Panská kyselka

Panská kyselka
Pramen v září 2019
Pramen v září 2019
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecDrmoul
Map
Zeměpisné souřadnice49°56′37″ s. š., 12°38′44″ v. d.
Parametry
Teplota7,4 °C (1974)[1]
8,6 °C (2016)[2]
Vydatnost1,8 l/min (1974)[1]
2,37 l/min (2016)[2]
Mineralizace178 mg/l (1974)[1]
Obsah CO21730 mg/l (1974)[1]
1900 mg/l (2016)[2]
Ostatní
Typslabě mineralizovaná studená kyselka[3]
Nadm. výška590 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Odběrné místo v září 2019

Panská kyselka (dříve Štolní kyselka)[pozn. 1] je volně přístupný minerální pramen u obce Drmoul v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Přírodní poměry

Minerálka vyvěrá na severním úpatí Panského vrchu (658 m) v Českém lese, při hranici s Podčeskoleskou pahorkatinou.[4] Vlastní vývěr zastřešeného pramene se nachází v těsné blízkosti levého břehu Panského potoka. Pramen vyvěrá v písčito-jílových nivních sedimentech, jejichž skalní podloží tvoří kontaktně metamorfované svory krystalinika.[5]

Historie

Minerální pramen patřil v minulosti k nejznámějším pramenům v okolí Drmoulu. Ve starých německých textech a mapách býval označován jako Kyselka u Malé Hleďsebe nebo Židovská kyselka podle blízkého židovského hřbitova.[6] V roce 1920 koupil od místního sedláka mariánskolázeňský podnikatel Hans Haubner pozemek s pramenem za účelem obchodní spekulace. Rovněž koupil pozemek s Jedlovskou kyselkou u Staré Vody. Neměl však zájem minerálky stáčet, ale se ziskem je prodat městu Mariánské Lázně. Opravil jímání obou pramenů a stejně jako Jedlovskou kyselku tak i Panskou kyselku přejmenoval na Kristův pramen (Christusquellle). Nový název pramene se však neujal. Nakonec město Mariánské Lázně koupilo pouze Jedlovskou kyselku. V případě Panské kyselky z obchodu sešlo a spekulant prodal pozemek bez zisku dalšímu zájemci. Obyvatelstvu zůstal pramen veřejně přístupný.[7] V roce 2009 provedla základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kladská úpravu minerálního pramene. Díky příspěvku Karlovarského kraje byl pramen překryt stříškou, upravena byla i přístupová pěšina k prameni a postaven dřevěný povalový chodníček. Místo bylo doplněno informační tabulí s historií pramene.[7][6]

Vlastnosti a složení

Pramen je jímán mohutným dutým kmenem o průměru 70 cm a hloubce 80 cm. Jímka je opatřená přepadovým korýtkem, kyselka v ní je čirá se silným probubláváním oxidu uhličitého. Teplota pramene mírně kolísá mezi 7,5 až 8,5 °C, celková mineralizace činí přibližně 180 mg/litr. Obsah oxidu uhličitého je poměrně vysoký, dosahuje 1 900 mg/litr, což dodává minerálce perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má mírně zvýšený obsah železa v hodnotě 26 mg/litr. Hodnota pH je 4,9.[1] Na informační tabuli nedaleko kyselky se uvádí, že kvalita minerální vody není pravidelně sledována a její pití je na vlastní nebezpečí.

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný a je zakreslený v turistických mapách. Z cyklostezky č. 2069 a naučné stezky Panský vrch odbočuje k prameni lesní pěšina. Vzdálenost od odbočky k prameni činí asi 150 m, na pěšinu navazuje dřevěný povalový chodník.[8]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Názvy Panská a Štolní kyselka jsou často v literatuře zaměňovány. Asi 350 metrů proti proudu Panského potoka vyvěrá při jeho pravém břehu další, jiná minerálka, která byla nově pojmenována jako Štolní kyselka

Reference

  1. ↑ a b c d e KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Drmoul, s. 200–202. 
  2. ↑ a b c Panská kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-08-02]. Dostupné online.
  4. ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Text na infopanelu u pramene. [s.l.]: Obec Drmoul 
  7. ↑ a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 92–94, 159. 
  8. ↑ Mapy.cz [cit. 2019-09-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy