Pekachjáš (hebrejsky: פְּקַחְיָה, Pekachja), v českých překladech Bible přepisováno též jako Pekachiáš či Pekachia, byl v pořadí sedmnáctým králem Severního izraelského království. Jeho jméno se vykládá jako „Otevřel (oči) Hospodin“.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 737 až 735 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3165–3167 od stvoření světa neboli do rozmezí let 597–594 před naším letopočtem,[3] což odpovídá 2 letům vlády, jak je uvedeno v Druhé knize králů.[4]
Pekachjáš byl synem krále Menachéma a v Samaří začal vládnout po smrti svého otce, což bylo v 50. roce vlády judského krále Azarjáše. Pekachjáš během své krátké vlády pokračoval v politice svého otce, jež spočívala ve vazalství k asyrskému králi. Zřejmě kvůli této poplatnické politice se proti němu spikl jeho štítonoš Pekach, syn Remaljášův, který ho ubil v paláci královského domu a sám místo něj usedl na izraelský královský trůn.
Králové Izraelského království
|
Předchůdce: Menachém
|
737–735 př. n. l. Pekachjáš
|
Nástupce: Pekach
|
Odkazy
Reference
Literatura