Ný Octantis
Ný Octantis |
---|
Poloha hvězdy v souhvězdí Oktantu | Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) |
---|
Souhvězdí | Oktant (Octans) |
---|
Rektascenze | 21h 41m 28.64977s |
---|
Deklinace | -77°23′24.1563″ |
---|
Paralaxa | 45,25±0,25 mas |
---|
Vzdálenost | 72,1±0,4 ly (22,1±0,1 pc) |
---|
Barevný index (U-B) | +0,89 |
---|
Barevný index (B-V) | +1,00 |
---|
Zdánlivá hvězdná velikost | 3,73 |
---|
Absolutní hvězdná velikost | 2,3±0,16 |
---|
Radiální rychlost | +34,40 km/s |
---|
Vlastní pohyb v rektascenzi | +66,41 mas/rok |
---|
Vlastní pohyb v deklinaci | −239.10 mas/rok |
---|
Fyzikální charakteristiky |
---|
Spektrální typ | K1III |
---|
Hmotnost | 1,61 M☉ |
---|
Poloměr | 5,81±0,12 R☉ |
---|
Zářivý výkon (V) | 17,53 L☉ |
---|
Povrchová teplota | 4 860±40 K |
---|
Rychlost rotace | 2,0 km/s |
---|
Další označení |
---|
Henry Draper Catalogue | HD 205478 |
---|
Bright Star katalog | HR 8254 |
---|
2MASS | 2MASS J21412863-7723243 |
---|
SAO katalog | SAO 257948 |
---|
Katalog Hipparcos | HIP 107089 |
---|
Tychův katalog | TYC 9478-1483-1 |
---|
General Catalogue | GC 30289 |
---|
Glieseho katalog | GJ 835.1 a GJ 9744 |
---|
Bayerovo označení | ν Oct |
---|
Synonyma | CD-77 1079, FK5 810, IRAS 21360-7736, Gaia DR3 6356375508718385024, WISE J214128.71-772326.5, 2MASS J21412863-7723243 |
---|
Databáze |
---|
SIMBAD | data |
---|
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ný Octantis (ν Octantis, ν Oct, Ný Oct) je hvězda ve slabém jižním souhvězdí Oktantu. Je velmi neobvyklé, že hvězda s označením „ν“ je nejjasnější hvězdou v souhvězdí se zdánlivou hvězdnou velikostí +3,73[1]. Jedná se o spektroskopickou dvojhvězdu[2] s periodou kolem 2,9 roku. Podle měření paralaxy je od Země vzdálena 72 světelných let.[3]
Primární hvězda je spektrální třídy K1III, přičemž třída svítivosti III naznačuje, že se jedná o obří hvězdu, která ve svém jádře spálila vodík a expandovala. Ný Octantis A má 1,6krát větší hmotnost než Slunce, ale expandovala na 5,8krát větší poloměr než Slunce.[4] Její fotosféra se ochladila na efektivní teplotu 4 860 K[3] a nyní vyzařuje 18krát více než Slunce[1]. Hvězda pravděpodobně hostí extrasolární planetu, typu Jupiter, na retográdní dráze[5].
Sekundární hvězda (Ný Octantis B) je pravděpodobně červený nebo bílý trpaslík, což vyplývá z její relativně nízké hmotnosti.[5] Odhaduje se, že tato hvězda má přibližně 60 % hmotnosti Slunce a dokončí oběh kolem primární hvězdy každé 2 roky a 11 měsíců. Oběžná dráha má excentricitu 0,24 a poloosu 2,63 AU[4].
Planetární systém
V roce 2009 byla na základě perturbací oběžné periody vyslovena hypotéza, že se v systému nachází exoplaneta.[3] Prográdní řešení bylo rychle vyloučeno[6], ale retrográdní řešení zůstává možným, i když variace v pohybu mohou být způsobeny i tím, že sekundární hvězda je sama těsnou dvojhvězdou a vznik planety v takovém systému by byl kvůli dynamickým perturbacím obtížný.[7] Další důkazy vylučující proměnlivost hvězdy a podporující existenci planety byly shromážděny do roku 2021[5].
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nu Octantis na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ANDERSON, E.; FRANCIS, Ch. XHIP: An extended hipparcos compilation. Astronomy Letters. 2012, s. 331. DOI 10.1134/S1063773712050015. S2CID 119257644. Bibcode 2012AstL...38..331A. arXiv 1108.4971. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Vizier catalog entry
- ↑ EGGLETON, P. P.; TOKOVININ, A. A. A catalogue of multiplicity among bright stellar systems. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. September 2008, s. 869–879. DOI 10.1111/j.1365-2966.2008.13596.x. S2CID 14878976. Bibcode 2008MNRAS.389..869E. arXiv 0806.2878. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c RAMM, D. J.; POURBAIX, D.; HEARNSHAW, J. B.; KOMONJINDA, S. Spectroscopic orbits for K giants β Reticuli and ν Octantis: what is causing a low-amplitude radial velocity resonant perturbation in ν Oct?. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. April 2009, s. 1695–1710. DOI 10.1111/j.1365-2966.2009.14459.x. Bibcode 2009MNRAS.394.1695R. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b Ramm, D. J. The conjectured S-type retrograde planet in ν Octantis: more evidence including four years of iodine-cell radial velocities. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2016, s. 3706–3719. DOI 10.1093/mnras/stw1106. Bibcode 2016MNRAS.460.3706R. arXiv 1605.06720. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b c RAMM, D J; ROBERTSON, P; REFFERT, S; GUNN, F; TRIFONOV, T; POLLARD, K; CANTALLOUBE, F. A photospheric and chromospheric activity analysis of the quiescent retrograde-planet host ν Octantis A. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2021, s. 2793–2806. DOI 10.1093/mnras/stab078. arXiv 2101.06844. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ EBERLE, J.; CUNTZ, M. On the reality of the suggested planet in the ν Octantis system. The Astrophysical Journal. October 2010, s. L168–L171. DOI 10.1088/2041-8205/721/2/L168. Bibcode 2010ApJ...721L.168E. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ GOZDZIEWSKI, K.; SLONINA, M.; MIGASZEWSKI, C.; ROZENKIEWICZ, A. Testing a hypothesis of the ν Octantis planetary system. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. March 2013, s. 533–545. DOI 10.1093/mnras/sts652. Bibcode 2013MNRAS.430..533G. arXiv 1205.1341. Je zde použita šablona
{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
|
|