Palmová zahrada
Základní informace
Architekt	Jan Kotěra
Výstavba	1910
Poloha
Adresa	Hradec Králové, Česko Česko
Ulice	Československé armády
Souřadnice	50°12′37,3″ s. š., 15°49′47,04″ v. d.
Další informace
Kód památky	28983/6-556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky hotely Grand a Labská)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palmová zahrada je budova, která vznikla rozšířením hotelu Grand ve směru ulice Československé armády v Hradci Králové. Byla vybudována v letech 1910 - 11 podle architektonického návrhu Jana Kotěry a v současné době je kulturní památkou.^[1][2]

Palmová zahrada se nachází v ulici Československé armády a je stavebně propojena s hotelem Grand a Okresním domem, s nimiž tvoří ucelenou sestavu budov.^[3]

V roce 1910 zakoupil hoteliér Jaroslav Urban společně s hotelem Grand, který měl do té doby pouze v pronájmu, také sousedící dům na ulici Československé armády 275/21. Tento dům měl posloužit jako rozšíření stávajícího hotelu a podnikatel Urban s poptávkou na architektonický návrh oslovil architekta Jana Kotěru, který se již osvědčil při návrhu projektu Okresního domu, jenž s hotelem Grand sousedil na druhé straně, v ulici Palackého.^[1] Přístavbu prováděla stavební firma Václava Nekvasila z pražského Karlína. Objekt byl slavnostně otevřen 7. a 8. října 1911 koncerty České filharmonie a 9. října zahájil ve velkém sále provoz biograf pro 1000 diváků.^[4] Velký multifunkční sál měl být hlavní atrakcí celého Urbanova hotelu: jeho prostory byly vyzdobeny živými palmami, a odtud také pochází název sálu a potažmo celé budovy.^[1] V roce 1913 byl pak původně multifunkční sál adaptován na kinosál.^[4] Ve 20. letech 20. století se fasáda Palmové zahrady stala inspirací pro novou fasádu sousedícího hotelu Grand.^[1] Velký sál byl pak jako tančírna využíván až do 80. let 20. století.^[5]

V letech 2008 - 10 prošel objekt komplexní rekonstrukcí.^[1] Stávající vlastník se pokusil vrátit interiér i exteriér budovy do původní podoby.^[6] Zatímco některé součásti interiéru (části vitráží, některé štuky) se zachovaly v původní podobě, jiné bylo nutno vyrobit zcela nové. Nový je také mobiliář, původní se nezachoval.^[5] Rekonstrukce byla spolufinancována mj. příspěvkem z Ministerstva kultury, jeho oprávněnost ale byla v roce 2012 zpochybněna Nejvyšším kontrolním úřadem - objekt totiž neslouží veřejně prospěšné činnosti, ale provozuje se v něm kasíno.^[6]

V architektonickém návrhu Jan Kotěra zcela upustil od motivů florální secese, uplatněných na fasádě Okresního domu, a rozhodl se pouze pro střídání horizontálních a vertikálních linií.^[7] Ve vysokých lizénových rámcích se uplatňuje ústupkové rámování, podobně jako například na Kotěrově návrhu Mozartea.^[1] Přízemí obsahuje velké výkladce, nejvyšší patro pak oblé arkýře s okny.^[7] Parter je zakončen římsou s maskarony navrženými Janem Štursou.^[1]

Jan Kotěra se podílel i na vnitřní výzdobě budovy a přizval k ní své osvědčené spolupracovníky: výmalbu interiéru provedl František Kysela, ten navrhl i podlouhlý pás vitráží, mramorovou fontánku s plastikou ženy a dekorativní mříže navrhl Jaroslav Horejc.

Palmová zahrada je uvedena v ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 28983/6-556 jako součást areálu Hotel Labská a Grand, tedy jako část hotelu Grand, s nímž je stavebně propojena.