Letov (německy Ledau) je místní částí města Podbořany v okrese Louny, v kraji Ústeckém. Nachází se tři kilometry východně od Podbořan.
Název
Název vesnice je odvozen ze staročeského vlastního jména Leta.
Historie
Poprvé se v historických záznamech udává Letov v roce 1325,[3] kdy byl Janem Lucemburským prodán pražskému kostelu. O starších dějinách vsi není mnoho informací. V roce 1636 celá vesnice vyhořela. Zachráněna byla jen tři stavení. V době baroka byl Letov větší vesnicí a patřil k panství Široké Třebčice. Česká obecná a mateřská škola byla v obci otevřena v roce 1932.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 360 obyvatel (z toho 151 mužů), z nichž bylo 45 Čechoslováků, 311 Němců a čtyři cizinci. Kromě jednoho evangelíka, pěti židů a dvou lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 352 obyvatel: 96 Čechoslováků, 246 Němců a deset cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žili dva evangelíci, šest členů církve československé, jeden žid a osmnáct lidí bez vyznání.[5]
Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
Obyvatelé
|
451 |
439 |
403 |
382 |
376 |
360 |
352 |
186 |
182 |
141 |
143 |
110 |
125 |
127
|
Domy
|
29 |
61 |
66 |
67 |
65 |
64 |
70 |
61 |
. |
40 |
33 |
39 |
44 |
45
|
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města Podbořany.
|
Židovská komunita
Židovské osídlení Letova se datuje od 17. století a postupně tvořili židé v obci početnou komunitu – v polovině 18. století celou pětinu obyvatelstva. Největšího rozmachu se místnímu židovstvu dostalo v první polovině 19. století, kdy zde žilo 21 židovských rodin. Tento stav však postupně klesal a v roce 1930 již žil v letově jediný žid.[8]
Koncem 18. století vznikl v Letově židovský sídelní okrsek, a to při západní straně ulice vedoucí od návsi k jihovýchodu. Dva z domů se v přestavbách dochovaly do současnosti. Další domy byly rozptýleny po celém Letově. V obci fungovala i židovská škola, která se nacházela na návsi v domě čp. 45. Před rokem 1840 byla postavena synagoga, která byla v roce 1867 přestavěna v novorománském slohu. Koncem 19. století přestala být používaná a v té době byla zbořena. Dnes je její někdejší místo nezastavěno. Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z první poloviny 18. století. Čítá na 100 náhrobků, které jsou většinou z místního červeného pískovce.[8]
Pamětihodnosti
Galerie
Reference
Externí odkazy