Pastviny (německy Weiden[1]) jsou zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách 5,3 kilometru jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce okolo 500 metrů.[2]
Název
Název vesnice je odvozen z německého slova weiden, které znamená vrba nebo pastvina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Weydn (1591), Weyden (1654), Weiden (1787) nebo Weyden a Waiden (1846).[3]
Historie
Vesnice zpočátku patřila k panství hradu Šumburk, ale když Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic nechal v roce 1572 sepsat urbář egerberské panství, byly uvedeny v něm. K Egerberku poté patřily až do roku 1623, kdy je jako pobělohorský konfiskát koupil Kryštof Šimon Thun a připojil ke kláštereckému panství. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 žilo sedm chalupníků, z nichž tři měli usedlosti vyhořelé. Ostatní domy byly v pořádku. Na polích se pěstovalo žito pro vlastní potřebu, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka a práce v lesích.[4]
Počet domů mezi lety 1787 a 1846 vzrostl z třinácti na 22. Žilo v nich 139 lidí, ale ke vsi patřil ještě poplužní dvůr Tohnauhof, kde stálo dalších sedm domů, cihelna a vápenka. Ve druhé polovině devatenáctého století zdejší zemědělci pěstovali žito, brambory, pícniny, hrách a malé množství čočky. Polovinu pozemků ale obhospodařovával klášterecký velkostatek. Děti docházely do školy v Radnici.[4] Roku 1846 byla vesnice uvedena jako součást úhošťanské farnosti,[4] ale později byla převedena do farnosti radnické.[5] V období 1914–1924 byla vesnice díky okolní krajině oblíbeným turistickým cílem.[4]
Pastviny zanikly vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Úředně byla vesnice zrušena k 15. červnu 1953.[4] Část původního katastrálního území zůstala součástí okresu Chomutov a stojí v něm kadaňská část Brodce.[6]
Přírodní poměry
Pastiny stávaly v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi 1,5 kilometru jižně od Brodců u Kadaně. Nacházely se v nadmořské výšce okolo 500 metrů. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[7] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní. Podél jižního okraje zaniklé vesnice protéká drobný pravostranný přítok Donínského potoka.[8]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Pastviny nacházely v mírně teplé oblasti MT7,[7] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[9]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 65 obyvatel (z toho 33 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[10] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 68 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[11]
Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950
|
Obyvatelé
|
82 |
88 |
82 |
74 |
65 |
65 |
68 |
38
|
Domy
|
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
14 |
12 |
12
|
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se Pastviny roku 1850 staly obcí, ale roku 1869 byly uvedeny jako osada Zvoníčkova.[4] Při sčítání lidu v letech 1921 a 1930 byly Pastviny opět obcí, ke které patřily osady Donín a Brodce.[13] Během druhé světové války byla vesnice přeřazena z okresu Kadaň do okresu Karlovy Vary a zpět se vrátila v roce 1946.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 484–485.
- ↑ a b c d e f g BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Pastviny, s. 81.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 162.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Weiden, s. 56.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 249.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 646. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Weiden, s. 56.
Externí odkazy