TeritoriumOstrovy Korálového moře (anglicky: Coral Sea Islands Territory) je vnější teritorium Austrálie, které sestává ze skupiny malých a většinou neobydlených tropických ostrovů a útesů v Korálovém moři, severovýchodně od Queenslandu v Austrálii. Jediný obydlený ostrov je ostrov Willis. Území pokrývá 780 000 km2, z nichž většinu tvoří oceán, rozprostírající se na východ a na jih od vnějšího okraje Velkého bariérového útesu a zahrnuje ostrov Heralds Beacon, útes Osprey, skupinu Willis a patnáct dalších skupin útesů/ostrovů. Nejvyšší bod teritoria se nachází na ostrově Cato.[1]
Dějiny a status
Ostrovy Korálového moře byly poprvé zmapovány v roce 1803. V 70. a 80. letech 19. století se na ostrovech těžilo guáno, ale absence spolehlivého zásobování sladkou vodou bránila dlouhodobému osídlení.[1] Ostrovy Korálového moře se staly australským vnějším teritoriem v roce 1969 na základě Coral Sea Islands Act (předtím byla oblast považována za součást Queenslandu) a v roce 1997 se rozšířily o Alžbětin útes a Middletonský útes, které leží o téměř 800 km jižněji.
Tyto dva útesy jsou mnohem blíže k Ostrovu Lorda Howea v Novém Jižním Walesu (asi 150 km) než k nejjižnějšímu ostrovu zbytku teritoria, ostrovu Cato. Ostrovy, přesypy a útesy Velkého bariérového útesu nejsou součástí tohoto teritoria, nýbrž patří přímo ke Queenslandu. Vnější okraj Velkého bariérového útesu je hranicí mezi Queenslandem a teritoriem Ostrovů Korálového moře.
Austrálie spravuje automatické meteorologické stanice na mnoha ostrovech a útesech a nárokuje si exkluzivní rybářskou zónu o délce 370 km. Neprobíhá zde žádná ekonomická aktivita (kromě významného, ale dosud nekvantifikovaného charterového rybářského a potápěčského průmyslu) a střídá se zde pouze tří až čtyřčlenný personál pro provoz meteorologické stanice na ostrově Willis (Jižní ostrůvek), zřízené v roce 1921.[4] V listopadu 2011 australská vláda oznámila, že v Korálovém moři je plánována chráněná oblast o rozloze 989 842 km2.[5]
V červnu 2004, symbolický politický protest vedený aktivisty za práva gayů se sídlem v Austrálii, prohlásil ostrovy v korálovém moři za suverénní mikronárod. Dne 17. listopadu 2017 stejná skupina prohlásila království za „rozpuštěné“ na základě výsledků Australského poštovního plebiscitu o manželství.[8]
Geografie
Součástí teritoria je kolem 30 samostatných útesů a atolů, z nichž dvanáct je zcela ponořeno nebo se vynořují jen za odlivu, 18 zbývajících se skládá z celkového počtu asi 51 ostrůvků a přesypů (18 z nich je součástí atolu Lihou Reef), na některých je vegetace.
Velikost atolů se značně liší – někdy jde jen o několik kilometrů v průměru, až k pravděpodobně druhému největšímu atolu na světě, Lihou Reef, jehož laguna měří 100 x 30 km a plocha (včetně laguny) činí 2500 km² (ovšem plocha souše na ostrůvcích tohoto atolu činí pouhých 0,91 km²). Všechny ostrovy jsou velmi nízké.
Willisovy ostrůvky jsou důležitými hnízdišti pro ptáky a želvy, ale obsahují zanedbatelné přírodní zdroje. Zahrnují méně než 3 km² země. Není zde žádný přístav, pouze kotviště na moři.
Umělé stavby
Automatické bezpilotní meteorologické stanice jsou umístěny na následujících útesech nebo atolech:
Útes Bougainville
Ostrov Cato
Útes Flinders (Korálový přesyp Flinders)
Útes Frederick
Holmesův útes
Útes Lihou (Želví ostrůvek)
Útes Marion
Mooreův útes
Majáky se nacházejí na následujících útesech nebo ostrovech:
Útes Bougainville
Útes Frederick
Útes Lihou
Útes Saumarez
Východní diamantový ostrůvek
Ostrov Willis, jediný obydlený ostrov, má řadu struktur.
Odkazy
Poznámky
↑Teritorium není stále obydleno, je zde stanice pro sledování počasí obvykle se čtyřmi zaměstnanci.
↑ ab Geoscience Australia - Fab Facts, Dimensions, External Territories, Coral Sea Islands. web.archive.org [online]. 2006-08-21 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-08-21.
↑ Territories of Australia. web.archive.org [online]. 2008-02-06 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-06.
↑ Territories of Australia. web.archive.org [online]. 2007-12-16 [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-12-16.
↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. [cit. 2022-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-01.
↑ Australia plans huge marine reserve in Coral Sea. BBC News. 2011-11-25. Dostupné online [cit. 2022-04-13]. (anglicky)