Pelyněk metlatý
Pelyněk metlatý (Artemisia scoparia)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae)
Rod	pelyněk (Artemisia)
Binomické jméno
Artemisia scoparia Waldst. & Kit.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pelyněk metlatý (Artemisia scoparia) je suchomilná aromatická bylina která z české přírody pomalu mizí. Je to jeden z více než 500 druhů rodu pelyněk.

Za původní druh je pelyněk metlatý považován v oblasti od Střední Evropy (Česká republika, Polsko, Rakousko, Maďarsko) přes Východní Evropu (Rumunsko, Ukrajina, Bělorusko, Litva), Rusko, Střední Asii, Mongolsko a Čínu až do Koreje; jižním směrem pak na Blízkém východě a v Saúdské Arábii. Ve Francii, Německu a Dánsku se vyskytuje pravděpodobně jako zavlečený druh. Česká republika se nachází na západním okraji jeho souvislého areálu.

V Česku se vyskytuje jen vzácně, převážná část jeho lokalit leží v termofytiku a nižším mezofytiku. Potřebuje suchá výslunná místa, preferuje bazické podklady jako vápenec, amfibolit nebo čedič. Roste na mělkých vysychavých půdách s dostatkem minerálních živin i dusíku, ve sprašovitých půdách, ruderalizovaných písčinách, na skalních terasách, v kamenolomech, ve štěrbinách starých zdí a na travnatých kamenitých svazích a mezích.

Aromatická jednoletá nebo dvouletá bylina obvykle s jednou, 30 až 80 cm vysokou lodyhou. Ta je přímá, od báze silně rozvětvená, červenofialově naběhlá a vyrůstá z vřetenovitého kořene. Přízemní listy v růžici a spodní lodyžní s řapíky mají eliptické nebo podlouhle čepele, 2 až 7 cm dlouhé a 1 až 5 cm široké, které bývají dvoj až trojnásobně peřenosečné; v době kvetení tyto listy již opadávají. Střední a horní listy jsou bez řapíku, bývají obdobně dělené jako spodní a směrem vzhůru se zmenšují. Úkrojky listů rostoucí ve třech až čtyřech párech jsou zakřivené, 4 až 8 mm dlouhé a 0,2 až 0,3 mm široké. Listy jsou v mládí šedavě pavučinaté a později olysávají, po rozemnutí vydávají silné aroma.

Na lodyze a větvích vyrůstají v bohaté, 20 až 50 cm dlouhé latě hroznovitě uspořádané, krátce stopkaté kulovité úbory velké asi 2 mm. Obsahují načervenalé květy, uprostřed čtyři až deset oboupohlavných s úzkou nálevkovitou korunou a po okraji pět až sedm samičích s nitkovitou korunou. Zákrov úboru je kulovitý nebo vejčitý.

Drobné květy kvetou v srpnu až říjnu, opyluje je hmyz a vítr. Plody jsou hnědě zbarvené válcovité nebo obvejčité nažky dlouhé do 1 mm. Ploidie druhu je 2n = 16.

Rostlina obsahuje mnohé látky, jako např. silice, flavonoidy, kumarin, α-pinen, β-pinen, cineol, thujon, karvon, myrcen, skoparon, skopoletin, thujol atd. Má účinky anticholesterolemické, antiseptické, antibakteriální, močopudné, antipyretické, vazodilatační a další. Je také vhodná k léčbě žloutenky, hepatidy a zánětu žlučníku. Používá se v čajových směsích jako žlučopudná rostlina.

V zemích Střední Evropy se množství míst na kterých pelyněk metlatý roste neustále snižuje a je za ohroženou rostlinu považován jak v ČR, tak i v Maďarsku a Rakousku. V Česku sice není chráněn zákonem, je však v „Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ řazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t).^{[1][2][3][4][5][6]}

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pelyněk metlatý na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR - výskyt pelyňku metlatého v ČR
• Foto rozkvetlých úborů