PROFILPELAJAR.COM

; vlajka	; znak
Geografie	; Novgorodská republika kolem roku 1400
	; Novgorodská republika kolem roku 1400
Hlavní město	Novgorod
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Rusové (Novgorodští Slované, Kriviči), ugrofinské národy
Jazyky	staronovgorodština, staroslověnština, germánské, uralské
Náboženství	ortodoxní, uralské šamanistické
	Státní útvar
Státní zřízení	smíšená oligarchická bojarská republika (s voleným monarchou, formální knížectví)
Mateřská; země	Kyjevská Rus (do roku 1240)
Měna	hřivna, denga
Vznik	1136
Zánik	1478
	Státní útvary a území
	Kyjevská Rus
	Pskovská republika
	Moskevské velkoknížectví
	Velkopermské knížectví

Novgorodská republika (rusky Новгородская республика, Novgorodskaja respublika) je pozdní historický název pro ruský středověký stát existující ve 12. až 15. století s centrem v Novgorodu. Novgorod Veliký byl svébytným organismem s netypickým vnitřním uspořádáním i rozsahem ovládaného území (v církevní slovanštině Новгородская земьля, Novgorodskaja zemlja, latinsky Novogardie), které se rozkládalo na severu východní Evropy od Finského zálivu až k Uralu.

Historie

Novgorodskými knížaty bývali zpočátku obvykle nejstarší synové velikého knížete kyjevského. Na samém počátku procesu rozpadu jednotného kyjevského státu se však Novgorod uvolnil ze svazku velkoknížecího vlastnictví. Roku 1136 povstali Novgorodští proti svému knížeti Vsevolodu Mstislaviči, vnuku Vladimíra Monomacha, a sesadili ho. Poté zde bylo zavedeno svébytné společenské zřízení, jež bývá v historiografii označováno jako „bojarská republika“. V jejím čele stál volený kníže, který byl do města zván pouze příležitostně, nesměl zde mít žádné příjmy, pozemkový majetek ani poddané a nebylo mu povoleno brát do ochrany zdejší obyvatele. Jeho rezidence se nacházela za městskými hradbami. Při svém příchodu do Novgorodu musel uzavřít s městem smlouvu. Pokud ji později porušil, byl z města vyhnán. Navzdory těmto nevýhodným podmínkám se Rurikovci postu novgorodského knížete ujímali rádi. Město bylo bohaté a aktivně se účastnilo obchodní výměny se západní Evropou, což bylo pro příchozí knížata lákavé. Kromě toho byli městem placeni za vojenskou ochranu a v případě vojenské akce získávali podíl na kořisti.

Součástí snah o politickou samostatnost města bylo zavedení církevní autonomie. Od roku 1156 si Novgorod sám volil biskupa (vladyku), o devět let později si prosadil zřízení arcibiskupství.

Základem autonomie Novgorodu Velikého byl hospodářský rozvoj města jako významného obchodního centra, které mělo rozsáhlé vazby v Pobaltí. Z bezprostředního okolí Novgorodu byla poté šířena tributární závislost dále na severovýchod. Novgorod se stal svébytným mnohonárodnostním státním útvarem pod slovanským vedením s obrovským ekonomickým zázemím.

Novgorodská republika zanikla dobytím jejího území Ivanem III. a připojením státu k Moskevskému velkoknížectví.

Symbolika

vlajka, znak:
vlajka v Knize všech království^[1] (asi rok 1385)
znak v publikaci o Knize všech království^[2]
šelma z novgorodské pečeti, rok 1426

Odkazy

Reference

↑ Libro del Conosçimiento de todos los rregnos (strana 48)
↑ Markham, Clements Robert: „Book of knowledge of all the kingdoms, lands, and lordships that are in the world, and the arms and devices of each land and lordship, or of the kings and lords who possess them“, 1912 (strana 59)

Literatura

Janin, V.L., Veliký Novgorod: Dějiny v nejstručnějším nástinu [1]
DRŠKA, Václav; PICKOVÁ, Dana. Dějiny středověké Evropy. Praha: Aleš Skřivan ml., 2004. 364 s. ISBN 80-86493-11-3.
ŠVANKMAJER, Milan a kol. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. ISBN 80-7106-658-3.

Související články

Dějiny Ruska

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Novgorodská republika na Wikimedia Commons
The Republic of Novgorod [online]. All Empires, 2006-11-1 [cit. 2009-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-14. (anglicky)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.