Patentový box (anglicky Patent box), IP Box nebo také inovativní box (anglicky Innovation box) je speciální režim nižšího zdanění příjmů pocházejících z duševního vlastnictví, než je zákonem stanovená sazba daně z příjmu právnických osob.^[1]

Druhy příjmů z duševního vlastnictví, na které je možno uplatnit patentový box, jsou závislé na druhu patentového boxu a legislativě země. Mezi druhy duševního vlastnictví, na které je možno uplatnit režim patentového boxu, se nejčastěji řadí patenty, průmyslové vzory a autorská práva. Legislativy některých zemí mezi ně dále zahrnují například ochranné známky, obchodní názvy a další druhy marketingového duševního vlastnictví.^[2][3]

Cílem režimu patentových boxů je primárně podpořit oblast výzkumu a vývoje a motivovat subjekty k pořízení nebo vlastnictví některého druhu duševního vlastnictví Význam mají také v oblasti podpory investic do nových technologií a inovací, zaměstnanosti a zachování zdanitelného příjmu, který by mohl být převeden do jiné země s nižším zdaněním. ^[4][5][3]

Režim patentového boxu má i odpůrce. Patentový box podle nich má potenciál zvyšovat daňové úniky, podporovat nepříznivé účinky daňové konkurence a přesouvání příjmů do jiných zemí (například daňových rájů).^[5]

V Evropě se rozlišují dva druhy režimů pantových boxů:

1. patentový box využívající sníženou sazbu daně – využívá ho například Francie, Nizozemsko, Spojené království,
2. patentový box využívající osvobození části příjmů od daně – využívá ho například Španělsko, Lucembursko, Belgie, Maďarsko a Kypr.^[6]

V roce 2022 mělo zavedený patentový box 13 z 27 členských zemí Evropské unie.^[7]

Konkrétně se jedná o:

Mimo Evropskou unii je patentový box v zemích:

• Andorra,
• San Marino,
• Švýcarsko,
• Spojené království.^[7]

V České republice není zaveden režim patentového boxu. Příjmy, které právnická osoba má z duševního vlastnictví, tedy podléhají základní sazbě daně z příjmu právnických osob, která činí 19 %. I když v České republice není možno uplatnit režim patentového boxu, mohou poplatníci daně z příjmu právnických osob v případech dle Zákona č. 586/1992 Sb. uplatnit odpočet výdajů na výzkum a vývoj.^[8][9]

Sazby odpočtu výdajů na výzkum a vývoj rozlišujeme dvě – základní výměru a zvýšenou výměru.

Sazba základní výměry činí 100 % výdajů na výzkum a vývoj. Tuto sazbu je možno uplatnit na výdaje na výzkum a vývoj v běžném období do výše, která je shodná s výší výdajů předešlého zdaňovací období.

Sazba zvýšené výměry činí 110 % výdajů na výzkum a vývoj. Tato sazba se uplatňuje na výdaje na výzkum a vývoj ve výši, ve které převýšily výdaje za minulé zdaňovací období.^[9]