Oploty

Oploty
vesnice od jihu
vesnice od jihu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPodbořany
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°16′53″ s. š., 13°26′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel20 (2021)[1]
Katastrální územíKněžice u Podbořan (12,03 km²)
PSČ438 01
441 01
Počet domů14 (2011)[2]
Oploty
Oploty
Další údaje
Kód části obce66966
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oploty (německy Oblat) jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi 6,5 kilometru severně od Podbořan. Oploty leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km².[3] Vesnicí protéká Dolánecký potok.

Název

Název vesnice je odvozen ze staroslověnského slova pro plot či ohradu. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: de Oplot (1287, 1390), in Woplotech (1393), de Oploth (1393), na Oploty (1428), et Oplotech (1475), na Voplotech (1615), Woblathy (1626) a Oblat nebo Oploty (1787 a 1846). Existuje také lidový tvar Oblot.[4]

Historie

Hospodářský dvůr

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1287 a nachází se v přídomku Vlka z Oplot.[5] Roku 1392 (podle Rudolfa Anděla roku 1292) patřila část vesnice Matěji z Kněžic, který zemřel okolo roku 1396. Dalším majitelem byl Hrzek z Kněžic, po jehož smrti v roce 1437 připadl jeho majetek jako odúmrť královské komoře. Tuto část později koupil Brikcí ze Štampachu, který roku 1535 získal větší část vsi od Doroty Bohuchvalové ze Skuhrova a roku 1550 také dvůr od Mandalény z Fictumu. Brikcí zemřel v roce 1564 a Oploty po něm zdědil nejstarší syn Adam, který si ve vsi nechal postavit tvrz, na níž sídlil ještě okolo roku 1603. Když zemřel, připadly Oploty jeho bratrovi Brikcímu, který sídlil v Kněžicích.[6]

Zemědělský areál

Brykcího syn Adam Gothart ze Štampachu se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl roku 1623 zabaven majetek. Oplotská tvrz při tom byla označena jako pustá.[6] O rok později Oploty od královské komory koupil Augustin Schmiedt ze Schmiedtbachu. Během třicetileté války došlo roku 1631 k vojenskému vpádu Sasů do Čech. S nimi se do Oplot na krátký čas vrátil Adam Gothart ze Štampachu, ale po saském ústupu opustil zemi definitivně. Poté už nebyla tvrz nikdy obnovena a zcela zanikla.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 219 obyvatel (z toho 102 mužů), z nichž bylo 67 Čechoslováků, 143 Němců, dva Židé a sedm cizinců. Kromě jednoho evangelíka a devíti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 193 obyvatel: 49 Čechoslováků a 144 Němců. Většina zůstávala u římskokatolické církve, ale žil zde také jeden člen církve československé, pět židů a tři lidé bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 208 258 242 212 257 219 193 104 100 86 26 32 35 19
Domy 31 33 34 36 35 36 40 21 . 14 8 9 10 14
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Kněžice.

Pamětihodnosti

Kaple svatého Jana a Pavla

Uprostřed vesnice stojí barokní kaple svatého Jana a Pavla z první poloviny osmnáctého století. Naproti ní je u silnice socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1722 na podstavci s reliéfy svatých.[11] Kaple i socha jsou chráněny jako kulturní památky.[12]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-31. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Oploty, s. 280. 
  5. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Oploty – tvrz, s. 361. 
  6. ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Žatce, s. 409. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  10. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  11. ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Oploty, s. 536. 
  12. ↑ Oploty – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Podbořany
Části obce