Osada Baba je prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Byla vystavěna jako jedna ze šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Tyto kolonie měly propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, finančně dostupnou pro široké vrstvy.^[1] Osada Baba je jako jediná z kolonií složena pouze z individuálních domů postavených na míru investorovi. V rámci funkcionalistických kolonií je Baba jednou z nejdochovalejších, protože obdobné výstavby ve Vídni a v Německu byly během 2. světové války poškozeny. Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou,^[2] v roce 2020 byla oceněna, spolu s dalšími evropskými funkcionalistickými celky značkou Evropské dědictví.^[3][4]

Poté, co proběhly výstavy moderní architektury ve Stuttgartu v roce 1927 a Brně 1928, bylo rozhodnuto uspořádat podobnou výstavu moderního bydlení také v Praze. Soutěž byla vyhlášena 16. prosince 1929. Mělo se jednat o minimalistické domy postavené v řadách podle ulice. V roce 1932 koupil Svaz československého díla tříhektarový pozemek mezi Fišerkou a zříceninou Baba, který byl v otevřeném prostoru a měl výhled na Prahu. Projektant urbanistického plánu osady Pavel Janák, předseda Svazu československého díla, do původního zastavovacího plánu vložil další ulici, získal tak menší podélné parcely a prosadil šachovnicový způsob zastavění. Pavlu Janákovi ovšem trvalo tři roky, než se mu povedlo prosadit změny na pražském magistrátu. Do konce roku 1928 byl schválen název Osada Baba a byly vypracovány podmínky pro stavebníky a projekty, dohodnut způsob organizace a schválen rozpočet. V roce 1929 byly plány na výstavbu osady zveřejněny v časopise Výtvarné snahy a zájem o účast v projektu předčil očekávání.^[5] Nový regulační plán byl nakonec schválen ministerstvem veřejných prací až v roce 1931.^[6]

Všechny funkcionalistické domy měly plochou střechu, často s terasou s výhledem na Prahu. Nakonec nebyl žádný z vítězných návrhů soutěže realizován. Stavitelé zavrhli některé původní představy architektů, vstoupili do projektu a v některých případech si také vyměnili pozemky.^[7] Plány vznikaly v letech 1928–1932 a výstavba byla zahájena 25. 4. 1932. Výstavba 33 rodinných domků měla být podle zásad zdravého bydlení. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni jen rámcovými požadavky. Tato kritéria měla omezit především výškové proporce budov a uvolnit dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům. Řešení zahrady svého vlastního domu ovšem svěřil do rukou architekta Ot. Fierlingra, který s Janákem spolupracoval na celém konceptu zeleně na Babě.

Prostorové rozložení jednotlivých domů bylo šité na míru jednotlivým stavebníkům a bylo projektováno přímo ve spolupráci s nimi, takže zde najdeme různé domy od minimalistického pro bezdětný pár až po rodinnou vilu pro vícečlennou rodinu s domovnickým bytem. Často byly vnitřní prostory řešeny originálním způsobem pomocí posuvných stěn apod.

Zahájení výstavby proběhlo 25. dubna 1932. Sedm firem postavilo do podzimu téhož roku prvních 20 domů: Munk, Řezáč, Zaorálek, Vaváček, Lisý, Joska, Bouda, Dovolil, Letošník, Suk, Čeněk, Poláček, Herain, Balling, Heřman, Palička, Uhlíř, Sutnar, Maule a Janák. Ještě na podzim započala výstavba domů Lužná, Bautz a Kytlica, domy Košťál, Jiroušek, Moravec a Linda byly postaveny v letech 1933–1934. V roce 1934 byl postaven dům Glücklich, a v letech 1935-1936 byly postaveny domy Bělehrádek a Mojžíš-Lom.

Na rozdíl od podobných osad v zahraničí, nebyly zde použity žádné experimentální materiály a postupy – stavebníci k nim neměli důvěru. 12 domů bylo navrženo s železobetonovým skeletem, 13 má celobetonovou konstrukci, další konstrukci smíšenou. Podlahové desky jsou v celé osadě odlity z betonu tloušťky 8 až 20 cm. Izolace plochých střech byla většinou dělána korkem, vnější stěny byly izolovány heraklitem. Při výstavbě nebyly nikde použity ocelové konstrukce, ani prefabrikované díly.

Domy byly většinou vytápěny teplovodním ústředním topením s kotlem na uhlí, v případě domu Poláček bylo použito teplovzdušné vytápění. Okna byla použita jak tradiční špaletová okna, tak moderní dvojitá ocelová posuvná okna i dřevěná kompozitní křídla (dům Žák). V celé osadě bylo použito 5 typizovaných druhů překližkových interiérových dveří. Podlahové krytiny byly většinou linolea, gumy, xylolitové desky, někdy i tradiční dřevěné podlahy. Vnitřní stěny byly většinou hladké, bílé.

Většina domů byla, jak bylo zvykem u těchto osad Svazu díla, dodávána včetně vnitřního vybavení. To se týkalo především domů architektů Žáka, Hany Kučerové-Záveské a Heytuma.

Pouze pět domů má přímý vstup z domu do zahrady, což je však dáno především faktem, že se stavělo v prudkém kopci se sklonem až 20 %. V případě osady Baba byl široce diskutován vztah vnějšího a vnitřního prostoru, ale i když jsou ve velké míře použita pásová okna a velkoryse prosklené plochy, je zde všude jasně oddělen prostor pro bydlení a zahrada. Jsou zde však v hojné míře použity volné prostory – především terasy a balkóny. Ukazuje se, že ani za 60 let užívání domů nebylo změněno toto oddělení bydlení od zahrady u žádného z domů.

Celá výstavba osady byla financována přímo stavebníky, což nebylo při jiných obdobných výstavbách zvykem. To vedlo k více individualizovaným návrhům jednotlivých domů. Všichni stavitelé pocházeli z okruhu Svazu československého díla – byly zastoupeny téměř všechny umělecké žánry – malířství Cyrilem Boudou, architektura Pavlem Janákem, grafika a design Ladislavem Sutnarem. Mezi staviteli byli i ministerští radové, řemeslníci, historici umění, spisovatelé, překladatelé, nakladatelé, skladatelé, sociologové, historici, univerzitní profesoři i lékaři. Komunistický režim prezentoval osadu Baba jako buržoazní intelektuální experiment Masarykovy republiky.

Tabulka jednotlivých domů^[8][9]

Č.	ČP	Ulice	Fotografie	Jméno domu	Stavebník/ci	Povolání stavebníka/ů	Architekt/i	Postaveno v letech	V mapě
1	1705	Na ostrohu 60 Průhledová 10		Dům Munk	František Munk a Naďa Munková	národohospodář a politolog, 1924 – 1926 generální tajemník Mezinárodní federace studentů, ředitel zahraničního odboru Pražských vzorkových veletrhů a šéfredaktorka časopisu Žena a domov)	Josef Fuchs a Otakar Fischel	1931–1932	50°6′54,49″ s. š., 14°23′4,78″ v. d.
2	1706	Na ostrohu 58		Dům Peřina	Břetislav Peřina a Marie Peřinová	pojistný matematik	František Kerhart	1932–1933	50°6′54,95″ s. š., 14°23′5,91″ v. d.
3	1707	Na ostrohu 56		Dům Řezáč	Václav Řezáč	spisovatel, pracovník Ústředního statistického úřadu	Vojtěch Kerhart	1932	50°6′55,38″ s. š., 14°23′7,01″ v. d.
4	1708	Na ostrohu 54		Dům Zaorálek	Hugo Zaorálek	sekční šéf Ministerstva školství	Ladislav Žák	1932	50°6′55,67″ s. š., 14°23′8,04″ v. d.
5	1709	Na ostrohu 52		Trojdům Vaváček	Gustav Vaváček a Karla Vaváčková	zaměstnanec Ústředního celního úřadu	Oldřich Starý	1932–1933	50°6′56,04″ s. š., 14°23′9,09″ v. d.
6	1710	Na ostrohu 50		Dům Lisý	Emanuel Lisý a Marie Lisá	redaktor Československého rozhlasu	Antonín Heythum a Evžen Linhart	1932	50°6′56,4″ s. š., 14°23′10,14″ v. d.
7	1711	Na ostrohu 48		Dům Joska	František Joska	restaurátor, majitel dekoratérské firmy	Jaroslav Fišer a Karel Fišer		50°6′56,71″ s. š., 14°23′11,22″ v. d.
8	1712	Na ostrohu 46 Jarní 7		Dům Bouda	Cyril Bouda	grafik, malíř a ilustrátor	Oldřich Starý	1931–1932	50°6′57,04″ s. š., 14°23′12,15″ v. d.
9	1791	Na ostrohu 41 Jarní 5		Dům Košťál	Jan Košťál a Anna Košťálová	profesor strojního inženýrství na ČVUT, rektor ČVUT	František Kerhart	1933–1934	50°6′56,22″ s. š., 14°23′13,62″ v. d.
10	1797	Na ostrohu 43		Dům Dovolil	Karel Dovolil	vodohospodářský inženýr	Pavel Janák	1932	50°6′55,78″ s. š., 14°23′12,22″ v. d.
11	1796	Na ostrohu 45		Dům Jiroušek	Josef Jiroušek a Anna Jiroušková	vysoký úředník ministerstva obrany	František Kerhart	1933–1934	50°6′55,3″ s. š., 14°23′10,76″ v. d.
12	1795	Na ostrohu 47		Dům Letošník	Václav Letošník a Božena Letošníková	politik, sociolog, vedoucí archivu Ministerstva vnitra	František Kavalír	1932	50°6′54,78″ s. š., 14°23′9,44″ v. d.
13	1794	Na ostrohu 49 Na Babě 10		Vila Suk	Václav Suk a Antonie Suková	stavební podnikatel	Hana Kučerová-Záveská	1932	50°6′54,46″ s. š., 14°23′8,36″ v. d.
14	1793	Na ostrohu 51		Dům Čeněk	Bohumil Čeněk	hudební pedagog	Ladislav Žák	1932–1933	50°6′53,79″ s. š., 14°23′6,93″ v. d.
15	1792	Na ostrohu 53 Průhledová 8		Dům Zadák	Jan Zadák	majitel továrny na střešní fólie	František Zelenka	1934	50°6′53,26″ s. š., 14°23′5,63″ v. d.
16	1804	Na Babě 14 Průhledová 6		Dům Lužná	Miloslava Lužná	manželka diplomata	Zdeněk Blažek a Otakar Fischel	1933	50°6′52,37″ s. š., 14°23′5,76″ v. d.
17	1803	Na Babě 12		Dům Poláček	Václav Poláček a Marie Poláčková	ředitel Salonu Topič, nakladatel	Jan E. Koula	1932	50°6′53″ s. š., 14°23′7,29″ v. d.
18	1801	Na Babě 8		Dům Moravec	Moravec	ředitel	Vojtěch Kerhart	1933–1934	50°6′54,51″ s. š., 14°23′10,67″ v. d.
19	1800	Na Babě 6		Dům Linda	Václav Linda a Pavla Lindová	ředitel gymnázia	Pavel Janák	1933–1934	50°6′54,92″ s. š., 14°23′11,98″ v. d.
20	1799	Na Babě 4		Dům Bautz	Ludvík Bautz	ředitel tiskárny	František Kerhart	1933	50°6′55,3″ s. š., 14°23′13,13″ v. d.
20a	1798	Na Babě 2 Jarní 3		Vila Glücklich	Julius Glücklich	historik, profesor Masarykovy univerzity	Josef Gočár	1934	50°6′55,87″ s. š., 14°23′14,73″ v. d.
21	1783	Na Babě 1 Jarní 1 Nad Paťankou 14		Vila Mojžíš-Lom	Stanislav Mojžíš-Lom	ředitel Národního Divadla, právník na ministerstvu školství	Josef Gočár	1936–1936	50°6′55,2″ s. š., 14°23′15,8″ v. d.
22	1782	Na Babě 3		Dům Herain	Karel Herain	ředitel Uměleckoprůmyslového muzea	Ladislav Žák	1931–1932	50°6′55,03″ s. š., 14°23′14,84″ v. d.
23	1781	Na Babě 5		Dům Balling	Karel Balling	skladatel písní a ředitel Ochranného sdružení autorského	Hana Kučerová-Záveská	1931–1933	50°6′54,44″ s. š., 14°23′13,16″ v. d.
24	1780	Na Babě 7		Dům Heřman	František Heřman	důstojník Čs. armády	Oldřich Starý	1931–1933	50°6′53,88″ s. š., 14°23′11,79″ v. d.
25	1779	Na Babě 9		Dům Palička	Jiří Palička a Emílie Paličková	stavební podnikatel a textilní výtvarnice	Mart Stam a Jiří Palička	1931–1932	50°6′53,47″ s. š., 14°23′10,86″ v. d.
26				Dům s malířským ateliérem		S ohledem na archeologické nálezy v místě bylo upuštěno od stavby a parcela zůstala dodnes prázdná	František Kerhart	nerealizováno
27	1777	Na Babě 11		Dům Špíšek	Ferdinand Špíšek	sekční šéf Ministerstva školství, vydavatel časopisu Le Petit Journal de Paris	Ladislav Machoň	1933	50°6′52,29″ s. š., 14°23′8,78″ v. d.
28	1776	Na Babě 13 Průhledová 4		Dům Uhlíř	Antonín Uhlíř	sociolog a politik, poslanec za stranu nár. soc.	František Kavalír	1932	50°6′51,59″ s. š., 14°23′7,01″ v. d.
29	1790	Průhledová 2 Nad Paťankou 28		Dům Sutnar	Ladislav Sutnar	grafik, designér, výstavní architekt, malíř	Oldřich Starý	1931–1932	50°6′50,6″ s. š., 14°23′7,17″ v. d.
30	1789	Nad Paťankou 24		Dům Bělehrádek	Jan Bělehrádek	děkan lékařské fakulty UK	František Kerhart	1935–1936	50°6′51,34″ s. š., 14°23′8,62″ v. d.
31	1788	Nad Paťankou 22		Dům Kytlica	Karel Kytlica	vrchní rada na ministerstvu školství	Josef Gočár	1932–1933	50°6′52,61″ s. š., 14°23′10,59″ v. d.
32	1786	Nad Paťankou 18		Dům Maule	Václav Maule	vrchní rada na ministerstvu školství a osvěty, odpovědný za Slovensko	Josef Gočár	1931–1932	50°6′53,63″ s. š., 14°23′12,92″ v. d.
33	1785	Nad Paťankou 16		Dům Janák	Pavel Janák	architekt	Pavel Janák	1931–1932	50°6′54,19″ s. š., 14°23′14,7″ v. d.

Z celkového souboru 33 domů jsou nejzajímavější následující:^[7]

• Dům Zadák – Na ostrohu 1792/53 – architekt František Zelenka, postaveno v roce 1934 pro Jana Zadáka, majitele továrny.^[7]
• Vila Suk – Na ostrohu 1794/49 – architektka domu a zahrady Hana Kučerová-Záveská, postaveno v roce 1932 pro stavebního podnikatele Václava Suka, největší z vil v osadě Baba. Architektu při návrhu vily silně ovlivnilo dílo Le Corbusiera. Dům byl koncipován pro pětičlennou rodinu se služkou, po roce 1948 přestavěna na dům pro 3 rodiny, terasa zazděna, fasáda obložena dlaždicemi. V 70. a 80. dům výrazně chátral, v současné době je dům udržovaný, ale potřeboval by rozsáhlejší rekonstrukci.^[10]
• Dům Řezáč – Na ostrohu 1707/56 – architekt Vojtěch Kerhart, postaveno v roce 1932 pro spisovatele Václava Řezáče.^[7]
• Dům Sutnar – Průhledová 1790/2 – architekt Oldřich Starý, postaveno v roce 1932 pro grafika, designera, výstavního architekta a malíře Ladislava Sutnara. Původní majitel v domu bydlel jen do roku 1939, kdy emigroval do USA, v roce 1955 ho odkoupil malíř a restaurátor Karel Mezera, který ji vlastní dodnes. V roce 1969 nechal Mezera vybudovat na jihu parcely budovu s dvougaráží v suterénu. Dům byl jako jediný z osady prohlášen za nemovitou kulturní památku, a to v roce 2000. Rekonstrukce proběhla v letech 2000–2002, vrátila sice některé nevhodné zásahy z minulosti, ale poškodila vzhled domu novým zateplením.^[10]
• Dům Poláček – Na Babě 1803/12 – architekt Jan E. Koula, postaveno pro vydavatele a ředitele Salónu Topič Václava Poláčka. V každém podlaží je jen jeden obytný prostor, rozdělený pouze vestavěným nábytkem. Díky zachovalému interiéru je často používán k natáčení filmů z 30. a 40. let.^[7]
• Dům Špíšek – Na Babě 1777/11.
• Dům Palička – Na Babě 1779/9
• Dům Linda – Na Babě 1800/6 – architekt Pavel Janák, stavební firma Jiří Palička, postaveno v letech 1932–1933 pro Václava Lindu, ředitele gymnázia v Praze-Libni a jeho manželku Pavlu Lindovou-Gutfreundovou (sestru sochaře Otto Gutfreunda. V roce 1968 konfiskováno a výrazně přestavěno náměstkem ministra zahraničního obchodu Petrem.^[7]
• Dům Balling – Na Babě 1781/5 – architektka Hana Kučerová-Záveská, postaveno v roce 1932 pro skladatele populárních písní Karla Ballinga.^[7]
• Dům Bautz – Na Babě 1799/4 – architekt František Kerhart, postaveno v roce 1933 pro ředitele tiskárny Ludvíka Bautze, který byl během 2. světové války aktivním fašistou a v roce 1945 byl zastřelen na břehu Vltavy na úpatí Baby.^[7]
• Dům Herain – Na Babě 1782/3 – architekt Ladislav Žák, postaveno v roce 1932 pro historika umění Karla Heraina. Současný majitel se snaží zachovat dům pokud možno v původní podobě.^[7]
• Dům Mojžíš-Lom – Na Babě 1783/1 – architekt Josef Gočár, postaveno v letech 1935–1936 pro ředitele Národního divadla Stanislava Loma (vlastním jménem Stanislava Mojžíše). Do roku 2009 se vila nacházela prakticky v původním stavu. Nový majitel vilu v letech 2009–2010 kompletně zrekonstruoval na základě projektu Jakuba Ciglera. Během rekonstrukce došlo k razantním zásahům v suterénu, které neodpovídaly původnímu duchu projektu, naopak omítka byla vrácena vzorně na původní Gočárův vzhled.^[10]
• Vila Glücklich – Jarní 1798/3 – architekt Josef Gočár, postaveno v roce 1934 pro historika prof. Julia Glücklicha. Jedná se o druhou nejrozsáhlejší vilu v osadě. Rodině prof. Glücklicha patřila vila až do roku 2009, nebyly v něm provedeny prakticky žádné zásahy, ale také nebyl příliš udržován. Současný majitel vily provádí od roku 2009 rekonstrukci, která se snaží zachovat Gočárovy myšlenky.^[10]
• Dům Bouda – Na ostrohu 1712/46 – architekt Oldřich Starý, postaveno v roce 1932 pro grafika, malíře a ilustrátora Cyrila Boudu.^[7]
• Dům Janák – Nad Paťankou 1785/16 – architekt Pavel Janák, postaveno v roce 1932 jako vlastní dům, ve kterém bydlel až do své smrti. Ve vile poté dále žila vdova po Pavlu Janákovi až do poloviny 60. let. Ta vilu prodala v roce 1965 rodině Petýrků, která do té doby žila nedaleko v ulici Na Ostrohu. Janákova vila byla ve vlastnictví potomků rodiny Petýrků až do roku 1995. Během uvedené etapy nebyly ve vile provedeny žádné zásadní přestavby a zásahy. V roce 1995 zakoupil dům rakouský kunsthistorik s manželkou v letech 1996–1998 provedl celkovou rekonstrukci dle projektu architekta Daniela Špičky. Během rekonstrukce překvapila nízká kvalita provedení původní stavby, bylo objeveno mnoho technických nedokonalostí a nedodělků. I když někteří znalci mají k rekonstrukci výhrady, především uvádějí, že původní levné, hygienické bydlení je nahrazeno luxusem, bývá rekonstrukce označována za zdařilejší.^[10]
• Dům Maule – Nad Paťankou 1786/18 – architekt Josef Gočár, postaveno v roce 1932 pro vrchního radu Ministerstva školství a národní osvěty Václava Stanislava Mauleho.^[7]
• Dům Bělehrádek – Nad Paťankou 1789/24 – architekt František Kerhart, postaveno v roce 1936 jako poslední dům osady pro lékaře Jana Bělehrádka.^[7]
• Dům Kytlica – Nad Paťankou 1788/22 – architekt Josef Gočár, postaveno v letech 1932–1933 pro rodinu Karla Kytlici. Vila zůstala celou dobu v majetku rodiny a nebyla nikdy rozdělena na více bytů, došlo jen k úpravám vnitřních příček. Po roce 1989 byl byt vrácen do původního stavu. V roce 2004 byla zateplena suterénní část domu.^[10]
• Dům Zaorálek – Na ostrohu 1708/54 – architekt Ladislav Žák, postaveno v roce 1932 pro Hugo Zaorálka, sekčního šéfa na Ministerstvu školství. V roce 1971 vilu odkoupil náměstek předsedy vlády Josef Šimon a provedl ve vile rozsáhlé úpravy – byly zazděny obě terasy, přepažil místnosti. Radikální přestavba zcela popřela původní charakter domu, byla sice provedena se souhlasem památkářů, ale udělení souhlasu bylo pravděpodobně dáno postavením majitele. V roce 2010 odkoupil vilu nový majitel a ihned v ní provedl blíže neznámé úpravy, rekonstrukce v letech 2010–2012 byla provedena bez stavebního povolení. Tuto vilu poznamenal komunistický režim nejvíce z celé osady, nová rekonstrukce pravděpodobně vile prospěla.^[10]
• Dům Jiroušek – Na ostrohu 1796/45 – architekt František Kerhart, postaveno v roce 1932 pro Josefa Jirouška, vysoce postaveného úředníka Ministerstva obrany, součástí domu byla i prodejna, která byla v domě do 60. let, později byla upravena na jídelnu. V 80. letech došlo ke stavebním úpravám, v letech 1997–1999 prošel dům rekonstrukcí podle plánu architektky Lucie Dvořákové se souhlasem NPÚ. Nejrazantnějším zásahem byla nástavba na střeše obchodu a střešní terase domu. Tyto nástavby jsou jedním z nejhorších zásahů do osady v 90. letech 20. století – svou podobou nerespektuje charakter zástavby kolem sebe.^[10]

Kolonie je jednou ze šesti Kolonií moderní architektury Werkbundu, které vznikly v Evropě mezi lety 1927 a 1932. Dalšími koloniemi jsou Kolonie Nový dům v Brně, Weissenhof ve Stuttgartu, Werkbundsiedlung ve Vídni, osada WUWA ve Vratislavi a osada Neubühl v Curychu.^[11] Soubor těchto šesti osad byl v roce 2019 zařazen k Evropskému dědictví.^[12]

• Marie Benešová: Josef Gočár, Praha 1958
• Marie Benešová: Pavel Janák, Praha 1959
• Dita Dvořáková, Petr Krajči, Zdeněk Lukše, Radomíra Sedláková, Přemysl Veverka, Pavel Vlček: Slavné pražské vily, Praha 2008
• Ester Havlová, Jindřich Noll, Jan E. Svoboda: Praha 1919–1940. Kapitoly o meziválečné architektuře, Praha 2000
• Vendula Hnídková (ed.): Pavel Janák – Obrys doby, Praha 2009
• Mikuláš Hulec: Recenze na rekonstrukci vily Pavla Janáka, in: Architekt 3/1999, 14
• Pavel Janák (ed.): Výstava bydlení. Stavba osady Baba, Praha 1932
• Václav Jandáček, Vladimír Šlapeta: Stavební kniha 2004 – český funkcionalismus, Brno 2004
• Daniela Karasová, Jiří T. Kotalík, Zdeněk Lukeš, Pavel Panoch: Josef Gočár, Praha 2010
• Norbert Kiesling: Pavel Janák, Praha 2011
• Michal Kohout, Vladimír Šlapeta, Stephan Templ: Praha. Architektura XX. století, druhé vydání, Praha 1998
• Ladislav Lábus: Idealismus versus realita – o vnitřnostech a povrchu, in: Stavba 4/2004, in: Vila Palička, Praha - Baba^{[nedostupný zdroj]}, Stavbaweb, 20. 9. 2009
• Ladislav Lábus: Renovace rodinné vily Karla Babky a Lídy Babkové-Baarové, in: Architekt 7/2009
• Zdeněk Lukeš: Architektura 20. století, Deset století architektury, Praha 2001
• Zdeněk Lukeš: Přestavba domu na Babě, Architekt 2/56, 2010, 28
• Jindřich Noll, Vladislav Skala, Jan E. Svoboda: Praha 1945–2003. Kapitoly z poválečné a současné architektury, Praha 2006
• Josef Pechar, Petr Urlich: Programy české architektury, Praha 1981
• Miloslava Perglová: Sutnar: kulturní památka, in: Architekt 3/2001, 86–87.
• Marie Platovská, Radomíra Sedláková (eds.): Architekt Ladislav Lábus. Galerie Jaroslava Fragnera, Praha 2004
• Michael Raeburn a kol.: Dějiny architektury, Praha 1993
• Max Risselada: Funktionalismus 1927–1961. Hans Scharoun versus die Opbouw, Delft 1997
• Martin Rosa: Meziválečné výstavy soudobého bydlení, in: Archiweb
• Norbert Schmidt: Architekt Mart Stam aneb o relativitě autorství, in: Stavba 4/2004, in: Vila Palička, Praha - Baba^{[nedostupný zdroj]}, Stavbaweb, 20. 9. 2009
• Rudolf Schránil: Přestavba domu na Babě, in: Architekt 2/56, 2010, 24–25, 27, 29
• Tereza Spörri: Stavba osady na Babě, in: Architekt 6–7/1996, 52–54.
• Svaz československého díla: Výtvarná práce-výroba-bydlení, Praha 1939
• Tomáš Šenberger, Vladimír Šlapeta, Petr Urlich: Osada Baba. Plány a modely, Praha 2000, Eliška Varyšová, Osada Baba – historie a současnost 70
• Vladimír Šlapeta: Architektura třicátých let v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, in: BYDŽOVSKÁ Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda, Mahulena Nešlehová, Marie Platovská, Rostislav Švácha (eds.): Dějiny českého výtvarného umění 1890–1938 (IV/2), Praha 1998
• Vladimír Šlapeta: Nový dům 1928 a Baba 1932, in: Umění a řemesla 4/1979, 19–26
• Vladimír Šlapeta, Petr Ulrich, Alena Křížková: Slavné vily Prahy 6 – Osada Baba 1932–1936, Foibos Praha, 2013
• Daniel Špička: Rekonstrukce vlastní vily Pavla Janáka, in: Architekt 3/1999, 8–13
• Rostislav Švácha: Dvě publikace o Babě, in: Věstník Klubu Za starou Prahu XXXXI, 1–2/2001, 37.
• Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu, druhé přepracované vydání Praha 1994
• Rostislav Švácha: Osada Baba, in: Umění XXVIII, 1980, 368–379
• Rostislav Švácha: Zkáza Baby, in: Literární noviny XI, č. 40, 27.9.2000, 5
• Rostislav Švácha: Obnova Paličkovy vily, in: Stavba 4/2004, , in: Vila Palička, Praha - Baba^{[nedostupný zdroj]}, Stavbaweb, 20. 9. 2009
• Stephan Templ: Baba. Osada Svazu Čs. díla Praha, Praha 2000
• Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy. Velká Praha A-L, Praha 2012
• Petr Volf: Baba, in: Reflex 38/13, 2002, 72–75
• Petr Volf: Ladislav Lábus – Rekonstrukce domu Palička na Babě, Reflex XV/18, 2004, 54
• Ladislav Žák (ed.): O bydlení, Praha 1932

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Osada Baba na Wikimedia Commons
• Všechny domy na mapy.cz