Přípeř

Přípeř
Pohled na Přípeř od děčínské nemocnice
Pohled na Přípeř od děčínské nemocnice
Lokalita
Charakterčást města
ObecDěčín
OkresDěčín
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°47′10″ s. š., 14°12′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel97 (2021)[1]
Katastrální územíProstřední Žleb (11,15 km²)
Nadmořská výška140–225 m n. m.
PSČ405 02
Počet domů39 (2011)[2]
Přípeř
Přípeř
Další údaje
Kód části obce407437
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přípeř (německy Peiperz) je XVI. část statutárního města Děčín. Nachází se na severovýchodě Děčína. Přípeř leží v katastrálním území Prostřední Žleb o výměře 11,15 km².[3]

Přípeř má jedinou ulici, a tou je Drážďanská ulice, kterou je napojena na Děčín IV – Podmokly a na Děčín XVII – Jalůvčí. Drážďanská ulice zde přesně kopíruje jednu z vedlejších větví středověké solné stezky.[zdroj⁠?!]

Historie

Hasičská zbrojnice s věží z roku 1890

V zemských deskách z roku 1543 je uvedeno místo „Potok v Priperici“ bez toho, zda se jedná o název sídla. Také tereziánský katastr z roku 1713 Přípeř nezná, ale v rozběleské matrice je v témže roce zapsáno v „seznamu duší“ 42 osob v pravděpodobně šesti domech. Za první zmínku o osídlení lze považovat zápis v téže matrice z roku 1618.[zdroj⁠?!] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.[4]

Přírodní poměry

Pohled ze Špičáku na bývalou hájovnu (původně pilu)

Přípeřské údolí se nachází v ose výrazného geologického zlomu. Po obou stranách údolí na mnoha místech je možno nalézt různě metamorfovaný pískovec s hojným výskytem železivce a s krystaly barytu různého zabarvení v puklinách.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 410 obyvatel (z toho 203 mužů), z nichž bylo osm Čechoslováků, 366 Němců, šest příslušníků jiné národnosti a třicet cizinců. Převažoval římští katolíci (372 osob), ale kromě nich bylo 27 evangelíků, pět židů, jeden člen nezjišťovaných církví a pět lidí bez vyznání.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 401 obyvatel: jedenáct Čechoslováků, 369 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a devatenáct cizinců. Většina (324 osob) se hlásila k římskokatolické církvi a dále ve vsi žilo 33 evangelíků, pět židů, pět členů nezjišťovaných církví a 34 lidí bez vyznání.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 304 363 421 397 442 410 401 225 248 653 182 136 173 143
Domy 26 40 42 43 45 46 54 54 — 73 39 38 39 39
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Děčín. Údaje z roku 1970 jsou zkresleny jiným vymezením sčítacích obvodů.

Hospodářství

Existence solné stezky a zároveň potoka Ostružník s tehdy stabilním průtokem ve velkém spádu vytvořily podmínky pro rozvoj řady řemesel. Některé prameny uvádějí existenci až pěti vodních kol. Nejvýznamnější z nich byla vrchnostenská pila doložená již roku 1580 a mlýn na mouku zřízený v roce 1768. Jako zázemí solné stezky zde fungovali kameníci – cestáři, povozníci, kovárna, truhlárna a dva hostince. Kameníci zde zpracovávali jednak zřícené skalní bloky a suť, ale také zde byl v povozu již v roce 1557 lom zvaný Schnell Berg. Hostinec „Zu rotem Kreuz“ se nacházel v čp. 17.

Největším průmyslovým podnikem, který vznikl v Přípeři, byla tažírna drátů a výrobna hřebíků Krätschmer, Banse a Griese. Od roku 1904 knoflíkárna Kraus a později i výrobna umělé rohoviny Kraus a Bach. Za války zde byla pobočka AEG. V této továrně jsou nyní chráněné dílny družstva Karko. K Přípeři také patřil sklad dřeva s loděnicí na břehu Labe. Dále zde byl mlýn na hořčici, rybí konzervárna a korkovna.

Doprava

Přípeř je obsluhována městskou autobusovou dopravou – linkou č. 10 (Děčín – Jalůvčí – Maxičky) a také linkou 512433 (Děčín – Jílové,Sněžník). Má také železniční spojení tratí č. 083 (Děčín – Dolní Žleb – Bad Schandau – Sebnitz – Dolní Poustevna – Rumburk) ze zastávky Děčín-Přípeř.

Pamětihodnosti

  • V Přípeři se zachovalo několik hrázděných domků. Zajímavá je také hrázděná cvičná hasičská věž z roku 1890.

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  4. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 179. 
  6. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 44. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283. 

Externí odkazy

Statutární město Děčín
Děčín (I Děčín • II Nové Město) • Děčín-Staré Město (III Staré Město) • Podmokly (IV Podmokly • V Rozbělesy • VI Letná • XXII Václavov • XXIII Popovice) • VII Chrochvice • Bynov (IX Bynov • XX Nová Ves) • Bělá u Děčína (X Bělá • XIX Čechy ) • Vilsnice (XII Vilsnice • XXV Chmelnice) • Loubí u Děčína (XIII Loubí) • XIV Dolní Žleb • Prostřední Žleb (XV Prostřední Žleb • XI Horní Žleb • XVI Přípeř • XVII Jalůvčí) • XVIII Maxičky • Horní Oldřichov (XXI Horní Oldřichov • VIII Dolní Oldřichov) • XXIV Krásný Studenec • Březiny u Děčína (XXVII Březiny • XXVI Bechlejovice) • XXVIII Folknáře • XXIX Hoštice nad Labem • XXX Velká Veleň • Křešice u Děčína (XXXI Křešice) • XXXII Boletice nad Labem • XXXIII Nebočady • Chlum u Děčína (XXXIV Chlum) • Lesná u Děčína (XXXV Lesná)