chiesa di San Andrea) nejstarší ve městě, založen roku 1096, uvnitř cyklus fresek ze 12.–13. století, oslava krále Rogera I.
Kostel sv. Ignáce (Chiesa di Sant'Ignazio) – barokní chrám s někdejší jezuitskou kolejí
Kostel sv. Štěpána (chiesa di San Stefano)
Kostel sv. Rocha (Chiesa di San Rocco)
Hrad Spinelli z konce 14. století, aragonský hrad v centru města
Garibaldiho divadlo – novorenesanční stavba z 2. čtvrtiny 19. století, připomíná zdejší Garibaldiho pobyt
Dva pomníky generála Antonia Gascina