PROFILPELAJAR.COM

David Gans
David Gans
	Náhrobek Davida Ganse na starém židovském hřbitově v Praze
Narození	1541; Lippstadt
Úmrtí	25. srpna 1613 (ve věku 71–72 let); Praha
Místo pohřbení	Starý židovský hřbitov v Praze-Josefově (50°5′22″ s. š., 14°25′2″ v. d.)
Povolání	matematik, astronom, historik, geograf, spisovatel, astrolog a teolog
Zaměstnavatel	Benátky nad Jizerou
Nábož. vyznání	judaismus
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

David (ben Šlomo) Gans (1541^? Lippstadt – 22.^[1] nebo 25.^[2]^? srpna 1613, Praha; někdy psáno Ganz, hebrejsky דוד בן שלמה גנז‎, zvaný též David Abzi^[2]) byl židovský kronikář, astronom a matematik, autor historiografického díla צמח דוד Cemach David, pod kterýmžto jménem je v židovském prostředí též znám. Je pohřben na starém židovském hřbitově v Praze.

Život a dílo

Narodil se v Lippstadtu, Vestfálsko, a studoval v Bonnu, Frankfurtu, v Krakově u Mošeho Isserlese a v Praze u Maharala. Oddal se studiu matematiky a astronomie a stal se jedním z mála Židů své doby, který se zabýval světským (nežidovským sekulárním) oborem. Během svého pobytu v Praze byl v kontaktu s významnými osobnostmi vědy té doby jako Tycho Brahe nebo Johannes Kepler. Studium astronomie a matematiky rovněž využil ve své práci o židovském kalendáři. Ve svém díle Magen David (Štít Davidův) vydaném v r. 1612 odmítá ovšem Koperníkův heliocentrický názor a přiklání se k Ptolemaiovu. Jeho kniha o geografii Izraele již zůstala nevydána. Mezi jeho známé potomky patří např. Ota Gregor.

Cemach David

Jeho nejznámějším dílem je kronika Cemach David (Ratolest Davidova, 1592, Praha) vydaná ve dvou dílech. První pojednává o historii Židů, druhý o historii obecně. Autor používal jako zdroje i jiné kroniky, ačkoli se o některých z nich vyjadřoval s despektem. Část díla byla přeložena do latiny (Wilhelm Heinrich Vorst, Leyden, 1644) a do jidiš (Solomon Hanau, Frankfurt, 1692) a je jedním ze zdrojů pro nahlédnutí do života a uvažování člověka v Evropě 16. století.

Zvláštní pozornost věnuje českým dějinám s odůvodněním: „protože tu v Čechách žijeme a já tu obývám a každý má milovati svoji zemi.“^[1]

Stejný název, tedy Cemach David, nese též slovník hebrejských a aramejských výrazů, který sestavil italský židovský lékař a učenec David de Pomis (Benátky 1587).^[3]

Další díla

Nechmad ve-na'im (Příjemně a líbezně): hvězdářské dílo, vydané posmrtně r. 1743. Obsahuje část traktátu Magen David, vydaného krátce před autorovou smrtí.
Curat ha-arec a Gevulot ha-arec (Hranice země): nedochovaná kosmografická díla. Je možné, že se jedná o totéž dílo vydané pod dvěma názvy.
Ma'or ha-katan (Světélko), Migdal David (Davidova věž) a Prozdor (Předsíň): nedochované traktáty o aritmetice, geometrii a kalendáři.

Náhrobek

Jeho náhrobek se nachází ihned u kraje Starého židovského hřbitova a je možné jej snadno najít. Jde o jeden z mála náhrobků na Starém židovském hřbitově, který je ozdoben Davidovou hvězdou, která v tomto případě symbolizuje jméno „David“, nikoli judaismus nebo příslušnost k židovskému národu. Druhým, méně viditelným reliéfem je husa umístěná nad hvězdou – také ta symbolizuje jméno „Gans“ (německy husa). Podle badatelů jde o vůbec první případ, kdy byla „šesticípá hvězda“ použita jako židovský symbol. ^[4]

Odkaz

V květnu 2013 se v Praze konala u příležitosti 400. výročí Gansova úmrtí konference pod názvem David Gans (1541–1613) čtyři století poté: odkaz raně moderního židovského historika a vědce.^[5]

Reference

↑ ^a ^b POLÁK, Josef. David Gans – pokrokový dějepisec XVI. století. Věstník ŽNO. 10. 1951, roč. XIII, čís. 42, s. 504. Přetištěný výňatek z Českožidovského kalendáře č. 28/1934.
↑ ^a ^b http://www.jewishencyclopedia.com/articles/6506-gans-david-ben-solomon-ben-seligman
↑ DAVIS, Joseph M. Jom Tov Lipmann Heller (1578–1654). Portrét rabína. Praha: Sefer, 2011. ISBN 978-80-85924-63-3. S. 378.
↑ https://www.ceskatelevize.cz/porady/11346681886-vytrzeno-z-metropole/222411033130037/ seriál reportáží Vytrženo z Metropole, Židovská Praha 2022, čas 6:35
↑ Archivovaná kopie. pcjs.ff.cuni.cz [online]. [cit. 2013-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-02.

Literatura

Jiřina Šedinová: David Gans - Pražský renesanční židovský historik. Praha 2016
SADEK, Vladimír. Kabala a pražská judaika. Praha: Malvern, 2018. ISBN 978-80-7530-152-9. Kapitola David Gans, historik a astronom pražského ghetta, s. 145-147.
Gans, David ben Šlomo. Ratolest Davidova. Z hebrejského originálu podle prvního vydání, vytištěného roku 1592 v Praze, přeložila a předmluvu napsala Jiřina Šedinová, poznámkami opatřili Daniel Boušek a Pavel Sládek. Praha : Academia, 2016 (Judaica, sv. 20). ISBN 978-80-200-2535-7.