Oxid palladnatý
Obecné
Systematický název	Oxid palladnatý
Anglický název	Palladium(II) oxide
Německý název	Palladium(II)-oxid
Sumární vzorec	PdO
Vzhled	černozelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	1314-08-5
PubChem	73974
Vlastnosti
Molární hmotnost	122,42 g/mol
Teplota rozkladu	870 °C
Hustota	8,70 g/cm3 (20 °C)
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	lučavka královská (hydratovaný PdO rozpustný i v kys. a zás.)
Měrný elektrický odpor	1×103 Ώm
Struktura
Krystalová struktura	čtverečný
Hrana krystalové mřížky	a= 302,9 pm c= 531,4 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−115,5 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	38,9 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−85,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,246 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS03 GHS07 [1] Nebezpečí[1]
R-věty	žádné nejsou
S-věty	žádné nejsou
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid palladnatý je oxid palladia, které je v něm přítomno v oxidačním stavu II. Připravuje se zahříváním palladia v kyslíku na teplotu 350 °C. Využívá se jako katalyzátor při hydrogenacích.

• VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.