Žďár (německy Saar) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stávala v Doupovských horách asi čtyři kilometry severovýchodně od Doupova a dvanáct kilometrů jihozápadně od Kadaně v nadmořské výšce 490 metrů.[1]
Název
Jméno Žďár označuje místo, na kterém byl vymýcen a vypálen les. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Zar (1295), Zahar (1352), Zahor (1369), Zdyar (1384), Saher (1396), Zdar (1405), ze Žďára (1431), Zaher (1435), ze Žďáru (1510), ze Zdiaru (1618), Sahr (1652), Žďár (1654), Saar nebo Sars a Zara (1785), Saar, Ždiar, Zdiar a Zachař (1847) a Žďár a Saar (1848).[2]
Historie
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1295,[2] ale v německé regionální literatuře ze začátku dvacátého století se uvádí, pravděpodobně nesprávně, už rok 1196.[3] Žďárský zámek, a před ním tvrz, býval centrem panství, které až do poloviny sedmnáctého století patřilo šlechtickému rodu Žďárských ze Žďáru. Po nich se mezi vlastníky vystřídali Příchovští z Příchovic, Nosticové a řada dalších majitelů.[4]
Žďár byl po Doupovu nejvýznamnější obcí bývalého soudního okresu Doupov. V roce 1714 byla ve vsi otevřena škola, která v osmdesátých letech devatenáctého století získala novou budovu. Počet domů se mezi roku 1785 a 1847 zvýšil z 82 na sto, ve kterých žilo 606 obyvatel včetně sedmi židovských rodin. Ve vsi nebo v její blízkosti stával pivovar, palírna, dvě hospody, poplužní dvůr s ovčínem, myslivna, puškařská dílna a Vosí mlýn. Od roku 1872 ve vsi byla pošta. Koncem devatenáctého století měla škola tři třídy a na začátku dvacátého století ve vesnici fungovala pila, tři mlýny a na železniční trati Vilémov–Doupov stála stanice Hluboká – Žďár. Koncem druhé světové války ve vsi roku 1945 žilo 451 obyvatel, ale po vysídlení Němců se jejich počet snížil na 105.[3]
Žďár zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu. Vesnice byla úředně zrušena 15. května 1954.[3]
Přírodní poměry
Žďár stával v katastrálním území Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi čtyři kilometry severozápadně od Kadaňského Rohozce. Nacházel se v nadmořské výšce okolo 480 metrů u Žďárského potoka, který se jihovýchodně od zaniklé vsi vlévá do Liboce. Oblast leží v severovýchodní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina, která na východním okraji vesnice přechází do Rohozecké vrchoviny.[5] Půdní pokryv tvoří v širším okolí kambizem eutrofní.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Žďár stál v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje od 130 do 160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[7]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 578 obyvatel (z toho 281 mužů), z nichž bylo pět Čechoslováků, 563 Němců, devět Židů a jeden cizinec. Kromě devíti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 557 obyvatel: 29 Čechoslováků a 528 Němců. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, tři členové církve československé a čtyři židé.[9]
Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950
|
| Obyvatelé
|
652 |
644 |
653 |
590 |
577 |
578 |
557 |
171
|
| Domy
|
101 |
112 |
110 |
112 |
108 |
108 |
108 |
79
|
Obecní správa
Po zrušení patrimoniální správy se Žďár stal obcí v okrese Kadaň, ke které patřily osady Maleš, Hluboká a od roku 1868 Žebletín. V roce 1874 se Žebletín opět osamostatnil a Hluboká s Maleší k němu byly přičleněny jako osady. Samotná obec Žďár byla roku 1945 zrušena a vesnice připojena k Olešce.[3]
Pamětihodnosti
- Dominantou vesnice býval čtyřkřídlý zámek vzniklý přestavbou původní gotické tvrze. Zámek v roce 1963 vyhořel a nebyl obnoven.[3]
- Starší kostel Narození Panny Marie byl roku 1770 zbořen a na jeho místě nechali Nosticové postavit nový.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Seznam.cz. Turistická a historická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 810, 815.
- ↑ a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Žďár, s. 34–35, 45.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Žďár – zámek, s. 411–412.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. doi:10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Žďár – Saar, s. 87–90.
Externí odkazy
