Ochmet
Nakvétající ochmet evropský
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	santálotvaré (Santalales)
Čeleď	ochmetovité (Loranthaceae)
Rod	ochmet (Loranthus) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ochmet (Loranthus) je rod rostlin z čeledi ochmetovité. Jsou to opadavé nebo stálezelené poloparazitické keře se vstřícnými listy a nenápadnými přisedlými květy, rostoucí zejména na dubech. Plodem je bobule. Rod zahrnuje v závislosti na taxonomickém pojetí od 2 do 10 druhů. Je rozšířen od Evropy po Japonsko a jihovýchodní Asii. V teplejších oblastech České republiky se vyskytuje ochmet evropský.

Ochmety jsou opadavé nebo stálezelené (L. odoratus), poloparazitické, lysé, dvoudomé keře s jednoduchými téměř až zcela vstřícnými listy se zpeřenou žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, zpravidla pěti nebo šestičetné, přisedlé, uložené v prohlubních vřetene úžlabního nebo vrcholového hroznu. Každý květ je podepřen drobným listenem. Kalich je vejcovitý, bez laloků. Koruna je bílá, nažloutlá nebo zelenavá, tvořena 4 nebo 6 drobnými, volnými korunními lístky. Tyčinky jsou přirostlé ke korunním lístkům. Semeník obsahuje jedinou komůrku a nese válcovitou čnělku zakončenou hlavatou až uťatou bliznou. Plodem je kulovitá až vejcovitá, hladká bobule.^[1][2]

• 
  Kvetoucí ochmet evropský
• 
  Ochmet evropský se zralými bobulemi

Rod ochmet zahrnuje v závislosti na taxonomickém pojetí 2^[2] až 10^[1] druhů. Je rozšířen od střední a jihovýchodní Evropy přes jihozápadní a Střední Asii, Himálaj, Mongolsko a Čínu po Japonsko a jihovýchodní Asii.^[1][3][2] Ochmet evropský (v úzkém taxonomickém pojetí) je rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě, izolovaně také v jižním Turecku a na Krymu. V České republice roste poměrně hojně až roztroušeně v teplejších oblastech.^[4] Druh Loranthus odoratus se vyskytuje v tropické jihovýchodní Asii na ostrovech Sumatra a Sulawesi.

Ochmety jsou poloparazitické keře, rostoucí na kmenech a větvích jiných dřevin. Nejčastěji rostou na různých druzích dubů. Ochmet evropský je vzácně nacházen i na jiných listnatých dřevinách, jako je habr obecný, trnka obecná nebo javor babyka, mimo území ČR i na kaštanovníku, buku lesním nebo lípě. Může být naopak hostitelem jmelí bílého.^[4] Některé asijské taxony rostou i na jiných zástupcích čeledi bukovité, na meruňce, hrušních, břízách, jilmech, olších nebo platykaryji z čeledi ořešákovité. Tchajwanský druh Loranthus kaoi parazituje na jiných poloparazitických zástupcích čeledi ochmetovité, zejména na rodu Taxillus.^[1]

Ochmet proniká haustorii do dřeva hostitelské dřeviny a připojuje se přímo k cévám xylému, z nichž čerpá vodu a minerální látky jdoucí od kořenů do koruny stromu. Rostlina provozuje vlastní fotosyntézu a nedochází k výměně asimilátů s hostitelem.^[5]

Taxonomie rodu Loranthus je dosud velmi nesjednocená. V minulosti do něj byly řazeny stovky druhů (Květena České republiky uvádí 450 až 500 druhů^[4]), které byly s nástupem molekulárních metod postupně rozřazeny do jiných rodů této taxonomicky komplikované čeledi. K. Kubitzki uvádí v díle vydaném v roce 2015 pouze 2 druhy: Loranthus europaeus a L. odoratus. Druh L. europaeus je zde pojat široce, s rozšířením sahajícím od Evropy až po Japonsko, a jsou do něj zahrnuty asijské druhy (L. tanakae, L. lambertianus, L. delavayi, L. kaoi aj.), v některých starších zdrojích řazené do samostatného rodu Hyphear.^[2][1][3][6] Podle výsledků molekulárních studií je nejblíže příbuzným rodem monotypický rod Cecarria, zastoupený jediným druhem v oblasti od Malých Sund po Austrálii.^[7]

• ochmet evropský (Loranthus europaeus)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ochmet na Wikimedia Commons
• Taxon Loranthus ve Wikidruzích