K 30. červnu 2008 žilo v Chile 16 763 470 obyvatel a bylo šedesátým nejlidnatějším státem světa a šestým v Jižní Americe. Porodnost je 14,64 ‰, přirozený přírůstek 9,05 ‰, což v obou případech znamená druhou nejnižší hodnotu mezi státy Jižní Ameriky (po Uruguayi).[1] Přitom ještě v 80. letech 20. století byl průměrný roční přírůstek obyvatel téměř dvojnásobný 17 ‰.
Punta Arenas je nejjižnější stotisícové město na světě.
Etnické složení obyvatel podle Sčítání lidu2002 je následující Chilané – Běloši 95,4 % a ostatní 4,6 %.[7]
Průměrný věk obyvatel Chile je 31,4 let a je po Uruguayi druhý nejvyšší z dvanácti států Jižní Ameriky.[8] Věková struktura obyvatelstva: 0-14 let 23,2% populace, 15–64 let 67,8%, nad 65 let 9,1%. Chile tak má v Jižní Americe druhý nejnižší (po Uruguayi) podíl dětí do 14 let a naopak druhý nejvyšší (po Guyaně) podíl lidí ve věku 15-64 let a třetí nejvyšší (po Uruguayi a Argentině) podíl lidí nad 65 let.[9] Chile má ze všech jihoamerických států nejdelší střední délku života: 74,07 u mužů a 80,77 u žen.[10]
Mezi náboženstvím převládá katolická víra, která je považována za hlavní a národní náboženství. Mimo katolíky jsou to zde také židé a protestanti. Katolíků je 70 %, protestantů 15,1 %.
Odkazy
Reference
↑www.cia.gov [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-11.
↑ SOCIAL IDENTITY Marta Fierro Social Psychologist. www.umng.edu.co [online]. [cit. 2009-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25.
↑ Massive immigration of European: Argentina, Uruguay, Chile, Brazil. www.iidh.ed.cr [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-25.
↑ Latinoamerica. revistas.ucm.es [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
↑Composición Étnica de las Tres Áreas Culturales del Continente Americano al Comienzo del Siglo XXI [PDF]. Dostupné online.
↑Argentina, como Chile y Uruguay, su población está formada casi exclusivamente por una población blanca e blanca mestiza procedente del sur de Europa, más del 90% E. García Zarza, 1992, 19. [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-25.
↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-06.
↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-14.
↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-11.
↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26.