Orel Orjol Орёл
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	52°58′7″ s. š., 36°4′10″ v. d.
Nadmořská výška	170 m n. m.
Časové pásmo	UTC+3[1]
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Centrální
Oblast	Orelská
Administrativní dělení	čtyři městské rajóny
Orelská oblast na mapě Ruska
Orel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	121,2 km²
Počet obyvatel	303 696 (2022)[2]
Hustota zalidnění	2 505,5 obyv./km²
Správa
Vznik	1566
Oficiální web	www.orel-adm.ru
Telefonní předvolba	(+7)4862
PSČ	302000–302499
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orel, též Orjol (rusky Орёл, výslovnost [ɐˈrʲol]IPA) je město v západním Rusku, 325 km jižně od Moskvy a 160 km od rusko-ukrajinské hranice. Městem protéká řeka Oka (přítok Volhy). Orel je centrem Orelské oblasti a dělí se na čtyři městské rajóny. Žije zde přibližně 304 tisíc^[2] obyvatel.

Podle archeologických nálezů zde ve 12. století bylo hradiště a patřilo k Černigovskému knížectví. Ve 13. století bylo součástí Karačevského knížectví. Počátkem 15. století území obsadilo Litevské velkoknížectví. Obyvatelé město opustili, když bylo vypleněno Litevci nebo Zlatou hordou. V 16. století se stalo součástí Ruska. Na popud cara Ivana IV. zde byla v letech 1566–1567 postavena pevnost. Její umístění nebylo ideální, protože okolní rovina byla každoročně zaplavována a pevnost mohla být snadno napadena z blízké vyvýšeniny. V roce 1605 městem prošlo vojsko Lžidimitrije I., v roce 1606 Ivan Bolotnikov a v zimě 1607–1608 zde tábořil Lžidimitrij II. V letech 1611 a 1615 město vyplenilo polské vojsko. Po druhém vyplenění obyvatelé odešli do Mcenska, ale orelský ujezd administrativně existoval nadále. V roce 1636 byl Orel obnoven, ale k přesunu pevnosti na výhodnější místo nedošlo a jako nepotřebná byla na počátku 18. století rozebrána. V polovině 18. století byl Orel centrem zemědělské oblasti a vznikly zde jedny z prvních manufaktur v Rusku. Řeka Oka byla hlavní obchodní cestou, než ji v roce 1868 nahradila železnice. Orel leží na důležitém silničním i železničním tahu Moskva – Kursk – Charkov – Sevastopol, který se zde kříží s tratí Brjansk – Jelec.

V roce 1702 se Orel stal městem a roku 1708 byl začleněn do Kyjevské gubernie. Po říjnové revoluci 1917 byl město v rukou bolševiků. Pouze od 13. do 20. října 1919 ho ovládli bělogvardějci Antona Děnikina. V místní věznici skončilo mnoho politických vězňů a válečných zajatců. 11. září 1941 bylo v nedalekém Medveděvském lese na příkaz Josifa Stalina zastřeleno 160 politických vězňů, mezi nimi i diplomat Christian Rakovskij. 7. října 1941 město obsadila německá armáda. Město osvobodila Rudá armáda 5. srpna 1943 během operace Kutuzov, zvané také Orelská operace. Orel byl přitom téměř zcela zničen.

V noci ze 13. na 14. prosince 2024 byl ve městě zasažen při ukrajinském dronovém útoku ropný sklad Stalnyj Kony, jeden z největších ruských terminálů na přepravu ropných produktů. V ropném terminálu vypukl požár.^[3]

• Leonid Nikolajevič Andrejev (1871–1919), spisovatel
• Michail Michajlovič Bachtin (1895–1975), literární vědec
• Nikolaj Jakovlevič Danilevskij (1822–1885), filozof, biolog a historik
• Vladimir Alexandrovič Rusanov (1875 – cca 1913), geolog a polární badatel
• Ivan Sergejevič Turgeněv (1818–1883), spisovatel, ve městě má muzeum

Zdroj: Sćítání lidu

• 
  Divadlo Ivana Sergejeviče Turgeněva
• 
  Muzeum výtvarného umění
• 
  Budova centrální banky
• 
  Památník letcům

• Nokia, Finsko (1967)
• Razgrad, Bulharsko (1968)
• Offenbach nad Mohanem, Německo (1988)
• Kerč, Ukrajina (2004)
• Bělgorod, Rusko (2012)

• Masakr v Medveděvském lese

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Orel na Wikimedia Commons
• (rusky) Oficiální stránky města
• (rusky) Orel v encyklopedii Moj gorod

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.