Hydraziny se podle míry substituce dělí na tři skupiny. Asymetricky disubstituované hydraziny mají oba substituenty navázány na stejný dusík a jsou to, podobně jako monosubstituované hydraziny, bezbarvé kapaliny. Alfatické monosubstituované a asymetricky disubstituované hydraziny jsou dobře rozpustné ve vodě, silně zásadité, a jedná se o dobrá redukční činidla. Aromatické monosubstituované a asymetricky disubstituované hydraziny se ve vodě rozpouštějí hůře a jsou slabšími zásadami i redukčními činidly. Alifatické hydraziny se vyrábějí reakcemi hydrazinu s alkylačními činidly, jako jsou alkylhalogenidy, nebo redukcemi nitrososloučenin. Aromatické hydraziny se získávají redukcemi aromatických diazoniových solí.[3][4]
Symetricky disubstituované hydraziny mají na každý dusík navázány po jedné uhlovodíkové skupině. Podobně jako asymetricky disubstituované hydraziny jsou kapalné, ovšem mívají vyšší teploty varu. Alifatické jsou silně zásadité, mají redukční účinky, a rozpouští se ve vodě, aromatické se nerozpouští. Symetricky disubstituované hydraziny se vyrábějí redukcemi nitrosloučenin v zásaditých roztocích nebo redukcemi azinů.
Tri- a tetrasubstituované alifatické hydraziny jsou slabé zásady nerozpustné ve vodě. Příslušné arylhydraziny jsou nerozpustné pevné látky téměř postrádající zásaditost, reagující s koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku fialových nebo tmavě modrých sloučenin.
↑ abcdSiegfried Hauptmann: Organische Chemie, 2. durchgesehene Auflage, VEB Deutscher Verlag für Grundstoffindustrie, Leipzig, 1985, S. 522–523, ISBN3-342-00280-8