Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

---

Komentář: místy nepřesný překlad

Madeleine
Noor Inayat Khanová přibližně v roce 1943 (kolorováno)
Rodné jméno	Noor-un-Nisa Inayat Khanová
Narození	1. ledna 1914 Moskva, Ruská říše
Úmrtí	13. září 1944 (ve věku 30 let) Koncentrační tábor Dachau, Bavorsko, nacistické Německo
Příčina úmrtí	Zastřelení
Alma mater	Pařížská normální hudební škola Sorbonna
Povolání	básnířka, spisovatelka, autorka dětské literatury, odbojářka a agentka Special Operations Executive
Zaměstnavatel	Special Operations Executive (1943–1944)
Ocenění	Jiřího kříž (1949) Válečný kříž 1939–1945 člen Řádu britského impéria Mentioned in Despatches
Nábož. vyznání	Islám
Rodiče	Hazrat Inayat Khan a Ameena Begum
Příbuzní	Vilayat Inayat Khan (bratr) Fateh Alí Tipú (prapraděd)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Noor-un-Nisa Inayat Khanová (1. ledna 1914 – 13. září 1944) byla britská špionka za druhé světové války. Jako agentka Special Operations Executive pod kódovým označením Madeleine se stala první ženskou operátorkou vyslanou ze Spojeného království do okupované Francie na pomoc tamnímu odboji.^[1]

Noor-un-Nisa Inayat Khanová, nejstarší ze čtyř dětí, se narodila 1. ledna 1914 v Moskvě. Její sourozenci byli Vilayat (1916–2004), Hidayat (1917–2016) a Khair-un-Nisa (1919–2011) Khanovi.^[2]

Její otec, Inayat Khan, pocházel z rodiny indických muslimů, jeho rodiče byli dědiční šlechtici a hudebníci. Jeho prapradědeček byl vládcem Maisůru, Tipu Sultan. Žil v Evropě jako hudebník a učitel súfismu. Její matka Pirani Ameena Begum (rozená Ora Ray Baker) byla Američanka z Albuquerque v Novém Mexiku, která se s Inayat Khanem setkala během svých cest po Spojených státech.^[3]

Ačkoli Noor byla hluboce ovlivněna pacifistickými ideály, ona a její bratr Vilayat se rozhodli pomoci porazit nacistickou tyranii:

V listopadu 1940 se Noor připojila k ženským pomocným leteckým sborům (WAAF) a jako letecká mechanička byla poslána na výcvik na bezdrátového operátora. Po zařazení do výcvikové školy pro bombardéry v červnu 1941 požádala o provizi ve snaze zbavit se tamní nudné práce.^[5]

Později byla Noor Inayat Khanová přijata k sekci F (Francie) Oddělení pro zvláštní operace a na začátku února 1943 byla vyslána na ministerstvo letectví, ředitelství letecké rozvědky.

Byla zařazena do First Aid Nursing Yeomanry (FANY) a poslána do Panství Wanborough, poblíž Guildfordu v Surrey, načež byla poslána do Aylesbury v Buckinghamshire na speciální výcvik jako bezdrátový operátor na okupovaném území.^[6]

Byla první ženou, která byla vyslána v této funkci, všechny ženy před ní byly poslány jako kurýři. Po předchozím výcviku bezdrátové telegrafie (W/T) měla Noor náskok před těmi, kteří s rádiovým výcvikem teprve začínali, a byla rychlá a přesná.^[7]

Z Aylesbury Noor pokračovala do Beaulieu, kde byl bezpečnostní výcvik ukončen praktickou misí - v případě bezdrátových operátorů najít místo v podivném městě, ze kterého by mohli posílat zprávy svým instruktorům, aniž by byli detekováni neznámým agentem.^[8] Konečným cvičením byl falešný výslech gestapa, jehož cílem bylo agentům ukázat, co by je mohlo čekat, kdyby byli zajati, a nějakou praxi při udržování jejich krycího příběhu. Noořin důstojník shledal její výslech „téměř nesnesitelným“ a oznámil, že „vypadala vyděšeně ... tak ohromeně, že téměř ztratila hlas“, a že poté „se chvěla a byla celá bledlá.“ ^[9]

Noořini nadřízení měli smíšené názory na její vhodnost pro tajnou válku a její výcvik byl neúplný kvůli potřebě dostat vyškolené operátory W/T do terénu. Její „dětské“ vlastnosti, zejména její jemné chování a „nedostatek lsti“, velmi znepokojovaly její instruktory ve výcvikových školách SOE. Jedna instruktorka napsala, že „přiznává, že by nechtěla dělat nic s několika identitami, zatímco druhá řekla, že je „velmi ženského charakteru“, velmi touží potěšit, připravená přizpůsobit se náladě společnosti, laskavá, emocionální, nápaditá.^[4]

Noor Inayat Khanová byla v roce 1949 posmrtně vyznamenána Georgijským křížem a francouzským Croix de Guerre se stříbrnou hvězdou (avec étoile de vermeil). Protože byla v roce 1946 stále považována za „pohřešovanou“, nemohla být vyznamenána členkou Řádu britského impéria, ale v říjnu 1946 byla zmíněna v Despatches.

Na začátku roku 2011 byla zahájena kampaň s cílem získat 100 000 liber na zaplacení stavby její bronzové busty v centru Londýna poblíž jejího bývalého domova.^[10]

Tvrdilo se, že busta bude prvním památníkem buď muslimky, nebo asiatky v Británii,^[11] ale Noor už byla připomínána na památníku FANY v kostele sv. Pavla, Wilton Place, Knightsbridge, Londýn, který uvádí 52 členů sboru, kteří položili život v aktivní službě.^[12]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Noor Inayat Khan na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Madeleine na Wikimedia Commons