Vůbec první zmínka v křesťanské literatuře se objevuje ve 2. století našeho letopočtu v řeckém bestiáři Physiologus. Píše se v něm, že malí pelikáni svými zobáky zraňují matku, ta na odplatu zraňuje je, a to tak dlouho, dokud mláďata nejsou mrtva. Avšak třetí den si matka otevře rány, svou vlastní krví potřísní mláďata, ta obživnou a těší se dobrému zdraví. Autor v tom vidí podobenství s Ježíšem Kristem, který vykupuje lidstvo svou vlastní krví (eucharistie).[1] Existuje i mírnější verze, že pelikán svá mláďata živí vlastní krví v období hladu, aby nezemřela. I v tom lze najít podobenství s Ježíšem Kristem.
Legenda může mít reálné základy v tom, že pelikán krmí mláďata čerstvými rybami vyvrženými ze svého vaku, zraněné ryby mohou přitom svou krví potřísnit pelikánovu hruď.