Krásný Studenec (německySchönborn) je XXIV. část statutárního městaDěčína, nachází se zhruba čtyři kilometry jihozápadně od středu města. Leží v údolí Chrochvického potoka, díky čemuž má ves protáhlý tvar. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 243 až 406 metry nad mořem a ohraničují ji čtyři vrchy: Chmelník na jihu, Lotarův vrch na západě, Klobouk na severozápadě a Popovický vrch na severovýchodě.
Děčín XXIV-Krásný Studenec leží v katastrálním území Krásný Studenec o rozloze 5,92 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4] V době gotiky (rok 1363) byly také položeny základy kostela svatého Michaela. Jeho konečná barokní podoba a zařízení pocházely ze 18. století (rok 1712). Roku 1966 byl kostel zbořen z nařízení úřadů.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 815 obyvatel (z toho 386 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 800 Němců a devět cizinců. Kromě devatenácti evangelíků, čtyři příslušníků nezjišťovaných církví a tří lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 901 obyvatel: čtrnáct Čechoslováků, 878 Němců a devět cizinců. Dva lidé se hlásili k nezjišťovaným církvím, 21 bylo evangelíky, 105 bez vyznání a většina 773 lidí patřila k římskokatolické církvi.[6]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
586
602
656
673
843
815
901
533
557
486
439
401
422
514
594
Počet domů
89
93
95
104
123
130
145
123
109
105
108
119
122
154
154
Pamětihodnosti
V obci se nachází několik ukázek lidového stavitelství, jež ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století zdokumentoval Franz Queißer. Jedná se o hospodářská stavení a o domy různého charakteru. Výjimkou nejsou ani roubené či hrázděné stavby. V horní části obce stojí malá hasičská zbrojnice zbudovaná v době první republiky.
„Kostel byl barokní, jednolodní, s užším obdélným presbytářem, s hranolovou věží po severní straně a s předsíní po jižní straně lodi. Západní průčelí bylo trojosé, se středním rizalitem, v němž bylo vsazeno portálové, obdélníkové okno a lizénový rámec. Zakončeno bylo trojúhelníkově zakončeným křídlovým štítem s jehlanci. (…) Mohutná nízká hranolová věž s pásovými římsami, vpadlými poli a okny, v 1. patře obdélnými, v 2. patře polokruhově ukončenými, byla zastřešena mohutnou cibulovou bání. Presbytář byl sklenut valenou klenbou s dvěma lunetami a dvěma pásy, sbíhajícími na pilastry. Po severní straně byl obdélníkový portál do sakristie (v podvěží).“
Před zničením studeneckého kostela se podařilo zachránit renesanční boční oltář, protože ten byl (po restauraci v Jihlavě) již od června 1958 umístěn v kostele sv. Františka v Podmoklech. Jedná se o velmi cennou kulturní památku. Jeho autorem je F. Dittirch starší z Freibergu, jenž oltář zhotovil roku 1605. Do kostela sv. Františka byla umístěna i kamenná křtitelnice z 15. století spolu se sochou sv. Václava. Zvon pro studenecký kostel odlil roku 1587 Wolf Hilger. Wolf Hilger pocházel ze slavného rodu zvonařů, který působil v saském Freibergu od 15. do druhé poloviny 17. století. Varhany vyrobil roku 1718 Leopold Spiegel.
Kostel sv. Michaela v poválečných letech chátral. Peníze na jeho rekonstrukci (240 000 korun) byly místní faře přislíbeny komunistickými orgány již roku 1956. Nikdy však nebyly poskytnuty, a proto se stav kostela nadále zhoršoval. Roku 1966 nakonec MNV v Krásném Studenci zažádalo o demolici kostela, kterou následně ONV v Děčíně schválil. Kostel byl zbořen v listopadu 1966, památkové předměty byly uskladněny v kostele sv. Václava v Děčíně. Dnes se tak na návsi nachází jen zpustlá hřbitovní zeď, na místě kostela bylo po demolici zřízeno dětské hřiště.
↑Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 366, 367.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 46.