|
Oxid rtuťnatý
| Oxid rtuťnatý |
|---|
![]() | | Obecné |
|---|
| Systematický název | Oxid rtuťnatý |
|---|
| Ostatní názvy | Rtutilka |
|---|
| Anglický název | Mercury(II) oxide |
|---|
| Německý název | Quecksilber(II)-oxid |
|---|
| Sumární vzorec | HgO |
|---|
| Vzhled | červený prášek (α)
žlutý prášek (β) |
|---|
| Identifikace |
|---|
| Registrační číslo CAS | 21908-53-2 |
|---|
| UN kód | 1641 |
|---|
| Číslo RTECS | OW8750000 |
|---|
| Vlastnosti |
|---|
| Molární hmotnost | 216,589 4 g/mol |
|---|
| Teplota rozkladu | 500 °C |
|---|
| Hustota | 11,21 g/cm³ (α)
11,15 g/cm³ (β) |
|---|
| Index lomu | α-modifikace
nLia= 2,37
nLib= 2,5
nLic= 2,65 |
|---|
| Rozpustnost ve vodě | 0,005 3 g/100 ml (25 °C)
0,039 5 g/100 ml (100 °C) |
|---|
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech | kyseliny
zásady (ne) |
|---|
| Měrná magnetická susceptibilita | −2,996×10−6 cm3g−1 |
|---|
| Struktura |
|---|
| Krystalová struktura | kosočtverečná (α)
klencová (β)
šesterečná (γ) |
|---|
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace
a= 660,8 pm
b= 551,8 pm
c= 351,9 pm |
|---|
| Termodynamické vlastnosti |
|---|
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −90,83 kJ/mol (α)
−90,46 kJ/mol (β)
−89,5 kJ/mol (γ) |
|---|
| Standardní molární entropie S° | 70,29 J K−1 mol−1 (α)
71,1 J K−1 mol−1 (β)
73,6 J K−1 mol−1 (γ) |
|---|
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −58,555 kJ/mol (α)
−58,425 kJ/mol (β)
−58,24 kJ/mol (γ) |
|---|
| Izobarické měrné teplo cp | 0,203 4 J K−1 g−1 (α) |
|---|
| Bezpečnost |
|---|
 GHS06 GHS08 GHS09
Nebezpečí[1] | | R-věty | R26/27/28, R33, R35, R50/53 |
|---|
| S-věty | S1/2, S13, S26, S28, S37/39, S45, S60, S61 |
|---|
| NFPA 704 | |
|---|
| Teplota vznícení | nehořlavý |
|---|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
Oxid rtuťnatý (HgO), archaicky rtutilka je anorganická sloučenina vyskytující se ve dvou formách: červené a žluté. Žlutý oxid rtuťnatý se připravuje smíšením roztoku chloridu rtuťnatého a hydroxidu sodného (vzniká oxid rtuťnatý, chlorid sodný a voda). Červená forma vzniká přípravou na tzv. suché cestě - termickým rozkladem anorganických nebo organických solí. Vyskytuje se v přírodě v podobě minerálu montroyditu,[2] který krystaluje ve stejné mřížce jako červená modifikace.
Užití
Někdy se využívá pro přípravu rtuti, protože se snadno rozkládá. Slouží jako materiál anod ve rtuťových bateriích. Používá se jako antiseptická přísada do očních přípravků.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Mercuric oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Montroydite. www.mindat.org [online]. [cit. 2022-07-02]. Dostupné online.
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
|
|
