Titulní postava románu, Evžen Oněgin – mladý floutek z vyšší společnosti opouští rušný společenský život velkoměsta, který ho již stejně nudil, a stěhuje se na venkovské sídlo, které zdědil po svém strýci. Jeho melancholie jej ale neopouští. Jedinou společností je mu básník Lenský. Ten ho seznámí s rodinou Larinů, chce mu totiž představit svou milou nastávající, Olgu. U nich potká Oněgin Taťánu, která se do něj osudově zamiluje. Taťána mu napíše dopis, kde se vyznává ze své lásky. Oněgin neodpovídá. Když se ho pak Taťána táže, jestli ji miluje a proč nereagoval, odpoví chladně, vyhýbavě a zároveň varovně: jejich manželství by prý nebylo štěstím.
Později je Lenským pozván k Larinovým na oslavu Taťánina svátku. Když zjistí, že si každý myslí, že je zde kvůli Taťáně, dokonce jako její nápadník, rozhodne se vyjádřit svůj vzdor nešťastným způsobem – celý večer tančí s Olgou. Rozhněvaný Lenský vyzve Oněgina na souboj.
V souboji je Lenský zabit. Po této nešťastné smrti bývalého přítele Oněgin uniká, putuje několik let po Rusku. Nakonec zamíří zpět do Petrohradu, kde potkává Taťánu, nyní již manželku šlechtice a jednu z vůdčích osobností společenské scény. Stala se z ní chladná, zklamaná žena. Nyní se pro změnu zamiluje Oněgin a dvoří se jí. Píše několik dopisů, které zůstanou však bez odpovědi. Nakonec jí vyznává lásku v jejím rodinném sídle, ale je odmítnut podobně povýšeným způsobem, jakým odmítl kdysi on ji.
