PROFILPELAJAR.COM

Ondřejský hřbitov
	Pomník na Ondřejském hřbitově
Lokalita
Stát	Slovensko
Obec	Staré Mesto
Zeměpisné souřadnice	48°8′53,19″ s. š., 17°7′21,96″ v. d.
Odkazy
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřejský hřbitov je historický hřbitov nacházející se v bratislavském Starém městě na ulici 29. srpna. Patří k nejstarším bratislavským hřbitovům.^[1] Založen byl v roce 1784 a původně patřil městské farnosti svatého Martina.^[1]^[2] Pohřbívalo se na něm až do padesátých let 20. století, v současnosti se zde pohřbívají lidé jen výjimečně (např. herec Július Satinský).^[1] 8. prosince 1988 byl hřbitov prohlášen za národní kulturní památku.^[3]^[4] Rozloha hřbitova je přibližně 6 ha.^[1]

Historie hřbitova

Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný.^[1] Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.^[5]^[1]

V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků.^[1] V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.^[1]^[6]

V letech 1976–1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.^[1]^[6]

Architektura hřbitova

Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.^[1]^[5]

Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.^[1]

Známí lidé

Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.^[1]

Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.^[1]^[5]^[7]^[8]

Ján Melkovič (1939–2004), herec
Július Satinský (1941–2002), herec
Rudolf Mandera (1884–1968), bratislavský podnikatel a řezník, stavitel prvního bratislavského mrakodrapu (Manderlák)
Ignác Lamar (1897–1967), známý pod jménem Schöner Náci (jeho ostatky sem byly převezeny v roce 2007 z obci Lehnice ^[9])
Alexander Albrecht (1885–1958), hudebník
Vavro Šrobár (1867–1950), lékař a politik
Ferko Urbánek (1858–1934), spisovatel, dramatik, úředník
Ignác Gessay (1874–1928), novinář a politik
Johann Nepomuk Batka mladší (1845–1917), městský archivář, hudební vědec a kritik^[10]
Eduard Majsch (1841–1904), malíř interiérů a zátiší
Anton von Winzor (1844–1910), rakousko-uherský generál, velitel 5. armádního sboru v Bratislavě
Ferdinand Martinengo (1821–1895), první organizátor Prešporského hasičského sboru a zakladatel gymnastických spolků
Biskup Jácint Rona (1814 – 1889), učitel Kossuthových synů v Londýně a prince Rudolfa ve Vídni, vychovatel velkokněžny Valérie
Jakub Palugyai (1819–1886^[11]), slavný hoteliér a vinař
Jozef Danielik (1821–1886), akademik a autor několika významných knih
Eduard František Xaver Kozicz (1829–1874), fotograf a malíř
Jozef Kumlik (1801–1869), varhaník, dirigent a hudební skladatel
Karol Jetting (1730–1790), úředník, cestovatel a diplomat, „bratislavský Robinson“
Jozef Szlávy (?), bývalý strážce koruny a ministerský předseda
Hrabě Štefan Esterházy (?), prešporský hlavní župan
Pavel Csato (?), člen Akademie Marie Terezie a Kisfaludyho společnosti
biskup Ferdinand Knauz (?), čestný člen Akademie Marie Terezie
Jozef Könyöky (?), autor díl o archeologii a první organizátor městského muzea
Alexander Vutkovich (?), profesor akademie, spisovatel a novinář
Ľudovít Marton (?), umělecký kovář
Gyorgyi Kovács (?), hlavní městský lékař, zasloužil se o postavení první dětské kliniky v Bratislavě
Michal Kováč (1930–2016), první prezident Slovenské republiky po rozpadu Československa
Felicián Jozef Môcik (1861–1917), františkánský řeholník, varhaník a sbormistr, jeden z prvních učitelů Franze Schmidta
Patricia Janečková (1998–2023), operní pěvkyně

Galerie

Informační tabule v zadní části hřbitova
Slovenský prezident Michal Kováč
Slovenský herec Marián Labuda
Československý politik Emanuel Lehocký
Slovenský spisovatel Ferko Urbánek
Uherský politik hrabě Antal Szécsen
Československý politik Vavro Šrobár
Slovenský herec Martin Ťapák
Rakousko-uherský generál Anton von Winzor

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ondrejský cintorín na slovenské Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sk, rev. 2008-10-22 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11.
↑ HOLČÍK, Štefan. Na cintoríne ležia popravení odsúdenci [online]. Bratislavské noviny, 2008-06-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
↑ Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
↑ Sakrálne zaujímavosti Bratislavy [online]. Bratislavský samosprávny kraj [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-18.
↑ ^a ^b ^c Ondrejský cintorín [online]. bratislava.sme.sk, 2005-10-28 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ONDERA, Pavel. Ondrejský cintorín [online]. Magazín Slovenské pohrebníctvo, 2011-01-19 [cit. 2012-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-17.
↑ Na Ondrejskom cintoríne odpočíva mnoho osobností [online]. bratislava.sme.sk, 2004-11-09 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
↑ Medzi obyčajnými ľuďmi odpočívajú aj slávne osobnosti [online]. 2007-11-01 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
↑ Schöne Náci sa vracia [online]. bratislava.sme.sk, 2007-08-31 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
↑ Na mieste domu na Baštovej stála zbrojnica [online]. Bratislavské noviny, 2002-09-26 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)
↑ Prešporský vinár vyvážal chateau do sveta [online]. bratislava.sme.sk, 2005-08-16 [cit. 2012-09-08]. Dostupné online. (slovensky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřejský hřbitov na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.