Narodil se jako syn hraběte Leopolda Kinského (1764–1831) a jeho manželky Marie Terezie, rozené svobodné paní z Puteani (1786–1863). Druhé jméno Josef získal po svém kmotrovi knížeti Josefu Poniatowském (1763–1813).[3] Vyrůstal na zámku Karlova Koruna. Prvorozeným potomkem Leopolda Kinského byl syn Filip (1806–1824), ten ale zemřel tragickým úrazem. Při vjíždění na koni do stájí se udeřil do hlavy a zemřel na krvácení do mozku.[3] Tak se stal Oktavián Kinský náhle dědicem titulu a po smrti svého otce hlavou rodové linie Kinských.
Byl vysoký, měřil 190 cm.[1] Od svých 18 let působil krátkou dobu ve vojsku. V roce 1832 se stal podporučíkem.[4] Sloužil u kyrysnického regimentu (pluku) knížete Auersperga.[1] Po rvačce s důstojníkem odešel v roce 1834 do výslužby.[1][4]
Dne 21. ledna 1835 se oženil s Anežkou Hedvikou říšskou hraběnkou Schaffgotschovou, Semperfrei z Kynastu a Trachenbergu (3. 11. 1810 – 5. 2. 1888), majitekou panství Podbořany,[1] dcerou Josefa Gottharda Antonína Schaffgotsche (1767–1844) a jeho manželky Marie Josefy Skrbenské z Hříště (1776–1851). Manželství nebylo šťastné a Oktavián smilnil s milenkami.[7] Po smrti své první manželky se pětasedmdesátiletý hrabě Kinský 6. září 1888 v Chlumci nad Cidlinou oženil znovu,[8] tentokrát však morganaticky s o 45 let mladší cirkusovou krasojezdkyní Marií Stubenvollovou (31. 7. 1858 Vídeň[8] – 1909).[5]
Obě manželství byla bezdětná.
Majetek
Po otci zdědil fideikomis Chlumec nad Cidlinou, který tvořilo 54 vesnic, 16 lesních revírů a 24 dvorů,[9] a panství Kratonohy.[4] Do dosažení plnoletosti, které bylo tehdy ve věku 24 let, dědictví měla spravovat jeho matka a děd (nebo strýc)[1] Karel Ferdinand baron Puteani.[9] Ve správě majetku došlo k nějakým chybám, čehož Oktavián využil, nechal se prohlásit plnoletým a převzal v roce 1835 správu do svých rukou.
Rok před svou smrtí v roce 1895 předal správu velkostatku svému synovci Zdeňkovi (1844–1932).
Koně
Hrabě Kinský od roku 1832 spravoval dvůr Ostrov poblíž vesničky Písek východně od Chlumce nad Cidlinou, kde měl chov koní. Zde se roku 1838 narodila plnokrevná klisna Themby II.barvy isabell, které však, kvůli její světlé srsti jako údajné hipologiké mezaliance, odmítli zapsat do chovné knihy žokej klubu. To hraběte Kinského natolik rozlítilo, že v Ostrově nechal zřídit vlastní chovatelskou knihu. Křížením úspěšné lovecké a běžecké klisny s plnokrevným hřebcem Princem Djahura se v roce 1853 narodil hřebeček Caesar téže barvy isabell, který se stal zakladatelem plemene koně Kinského.
↑ abcdJUŘÍK, Pavel. Kinští: Bůh, čest, vlast. Praha: Euromedia Group k. s. – Knižní klub, 2019. 168 s. (Universum). ISBN978-80-242-6220-8. S. 68. Dále jen Kinští: Bůh, čest, vlast.
Martin Haller: Pferde unter dem Doppeladler. Das Pferd als Kulturträger im Reiche der Habsburger. Olms-Presse u. a., Hildesheim u. a. 2002, ISBN3-7020-0951-5.